Obsah

Červené Poříčí - socha sv. Jana Nepomuckého

Červené Poříčí - socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého u zámku v Červeném Poříčí. Socha pochází z první poloviny 18. století. Na soklu jsou vytesány znaky majitelů zámku.

zobrazit v mapě
Číhaň - socha sv. Jana Nepomuckého

Číhaň - socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého pochází z roku 1720.

zobrazit v mapě
Dolany - Malechov - socha sv. Jana Nepomuckého

Dolany - Malechov - socha sv. Jana Nepomuckého

Socha svatého Jana Nepomuckého na křižovatce v Malechově.

zobrazit v mapě
Frymburk - socha sv. Jana Nepomuckého

Frymburk - socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého ve Frymburku.

zobrazit v mapě
Horažďovice - socha sv. Floriana

Horažďovice - socha sv. Floriana

Socha sv. Floriana na křižovatce ulic Zářečská a Strakonická. Socha je od roku 1958 zapsána do seznamu nemovitých památek.

zobrazit v mapě
Hrádek - socha sv. Jana Nepomuckého

Hrádek - socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého při silnici z Hrádku do Sušice pod památnou lípou velkolistou.

zobrazit v mapě
Hrádek - socha sv. Jana Nepomuckého I

Hrádek - socha sv. Jana Nepomuckého I

Socha sv. Jana Nepomuckého v obci Hrádek.

zobrazit v mapě
Hrádek - socha sv. Vincence

Hrádek - socha sv. Vincence

Socha sv. Vincence v Hrádku před zámkem.

zobrazit v mapě
Chanovice - socha sv. Martina

Chanovice - socha sv. Martina

Socha svatého Martina při turistické cestě z Chanovic do Újezda u Chanovic. Socha je datována rokem 1727.

zobrazit v mapě
Chlistov - socha sv. Jana Nepomuckého

Chlistov - socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého před kostelem v Chlistově.

zobrazit v mapě
Chocomyšl - socha sv. Jana Nepomuckého

Chocomyšl - socha sv. Jana Nepomuckého

Rekonstruovaná socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1708 na návsi v Chocomyšli.

zobrazit v mapě
Kasejovice - Újezd u Kasejovic - socha sv. Vojtěcha

Kasejovice - Újezd u Kasejovic - socha sv. Vojtěcha

Socha svatého Vojtěcha na návsi v Újezdě u Kasejovic. Socha sv. Vojtěcha jako poutníka byla vytvořená roku 2000 újezdským chalupářem Františkem Valenou z umělého pískovce. Byla věnována k 1000. výročí světcovy mučednické smrti († 997) a na památku legendy, podle níž se sv. Vojtěch zastavil v Újezdě cestou k Boučku, kde nechal zázračně vytrysknout pramen k občerstvení dobytka a pak putoval na Zelenou Horu, odkud žehnal české zemi, aby ji zbavil dlouholetého sucha.
Pramen: Mgr. Vladimír Červenka, www.kasejovice.cz

zobrazit v mapě
Klatovy - Luby - socha sv. Jana Nepomuckého

Klatovy - Luby - socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého v Lubech naproti tvrzi.

zobrazit v mapě
Klatovy - pomník Antonínu Švehlovi

Klatovy - pomník Antonínu Švehlovi

Pomník Antonínu Švehlovi před Jaselskými kasárnami v Klatovech.
Pomník od Jakuba Obrovského z roku 1934. Během války byl pomník odstraněn, obnoven byl na stejném místě v roce 1992.

