Kostely a kaple

Týnec - Loreta - místní část obce

Loreta je osada mezi lesy na kopci nad Klatovami. Zajímavostí Lorety je rekonstruovaná loretánská poutní kaple založená v roce 1711  Barborou Krakowskou z  Kolovrat s  erby Kolowratů a Vrbnů a s freskou obrazu Panny Marie Loretánské. Kaple se roku 1783 rozpadla a byla znovu vybudována v roce 1831. Dnes je kaple po rekonstrukci. Restaurovány byly i fresky v interiéru kaple.

Žichovice - kaple sv. Vojtěcha

Kaplička sv. Vojtěcha při silnici z Nezamyslic do Žichovic.

Žihobce - Rozsedly - kaplička

Kaplička v Rozsedlech u silnice.

Žihobce - Kadešice - kaple sv. Anny

Kaple sv. Anny v Kadešicích na návsi. Kaple sv. Anny je zapsána od roku 1958 do státního seznamu kulturních památek.

Zborovy - kostel sv. Jana Křtitele

Původní románská rotunda je z přelomu 12. a 13. stol. V 17. stol. a 18. stol. došlo k přestavbám kostela. Kostel sv. Jana Křtitele je stavba z lámaného kamene, omítnutá, původně románská, s apsidou a původním okénkem, bez výraznějších architektonických a dekorativních prvků tohoto slohu. Kostel byl založen asi roku 1200, ale přesná doba založení není známa. Jedinými prameny jsou legendy o založení obce. V XVIII. stol. byla přestavěna v barokním slohu (klenby a štuková výzdoba), opravena a obnovena roku 1778.

Okrouhlá loď měří v průměru 710 cm, nad ní se zvedá kopulovité klenutí z lámaného kamene do výšky 840 cm. Triumfální polokruhový oblouk se otvírá do presbyteria, které je klenuto plackou. Vlevo jsou dveře do sakristie, vpravo barokní okno.

Stavbu zakončuje 220 cm hluboká apsis sklenutá nepravidelnou konchou. Zděná mensa oltáře v presbytáři je barokní, na zdi apsidy je primitivní malba sv. Jana Křtitele z novější doby. Uvnitř kostela jsou lavice a velmi skromný oltář, na kterém jsou pouze svíce.

Pramen: Původní internetové stránky obecního úřadu.

Zavlekov - Plichtice - kaple Panny Marie

Kaple Panny Marie v Plichticích. Osada Plichtice je připomínána v roce 1215 v souvislosti se jménem Plcháč. Kaple Panny Marie byla postavena roku 1883. V osadě jsou památeční kříže.

Zavlekov - kostel Nejsvětější Trojice

Kostel Nejsvětější Trojice v Zavlekově. Pozdně barokní kostel Nejsvětější Trojice byl postaven na popud hraběte F.X.Taaffeho v roce 1773. Před kostelem stojí pozdně gotická kamenná křtitelnice.

Zahořany - Oprechtice - kaple

Kaplička v Oprechticích.

Zahořany - Hříchovice - kaplička

Kaplička v Hříchovicích.

Všeruby - kostel sv. Archanděla Michaela

Kostel sv. Archanděla Michalela byl založen v roce 1628 a budován v posledním období třicetileté války. Kostel byl dokončen roku 1650. Rekonstrukcí prošel po požáru v roce 1852 a po zpřístupnění Všerub po pádu železné opony byl rekonstruován v letech 1990 - 91.

Všeruby - Brůdek - kostel sv. Václava

Kostel sv. Václava v Brůdku je považován za nejstarší zachovalý kostel tohoto světce v Čechách. Byl postaven v roce 1040. Brůdek - kostel sv. Václava

Bitvu svedl český kníže Břetislav I. s německý, císařem Jindřichem III a jeho spojencem Otou Svinibrodským. Břetislav proslul jako panovník, který v Čechách konsolidoval ústřední moc, ale je to taky "ten" Břetislav, který vystupuje jako hrdina vyprávění o únosu německé šlechtičny, "panny Jitky", z kláštera v Bavorsku.

Byl zdatný vojevůdce a v roce 1040 se mu podařilo odrazit německý vpád na zemské stezce vedoucí z Řezna do Čech Všerubským průsmykem. Učinil tak způsobem, který v kronikáři Kosmovi, jenž události zaznamenal, probudil takový soucit s poraženými Němci, že o nich nechtěl vůbec psát: "Jest nehodno písmem to líčit, neboť bylo tam porubáno takové množství urozených mužů, jakéhož nebylo ani na pláních emathejských, ani za časů Sullových, ani za žádného moru, ani prý nikdy nezahynulo nepřátelským mečem tolik německé šlechty."

