Navigace
Obsah
Petrovice u Sušice - Chamutice - místní část obce
Adresa
Petrovice u Sušice - Chamutice342 01 Sušice
GPS: 49° 12′ 37.6″N 13° 27′ 26.6″E
Chamutice jsou místní částí obce Petrovice u Sušice. Ves byla založena neznámo kým na severozápadním svahu vrchu Volšovská stráž v nadmořské výšce 600 m. První písemná zmínka o Chamuticích je z roku 1383, kdy zemřel majitel vsi - jakýsi Lipolt, který zde měl mlýn.
Do poloviny 16. století byla ves součástí velhartického panství, pak kněžického statku. V roce 1637 Chamutice osamostatnil Vilém Hartman z Říčan, který zde postavil zámeček. Tehdy se zde připomínal vedle mlýna i hospodářský dvůr a hostinec. Od poloviny 17. století do konce 18. století se zde vystřídala celá řada šlechtických rodů (Beyčekové z Nespečova, Kouskové ze Sobětiček, Khuenové z Lichtenbergu a Gondecku), od 19. století rodiny několika nešlechtických statkářů (Málkovi, Spirkovi, Říhovi), kterým se v Pošumaví říkalo "ovesní baroni".
V 19. století bylo ve vsi 12 chalup, ve kterých žilo 89 obyvatel, dále zámeček s poplužním dvorem, při kterém se připomíná pivovar na 2 sudy, vinopalna a flusárna.
Chamutice měl navštívit v roce 1867 slavný český hudební skladatel Bedřich Smetana při své cestě do Sušice a na Šumavu. Na zámeček ho pozval jeho tehdejší majitel - sušický měšťan Stanislav Říha, který statek koupil v roce 1853.
Dalšími majiteli zámečku a hospodářství byli od roku 1930 Josef a Josefa Durdilovi, kteří zde ve třicátých letech 20. století začali vyrábět cikorku s názvem "Svatoborka". Cikorka byla kávová náhražka vyráběná z čekankového kořene. Na rozdíl od kávy neobsahuje kofein.
Dnes je zámeček opět v soukromém vlastnictví.
Zámeček tvoří jednoduchá přízemní budova s valbovou střechou v jihozápadní části hospodářského dvora. Ve směru od Petrovic se jeho stavba jeví jako patrová. Zámeček je totiž zasazen do svahu a sklepy tak z jihozápadní strany vypadají jako přízemí budovy. Původní zámeček z první poloviny 17. století byl stavebně upravován v průběhu 18. a 19. století. Vstup do zámku je vchodem ze dvora, který byl opatřen dveřmi zdobenými lvímu hlavami.
Při silnici z Petrovic do Chamutic roste naproti křížku státem chráněná lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). Obvod jejího kmene měří 470 cm a koruna dosahuje výšky 26 m podle měření z roku 1977. Chamutická lípa je chráněna od roku 1978 jako krajinná dominanta.
Pramen: vysvětlující tabule v Chamuticích
Do poloviny 16. století byla ves součástí velhartického panství, pak kněžického statku. V roce 1637 Chamutice osamostatnil Vilém Hartman z Říčan, který zde postavil zámeček. Tehdy se zde připomínal vedle mlýna i hospodářský dvůr a hostinec. Od poloviny 17. století do konce 18. století se zde vystřídala celá řada šlechtických rodů (Beyčekové z Nespečova, Kouskové ze Sobětiček, Khuenové z Lichtenbergu a Gondecku), od 19. století rodiny několika nešlechtických statkářů (Málkovi, Spirkovi, Říhovi), kterým se v Pošumaví říkalo "ovesní baroni".
V 19. století bylo ve vsi 12 chalup, ve kterých žilo 89 obyvatel, dále zámeček s poplužním dvorem, při kterém se připomíná pivovar na 2 sudy, vinopalna a flusárna.
Chamutice měl navštívit v roce 1867 slavný český hudební skladatel Bedřich Smetana při své cestě do Sušice a na Šumavu. Na zámeček ho pozval jeho tehdejší majitel - sušický měšťan Stanislav Říha, který statek koupil v roce 1853.
Dalšími majiteli zámečku a hospodářství byli od roku 1930 Josef a Josefa Durdilovi, kteří zde ve třicátých letech 20. století začali vyrábět cikorku s názvem "Svatoborka". Cikorka byla kávová náhražka vyráběná z čekankového kořene. Na rozdíl od kávy neobsahuje kofein.
Dnes je zámeček opět v soukromém vlastnictví.
Zámeček tvoří jednoduchá přízemní budova s valbovou střechou v jihozápadní části hospodářského dvora. Ve směru od Petrovic se jeho stavba jeví jako patrová. Zámeček je totiž zasazen do svahu a sklepy tak z jihozápadní strany vypadají jako přízemí budovy. Původní zámeček z první poloviny 17. století byl stavebně upravován v průběhu 18. a 19. století. Vstup do zámku je vchodem ze dvora, který byl opatřen dveřmi zdobenými lvímu hlavami.
Při silnici z Petrovic do Chamutic roste naproti křížku státem chráněná lípa velkolistá (Tilia platyphyllos). Obvod jejího kmene měří 470 cm a koruna dosahuje výšky 26 m podle měření z roku 1977. Chamutická lípa je chráněna od roku 1978 jako krajinná dominanta.
Pramen: vysvětlující tabule v Chamuticích