Popis

Signováno na bronzovém soklu vpravo: "J. OBROVSKÝ 1934", menším písmem: "LIL K. BARTÁK PRAHA XI." Na soklu vpředu bronzovými písmeny: "ANTONÍN / ŠVEHLA", na soklu vzadu vyzlaceno: "ZBUDOVÁNO PÉČÍ / JEZDECKÉHO PLUKU 4. / = ANTONÍNA ŠVEHLY =". Socha je umístěna ve středu nevelkého trojúhelníkovitého travnatého prostranství, ležícího stranou historického centra. Jeho delší strany tvoří Drnový potok a zeď dragounských kasáren s hlavní bránou. Plácek má parkovou úpravu, které dominuje vzrostlá vrba, ostatní stromy nově zasázeny. Socha orientovaná jihovýchodním směrem v mírně podživotní velikosti, umístěná na
žulovém soklu, má nezvyklou podobu tříčtvrtěpostavy, po kolena zapuštěné v soklu. Věcně pojatá socha poněkud mdlé modelace vychází ze známé oficiální fotografie Švehly jako ministerského předsedy v obleku s tuhým límečkem a vázankou.

Historie

Vzápětí po smrti Antonína Švehly (12. 12. 1933), ministerského předsedy a zároveň předsedy agrární strany, byl po něm pojmenován klatovský dragounský pluk (16. 12. 1933). Hned následujícího roku byla objednán pomník, realizovaný v neuvěřitelně krátké době - odhalen byl již 15. dubna 1934 v den jeho nedožitých 61. narozenin. Dragounská kasárna na tomto místě vznikla na konci 19. století na místě vojenské jízdárny a tradice zde zůstala zachována i v 1. republice. V roce 1918 zde vznikl československý dragounský pluk 14, který byl později sloučen s dragounským plukem 2 z Dobřan v jezdecký (od roku 1936 dragounský) pluk 4. Tento pluk byl také objednavatelem sochy. O jeho vybudování se zasloužil zejména brig. generál ing. Josef Dostál, který stál v letech 1930 - 1935 v jeho čele.

Autor textu: Marcel Fišer, www.socharstvi.info

Antonín Švehla se narodil 15. dubna 1873 v dnešní pražské čtvrti Hostivař, tehdy samostatné vsi u Prahy. Vzhledem k tomu, že pocházel z bohaté selské rodiny, se začal již od mládí politicky angažovat a to zejména v různých zemědělských hnutích. V roce 1900, kdy mu zemřel otec převzal doma hospodářství. V roce 1902 byl místopředsedou Svazu českých zemědělců a měl velký podíl, že v roce 1906 začal vycházet časopis Venkov.

Od roku 1908 již byl zvolen za poslance českého zemského sněmu za Agrární stranu, jejímž místopředsedou se stal v roce 1909. Během 1. světové války se Švehla zapojil do odboje a to jak v Českém svazu, tak i v Mafii. Díky těmto aktivitám stanul před vyhlášením Československé republiky v čele Národního výboru a 28. října 1918 se jako jeden z tzv. pěti mužů 28. října podílel na vyhlášení Československé republiky. V letech 1918 byl poslancem Národního shromáždění a výrazně se podílel na vzniku Československé ústavy vyhlášené roku 1920.

V Agrární straně byl v roce 1919 zvolen jejím předsedou a usiloval o to, aby její politika byla přijatelná pro všechny zemědělce, od velkostatkářů až po drobné zemědělce. Tyto politické aktivity ho třikrát vynesly do křesla předsedy vlády. V roce 1927 odmítl kandidaturu na prezidenta republiky a v roce 1929 se vzdal ze zdravotních důvodů politického života.

Zemřel 12. prosince 1933 v Praze.

zobrazit v mapě
Klatovy - socha Panny Marie

Klatovy - socha Panny Marie

Socha Panny Marie u kaple Zjevení Panny Marie v Klatovech.