Kostel sv. Václava se stal symbolem tohoto slavného vítězství. Domněnku, že původní kostel nechal na počest vítězství na bojišti vystavět sám kníže Břetislav, může potvrdit skutečnost, že z téže doby pochází i klášter sv. Václava ve Staré Boleslavi, postavený Břetislavem roku 1046. Několik středověkých archeologických nálezů vykopaných v okolí Brůdku, stejně jako obrovské množství lidských kostí nalezených při opravách kostela, podporují myšlenku, že se jedná opravdu o nejstarší svatováclavský kostel.

První doložené zprávy o kostelu jsou z roku 1360, kdy zde stávala tajemná středověká vesnice Zdemily, vzniklá a zaniklá za nejasných okolností. Podle nalezených cihelných dlaždic je ale kostel jednoznačně starší. Současný tvar kostela pochází z roku 1669, kdy "měla být svatyně nově zřízena v řádnější formu uvedena." Pozoruhodný a jedinečný je středověký charakter interiéru kostela. Přes všechny tyto skutečnosti je kostel v ústraní zájmu veřejnosti.
Pramen: Informace v kostele od Občanského sdružení Brůdek

O kostelíku v Brůdku byl natočen pořad České televize v rámci cyklu Toulavá kamera, který je k dispozici na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/7599-regiony/?r=520&o=521&strana=3

Vřeskovice - Mstice - kaplička

Kaplička ve Msticích.

Vrhaveč - Neznašovy - kaple

Kaple v Neznašovech.

Velký Bor - Slivonice - kaplička

Kaplička sv. Jana Nepomuckého ve Slivonicích.

Velký Bor - Jetenovice - kaple Panny Marie

Kaplička na návsi v Jetenovicích. Na místě dnešní stavby byla postavena kolem roku 1770 dřevěná kaple. V roce 1900 ji nahradila zděná kaple. O stavbě současné kaple bylo rozhodnuto v roce 1935. 5. dubna 1936 byl slavnostně položen základní kámen a stavba byla dokončena v červenci 1936. Slavnostní otevření a vysvěcení se konalo 2. srpna 1936. 25. října 1936 byl vysvěcen nový zvon a v roce 2008 byl objekt opatřen hromosvodem.

Na oltáři je socha Panny Marie od Jana Křtitele Káby (1870 - 1954) řezbáře samouka.

Pramen: Smolík Luboš, Kaple a kapličky Horažďovicka, vydal Krajský úřad Plzeňského kraje, 2010.

Velké Hydčice - kaple

Kaplička na návsi ve Velkých Hydčicích. V roce 1942 musel být odevzdán na rozbití zvonek z kapličky. Vážil necelých 20 kg, byl 33 cm široký a 26 cm vysoký. V roce 1947 byl koupen a slavnostně vysvěcen nový zvonek a pokřtěn Václav - Ludmila.
Zdroj: www.velkehydcice.cz.

Velhartice - výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého

Kaplička ve Velharticích pod kostelem sv. Máří Magdalény.

Velhartice - kostel sv. Máří Magdaleny

Kostel sv. Máří Magdaleny je dokladován zakládací listinou z roku 1373. V jednolodním kostele se nachází typická gotická diamantová klenba. Oltář je pozdně gotický, zvaný Velhartická archa a v současnosti je uložen v Národní galerii v Praze.

Svatební košile

Kostel a hřbitov kolem kostela sv. Máří Magdaleny se uvádí jako jedno z míst, kam Karel Jaromír Erben situoval svoji baladu Svatební košile.

Záhadný obličej

Asi před čtyřiceti lety se na štítu kostelíka objevily tmavé skvrny, jež vytvořily obličej ženské tváře. Podle některých připomíná děvče, které zahynulo při dopravní nehodě na nedaleké silnici, podle jiných dívku zavřenou před mnoha a mnoha lety do kostela s umrlcem oživeným magickým rituálem… Při opravě kostela v polovině devadesátých let tvář zmizela pod novou omítkou. Po nějaké době se ale znovu vynořila ve stejné podobě," uvádí se na stránkách www.mistopisy.cz

Tento obraz, který se nachází na jedné z vnějších zdí kostela, je poznatelný, ale vyžaduje to určité soustředění a trpělivost. Vskutku působí velice smutně a tajemně. Jakoby chtěl před něčím varovat. Podle některých vysvětlení se může jednat i o vstup do jiného světa. Fotografie průčelí kostela s oním místem je umístěna ve fotogalerii.