zobrazit v mapě
Klatovy - socha sv. Jana Nepomuckého

Klatovy - socha sv. Jana Nepomuckého

Litinová socha sv. Jana Nepomuckého stávala dříve na mostě z roku 1828 přes Drnový potok. Most byl pokračováním Domažlické ulice.Na tehdy nově postavený most byla vedle sochy umístěna i plastika Piety a kříž. Pořízení socha kříže tehdy město stálo 367 vídeňských zlatých. Výše popsaný most již v první polovině 20. století nevyhovoval rychlému rozvoji automobilismu a v roce 1932 byl stržen. Ještě týž rok zde za tři měsíce vyrostl most nový, který byl v 80. letech minulého století nahrazen mostem novým železobetonovým. Socha sv. Jana Nepomuckého byla v roce 1932 přemístěna do krypty arciděkanského kostela v Klatovech, kde zůstala zapomenuta bezmála sedmdesát let. Kam se poděla socha piety a kříž se nepodařilo zjistit. Socha sv. Jana Nepomuckého byla v roce 2000 znovuobjevena členy Klubu přátel Klatovska, kteří iniciovali její záchranu. Město Klatovy ji nechalo zrestaurovat a socha získala i nový podstavec. Protože už ji nebylo možné umístit zpět na most, bylo vybráno nejbližší možné místo. Obnovená socha sv. Jana Nepomuckého byla slavnostně odhalena v roce 2004.

Pramen: Klub přátel Klatovska

zobrazit v mapě
Klatovy - socha sv. Jana Nepomuckého I

Klatovy - socha sv. Jana Nepomuckého I

Socha sv. Jana Nepomuckého z první poloviny 18. století. Socha byla zachráněna v rámci projektu Spolupráce mezi místními akčními skupinami nazvaném "Oživme společně památky a pověsti z míst tajemných a kouzelných". Nositeli projektu, spolufinancovaného EU z Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova v rámci osy IV. LEADER Programu rozvoje venkova České republiky, byly Místní akční skupina Pošumaví, z.s., MAS Aktivios, o.s. a MAS sv. Jana z Nepomuku, o.s. Vlastní technické zabezpečení rekonstrukce sochy zajistil Klub přátel Klatovska, o.s.

Socha byla před instalací silně poškozena a uložena v depozitáři pod jezuitským kostelem. Do projektu byla zařazena díky spolupráci Klubu přátel Klatovska, o.s. s Římskokatolickou farností Klatovy.

Sochu zrestauroval akademický sochař a restaurátor Bořivoj Rak z Mostu a byla slavnostně odhalena v 16. května 2013. Podstavec pod sochu zhotovila klatovská společnost Štuko ARS s.r.o.

Barokní niky v průjezdu někdejší jezuitské koleje poskytují pro sochy ideální prostředí. Sochy jsou zde chráněny, jejich vzácná polychromie není vystavena povětrnostním vlivům a zároveň jsou vystaveny veřejnosti.

Pramen: vysvětlující tabule u soch

zobrazit v mapě
Klatovy - socha sv. Václava

Klatovy - socha sv. Václava

Socha sv. Václava u kaple Zjevení Panny Marie v Klatovech.

zobrazit v mapě
Klatovy - socha sv. Václava I

Klatovy - socha sv. Václava I

Unikátní pískovcová socha knížete sv. Václava pochází z roku 1716. Tento letopočet je uveden na latinském chronogramu na podstavci sochy, který se bohužel nedochoval. Je znám jen z fotografií. Plastika má barevnou polychromii a její původní vrstva obsahovala ve žluté barvě pravé plátkové zlato. To svědčí o tom, že se v době svého vzniku jednalo o velmi významnou městskou sochu hlavního patrona České země.

Socha světce měří 120 cm (s praporcem 145 cm) a váží zhruba 180 kg. Byla zhotovena tak, aby
se na ni lidé dívali zdola směrem nahoru. Z dobových dokumentů je známo, že socha sv. Václava stávala před Klášterní branou v dnešní Pražské ulici a to prokazatelně od roku 1804, kdy je zachycena na mědirytině klatovského cechu. Je však možné, že v 18. století stávala i na jiném místě ve městě. Spolu se sochou světce stál před branou i velký kříž (v místech středověkého pranýře). V roce 1837 byla Klášterní brána zbourána a příkopy před ní zasypány. Na nově vzniklém místě pak byly postaveny domy čp. 187/I a 193/I. Socha se pak přemístila o pár metrů na západ, na druhou stranu před dům čp. 193/I. Velký kříž byl umístěn na městský hřbitov.

Dům čp. 193/I, který vlastnil koncem 19 století Vlastimil Kaňák, prošel na začátku 20. století rekonstrukcí, byl zvýšen o druhé patro a na roh byl umístěn žulový podstavec se sochou sv. Václava, tak jak ho známe již z fotografií z třicátých let 20. století. Kvůli porušené statice byl dům v roce 1965 zbourán a na jeho místě byla postavena přízemní prodejna ovoce a zeleniny. Dnes je zde samoobsluha ZKD Sušice. Socha byla těsně před demolicí odvezena do klatovského muzea a umístěna do jeho depozitáře, kde se na ni postupem času zapomnělo.

V roce 2004 ji členové Klubu přátel Klatovska "objevili" a určili. Následně pak vyvinuli úsilí na její záchranu.V roce 2006 byla socha zrestaurována akademickým sochařem Bořivojem Rakem z Mostu. Členové klubu vybrali pro sochu nové místo - severní barokní niku v průjezdu bývalé jezuitské koleje v Klatovech. Podstavec z umělé žuly vytvořila a sochu nainstalovala klatovská firma Štuko ARS Václav Fleisig a synové. Na novém podstavci je opět vytesán latinský nápis: "SERVA INCOLAS REGNI TVI IN DIE MALI", což v překladu znamená: "Zachovej obyvatele království ve zlých časech (v den zla). I z tohoto nápisu je patrné, že se jednalo o významnou sochu města.

Na záchraně sochy klub spolupracoval s Městem Klatovy a Vlastivědným muzeem Dr. Hostaše. Barokních soch s venkovní polychromií existuje u nás několik a jen pár set kusů jich je možno najít v celém světě.

Pramen: Informační leták Klubu přátel Klatovska u příležitosti odhalení sochy sv. Václava 28. září 2006.

zobrazit v mapě
Klatovy - socha sv. Vojtěcha

Klatovy - socha sv. Vojtěcha

Socha sv. Vojtěcha na západním okraji města při silnici do Janovic nad Úhlavou.

zobrazit v mapě
Kolinec - Mlázovy - socha sv. Jana Nepomuckého

Kolinec - Mlázovy - socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého stojí na návsi v Mlázovech před zámkem.

zobrazit v mapě
Klatovy - Tajanov - socha sv. Jana Nepomuckého

Klatovy - Tajanov - socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého od autora Čeňka Vosmíka na mostě přes Úhlavu v Tajanově. Popis sochy

Socha sv. Jana Nepomuckého v tradičním ikonografii s atributy krucifixu, mučednické palmy a pěti hvězd nad hlavou záměrně vychází z ustáleného historického typu, oproti barokním sochám výrazněji štíhlejší typ postavy.

Nápis na přední straně soklu:

"SVATÝ JENE / NEPOMUCKÝ / ORODUJ / ZA NÁS !" Pod ním nepomucký atribut pěti hvězd. Signováno na pískovcovém soklu vpravo: "VOSMÍK." Nápis vlevo na pískovcovém soklu: " SVÉ RODNÉ OBCI VĚNOVAL / PRELÁT Dr. JAN NEP. SEDLÁK, / GEN. VIKÁŘ PRAŽSKÉ ARCIDIECESE. / LÉTA PÁNĚ 1912." Socha byla nezvykle umístěna až za vesnicí u silnice na Klatovy. Dnes je na novém mostě klatovského silničního obchvatu.