Velhartice - kaplička

Kaplička u cesty na hřbitov ve Velharticích.

Velhartice - Hory Matky Boží - kostel Jména Panny Marie

Barokní kostel Jména Panny Marie byl patrně postaven v roce 1737. Některé prameny sice uvádějí jeho datum založené sto let dříve, ale odborníci toto datum ne vždy akceptují. Rovněž se předpokládá, že věž byla postavena dodatečně, stejně jako sakristie, která byla postavena v roce 1833.

Únějovice - kaple

Kaple v Únějovicích.

Týnec - Loreta - kaple Panny Marie Loretánské

Kaple v Loretě byla postavena v roce 1711. V roce 1783 se kaple rozpadla a znovu byla vybudována v roce 1831.

Týnec - Horní Lhota - kaple sv. Jana Nepomuckého

Kaplička sv. Jana Nepomuckého v Horní Lhotě u Týnce. Občané Horní Lhoty (tehdy okolo 120 osob) usilovali o výstavbu kaple, která by nahradila starou zvonici (na dvou sloupech); souhlas zastupitelstva obce Týnec i vlastníka panství Týnec-Běšiny hraběte Leopolda z Kolowrat získali v roce 1893; dosud nebylo zjištěno, kdo stavbu navrhl; materiál byl dodáván týneckým velkostatkem; realizace v letech 1894 – 1896 byla dílem místních řemeslníků; starší oltářík byl koupen od soukromníka v Klatovech; vysvěcena byla v roce 1896; kámen oltářní s ostatky sv. Honorata a Klementie, obstaraný pravděpodobně týneckým farářem Josefem Brennerem, byl v kapli instalován 9. srpna 1899; mešní licence kaple sv. Jana Nepomuckého v Horní Lhotě je datována teprve 10. května 1901.
Současník výstavby Josef Brenner v roce 1905 napsal: „V kapli slavila se asi třikrát v den sv. Jana Nepomuckého pouť, při níž kázal a mši svatou čítal kaplan týnecký, bera za to 4 zlaté od obce Týnecké. Ale brzo z poutí sešlo. Stojí prý ta pouť mnoho peněz…“;
Pramen: Ing. Brokeš

Švihov - Třebýcinka - kaple sv. Václava

Kaple sv. Václava v Třebýcince. Na návsi stávala v první polovině 19. století jen zvonička. Jednalo se o dřevěný sloup se stříškou uprostřed čtyř velkých lip. Nahoře byl zavěšen zvonek a před zvoničkou stál vysoký kříž. V roce 1848 se obec rozhodla vystavět na jejím místě malou kapličku o rozměrech zhruba 4 x 4 m. Byl v ní obraz sv. Václava na koni.

Švihov - Lhovice - kaple sv. Jana Nepomuckého

Kaplička na návsi ve Lhovicích. Kaplička se nachází uprostřed vsi severně od rybníka na malém přívrší. Byla postavená nákladem obce v r. 1826. Uvnitř šestiboké kaple stojí ozdobný oltářík. Na něm stávala socha sv. Jana Nepomuckého. 19. července 1910 se dával na kapličku nový zvonek. Byl tento den posvěcen Veledůstojným panem Vikářem z Vřeskovic. Skoro 19 kg vážící zvonek byl koupený od pana Roberta Pernera ze zvláštní továrny z Plzně nákladem obce 78 zl. 98 kr. Zvonek dostal jméno Václav. Když pro zvon přišli v únoru 1918 vojáci, ztratil se. Občané jej schovali pod hrází rybníka. I. světovou válku přežil, ale ve II. světové válce "narukoval na vojnu". O pouti v neděli 19. května 1957 bylo v kapli v 10,30 hod. kázání, po kázání mše sv. , ve 14 hod. probíhalo svěcení nového zvonku, potom bylo požehnání a litanie. Všechny tyto obřady provedl švihovský pan farář Prukner. Zvon o váze 8 kg darovala Klotylda Kabátová pocházející z č.p. 30.
Zvonívalo se ráno, v poledne a večer. Toto zvonění sloužívalo i pro orientaci pracujících na polích dále těm, kteří zemřeli.