Historie

Socha je završením donace zdejšího rodáka Mons. ThDr. Jana Nepomuka Sedláka (9. dubna 1854, Tajanov – 30. září 1930, Praha), kanovníka kapituly sv. Víta, generálního vikáře a poté i světícího biskupa pražského. Sedlák byl též katolickým spisovatelem a překladatelem. V Tajanově dal již předtím vystavět pseudorománskou kapli (1907) a v jejím sousedství školu (1908). Na jeho rodném domě se nachází jednoduchá pamětní deska.

Autor: Marcel Fišer, www.socharstvi.info

zobrazit v mapě
Kolinec - socha sv. Jana Nepomuckého

Kolinec - socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého před hřbitovem v Kolinci.

zobrazit v mapě
Loučim - socha sv. Jana Nepomuckého

Loučim - socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého v Loučimi u hřbitova. Socha pochází z roku 1818 a kolem ní rostou čtyři lípy velkolisté, přibližně 180 let staré, chráněné jako památné stromy.

zobrazit v mapě
Maňovice - kamenný drak

Maňovice - kamenný drak

Maňovický kamenný drak vznikl úpravou kamene vyčnívajícího do ohybu cesty směrem na Pačejov. Do podoby dračí hlavy ho nechal se svým příbuzným upravit Antonín Raška, tehdejší starosta obce. Práce provedl kameník Karel Kališ. Draka nechal Antonín Raška zhotovit jako poděkování Bohu za to, že po oslepnutí na pravé oko, což se stalo asi v roce 1897, viděl alespoň částečně na levé oko, které slepota postihla jen částečně. Drak představuje zlou nemoc - slepotu a kamenný kříž na jeho hlavě znázorńuje vítěžství nad touto nemocí po vytrvalých prosbách a modlitbách, jako poděkování Bohu za uzdravení a návrat zraku alespoň na jedno oko. Slepotou byla postižena i Raškova matka ve věku asi 35 let.
Dokončen a vysvěcen byl drak v roce 1905 za velké účasti obyvatel obce a hasičů. Vysvěcení a mši svatou celebroval děkan František Dítko, zakladatel církevního hasičského sboru v Kvášňovicích, kam až do roku 1899 patřili i hasiči z Maňovic, než se osamostatnili i díky spolupráci A. Rašky a faráře Františka Dítka.
Kamennou ohrádku s kovaným plotem okolo dračí hlavy, nechal zhotovit sysnovec A. Rašky, též starosta obce, František Klozar v roce 1926.
Drak hledí směrem k Šumavě na horu Boubín a k Pačejovu, kam touto cestou chodily děti do školy.

Pramen: Vysvětlující tabule na naučné stezce v Maňovicích - zpracoval Karel Klozar

zobrazit v mapě
Měčín - Petrovice - socha sv. Jana Nepomuckého

Měčín - Petrovice - socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého v Petrovicích u Měčína. Socha se nachází ve vsi na mírném svahu vlevo od státní silnice ve směru Klatovy – Nepomuk. Pod tímto svahem teče potok pramenící severozápadně od sousední vsi Bíluky a protékající petrovickým návesním rybníkem, který opouští právě nedaleko sochy.

Letopočet 1713 umístěný na soklu pod sochou a zejména původně nad ním umístěná kartuše se znakem Jeníšků z Újezdu vypovídá o tom, který šlechtický rod byl jejím donátorem. V roce 1713 byly Petrovice v majetku Přibíka Josefa (Jeníška) z Újezdu, který vlastnil ještě Předslav, Otín a Purkatův Újezd (nyní Újezd u Horšic, okres Plzeň-jih) a je tedy více než jisté, že právě on nechal tuto sochu pořídit.

Socha byla restaurována akademickým sochařem Janem Turským v roce 1997.

Pramen: www.mistnidedictviposumavi.cz

zobrazit v mapě
Měčín - socha sv. Jana Nepomuckého

Měčín - socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého na náměstí před Městským úřadem v Měčíně.

zobrazit v mapě
Oselce - Nová Ves - socha Přibíka

Oselce - Nová Ves - socha Přibíka

Socha Přibíka na návsi, na památku prvního majitele Nové Vsi (1378).

zobrazit v mapě
Oselce - socha sv. Jana Nepomuckého

Oselce - socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého pod památnou lípou v Oselcích.

zobrazit v mapě
Plánice - Nicov - socha

Plánice - Nicov - socha

Socha sv. Jana Nepomuckého u silnice č. 186 za Nicovem

zobrazit v mapě
Plánice - socha sv. Jana Nepomuckého

Plánice - socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého před radnicí v Plánici.

zobrazit v mapě
Předslav - Němčice - socha sv Jana Nepomuckého

Předslav - Němčice - socha sv Jana Nepomuckého

Pískovcová socha sv. Jana Nepomuckého na návsi v Němčicích pochází z roku 1779, kdy ji nechal zhotovit Antonín Hampl, správce plánického panství.

zobrazit v mapě
Předslav - socha sv. Jana Nepomuckého

Předslav - socha sv. Jana Nepomuckého

Socha je od 3. května 1958 spolu s kostelem zanesena do státního seznamu nemovitých památek. Jedná se o pískovcovou sochu pocházející pravděpodobně z konce 18. století nebo jak některé prameny uvádějí ze začátku 19. století. Původně stávala před barokním špýcharem na místě dnešního pomníku Václavu Šimicemu. Když byl pomník v roce 1947 vybudován, tak byla socha přemístěna do dnešní lokality.

zobrazit v mapě
Rabí - Čepice - socha sv Jana Nepomuckého

Rabí - Čepice - socha sv Jana Nepomuckého

Skleněná socha sv. Jana Nepomuckého na mostě přes Otavu. Skleněnou sochu v životní velikosti (175 cm vysokou) vytvořila z podnětu kytaristy Lubomíra Brabce známá výtvarnice Vladimíra Tesařová, která je na Šumavě známa především svými uměleckými díly v kostele sv. Vintíře v Dobré Vodě u Hartmanic. V současné době se pravděpodobně jedná o největší skleněnou plastiku tohoto světce na světě. Zároveň se pravděpodobně jedná o první nově vztyčenou sochu na území České republiky po sto letech.

Socha je originální i svým zobrazením. Je vytvořena inverzně tak, aby svatému Janu Nepomuckému, svému patronu, viděli do obličeje nejen vodáci splouvající Otavu, ale i lidé přecházející nebo přejíždějící přes most v Čepicích. Skleněný reliéf je zasazen v ostění ze slatinské žuly, jež vytesal kameník Martin Mašek. Hvězdičky, které dílo doplňují, byly odlity ve zvonařské dílně Tomášková - Dytrychová. Na realizaci sochy přispěla celá řada sponzorů z pošumavského regionu i z celé České republiky.

Sv. Jan Nepomucký je patronem České země, vorařů, vodáků, lodníků, mlynářů, mostů a také ochráncem proti povodni a vodnímu nebezpečí. Mimo to je patronem Českobudějovické diecéze, pod kterou Sušicko spadá. Dále je patronem Mnichova, Pasova, Salcburska a Bavorska, jedním z osmi patronů Benátek a všech gondoliérů. Také je patronem dobré smrti a patronem proti pomluvě. Bývá nazýván stavitelem mostů mezi lidmi a národy. Jeho sochy jsou po celém světě. Nejen v tradičních katolických zemích Evropy v Rakousku, Německu, Španělsku, ale i v Jižní Americe a třeba Číně.
Papež Pavel Jan II. označil sv. Jana Nepomuckého jako nejznámějšího Čecha.

zobrazit v mapě
Soběšice - Mačice - socha sv. Jana Nepomuckého

Soběšice - Mačice - socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého v Mačicích.

zobrazit v mapě
Sušice - socha T.G. Masaryka

Sušice - socha T.G. Masaryka

Pomník věnovaný prvnímu československému prezidentu Tomáši Garrigue Masarykovi v Sušici. Původní socha TGM od Otakara Švece byla součástí pomníku padlých; v roce 1940 byla zrekvírována. Když se jí po válce nepodařilo objevit, bylo v roce 1947 rozhodnuto o zhotovení nové. Byl opět osloven Otakar Švec. V dubnu 1949 byla objednána za cenu 250 000 Kč. V říjnu byla dokončena, ale 20. října rada MNV rozhodla, že sochu instalovat nebude a namísto ní přijde socha bojovníka od Dukly. Náměstí bylo současně přjmenováno z nám. TGM na nám. 9. května, stejně tak škola, jež později získala jméno Z. Nejedlého. Socha byla nejdříve uskladněna u kamenosochaře Otakara Velinského v Praze, který ji zhotovil, později v lapidáriu ve Stromovce. Až v roce 1968 byla z iniciativy několika občanů získána zpět pro Sušici a umístěna na sokl uprostřed náměstí nad pomníkem, neboť přímo na pomník ze statických důvodů umístit nešla. Nápis už se doplnit nepodařilo, což soše paradoxně umožnilo přečkat celou normalizaci, neboť se o něm veřejně mlčelo, případně se předstíralo, že jde o pomník Karla Klostermanna nebo Aloise Jiráska. Teprve po roce 1989 došlo k doplnění iniciál; také škola stojící nad pomníkem se vrátila ke svému původnímu jménu.
Pramen: www.socharstvi.info

zobrazit v mapě
Mlýnské Struhadlo - socha sv. Jana Nepomuckého

Mlýnské Struhadlo - socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého na návsi v Mlýnském Struhadle.

zobrazit v mapě
Švihov - socha sv. Jana Nepomuckého

Švihov - socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého ve Švihově na náměstí. Barokní socha sv. Jana Nepomuckého od neznámého autora z 18. století. Socha vytesaná z pískovce je památkově chráněná.

zobrazit v mapě
Švihov - socha sv. Jana Nepomuckého I

Švihov - socha sv. Jana Nepomuckého I

Socha svatého Jana Nepomuckého na mostě přes Úhlavu v Nádražní ulici ve Švihově.

Z desky na pomníku:
Roku třetího po dohotovení tohoto mostu L. Páně 1814 postavil Matěj Rosypal. Obnoven roku 1892 nákladem P.K.Kanty, církev. kněze. Znovu obnoven roku 1908 nákladem Obec.záložny ve Švihově.

zobrazit v mapě
Vřeskovice - socha sv. Jana Nepomuckého

Vřeskovice - socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého ve Vřeskovicích. Socha byla na stávající místo přemístěna v roce 1934, před tím stála pod třemi kaštany u hostince čp. 68, v místě se říká „Na farce“, protože zde stávala původní fara. Vřeskovice byly povýšeny v roce 1834 na děkanství.
Pramen: www.mistnidedictviposumavi.cz

zobrazit v mapě
Žihobce - Bílenice - socha sv. Jana Nepomuckého

Žihobce - Bílenice - socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého v Bílenicích na návsi u kapličky.

zobrazit v mapě
Žihobce - socha sv. Jana Křtitele

Žihobce - socha sv. Jana Křtitele

Socha sv Jana Křtitele v Žihobcích.

zobrazit v mapě
Žichovice - socha sv. Jana Nepomuckého

Žichovice - socha sv. Jana Nepomuckého

Socha sv. Jana Nepomuckého stála původně u měšťanského domu číslo 58 v Žichovicích.
Socha byla následně přemístěna na most a po povodni v roce 1890 byla postavena před mostem. Zde byla až do roku 1912, kdy byla přemístěna na dnešní místo před zámek. Zde je od roku 1956 součástí nemovité kulturní památky.

zobrazit v mapě