Švihov - kostel svatého Jiljí

Kostel sv. Jiljí, dnes hřbitovní, je pozůstatkem prvotního zemanského sídla ve Švihově. Kostel byl přímou součástí panského sídla. Je to tribunový kostel s mnohými zachovalými románskými prvky. Ubourávání, přístavby a přestavby, které postupně zasahovaly kostel až do 18. stol., značně setřely jeho původní výraz. Kostel je dnes nejstarší stavbou ve Švihově.

Svéradice - výklenková kaple sv. Václava

Kaple se nachází na kopci Kostelík, jihozápadním směrem od kaple sv. Bartoloměje. Kaple byla postavena podle tradičních regionálních vzorů při příležitosti milénia v roce 2000 čtyřmi svéradickými občany.

Pramen: Smolík Luboš, Kaple a kapličky Horažďovicka, vydal Krajský úřad Plzeňského kraje, 2010.

Svéradice - kaple sv. Anny

Památkově chráněná kaple z roku 1834. Úpravy okolí kaple proběhly v roce 1976 a celková renovace objektu v roce 2009. Kaple má výrazné prvky lidového baroka a je dominantou rozlehlé návsi. V interieru na barokizovaném oltáři se nachází obraz sv. Anny.

Sušice - Vrabcov - kaple

Kaple při cestě do Vrabcova.

Sušice - Rok - kaple

Kaple v Roku.

Sušice - kostel sv. Felixe a kapucínský klášter

Ranně barokní kostel sv. Felixe vysvěcený roku 1655, kde se nachází obraz Bolestné Panny Marie považovaný za zázračný. Byl založen císařem Ferdinandem III. pro posílení katolické víry v kraji. Základní kámen byl položen r. 1651 a r. 1655 byl kostel vysvěcen kardinálem Harrachem. Stavba kapucínského kláštera byla dokončena teprve v letech 1665- 86.

Sušice - kaple II

Kaplička v Sušici na rohu Volšovské a Křičkovy ulice.

Sušice - kaple Anděla Strážce

Ranně barokní kaple z let 1682 - 83 vystavěná na způsob poutnických kaplí. Raně barokní kaple, lidově zvaná Andělíček se nachází se na vrchu Stráž (552 m n.m.). Byla postavena r. 1682-83 na způsob poutnických kaplí kapucínským řádem. Roku 1735 byla kaple obehnána ambity se čtyřmi nárožními kaplemi, které jsou zasvěcené Matce Boží, sv. Janu Nepomuckému, sv. Floriánu a sv. Máří Magdaléně. Když byla za vlády Josefa II. zrušena řada klášterů a poutních míst, postihl tento osud i kapli Anděla Strážce. Za pouhých 50 zlatých ji roku 1792 v dražbě koupil děkan Prokop Harrer. Kaple byla znovuotevřená roku 1799. V roce 1882 byla ke svému 200. výročí založení opravena a pseudorománsky přestavěna. Současná podoba pochází z roku 1936 a je z dílny sušického stavitele Karla Houry.

Poutních míst k Andělu Strážci není mnoho a sušická kaple je bezesporu nejvýznamnější v rámci celé České republiky. Dle záznamů přišlo na poutní místo v roce 1908 kolem 10.000 lidí. Svátek svatých Andělů Strážných, stanovený na 2. října, rozšířil na celou Církev papež Klement X. v roce 1670. K Andělíčku můžete vystoupat po křížové cestě. Unikátnost sušické Křížové cesty spočívá v jejím zpracování a umístění. Jednotlivá zastavení, která jsou velmi citlivě zasazena do malebného svahu, ukovali umělečtí kováři, studenti Střední školy v Oselcích jako své maturitní práce v roce 2010.
Pověst:
Vrch původně sloužil jako strážní a pozorovací bod, kde hlídky bděly nad bezpečím malé osady rýžovníků zlata. Ještě před 350 lety zde byl jen les a až několik událostí, jak říkají pověsti vše změnilo. Jedna z nich vypráví o malém chlapci, kterému se při hře v těchto místech ovinul kolem nohy jedovatý had. Chlapec ve velkém strachu a úzkosti spatřil anděla, který se k němu sklonil a ochránil ho v nebezpečí.

Sušice - Dolní Staňkov - kaple

Kaple v Dolním Staňkově.

Nezdice na Šumavě - Pohorsko - kaplička

Kaplička v Pohorsku. Kapli zasvěcenou 4.7.2001 svatému Prokopovi nechali postavit manželé Alena a Jaroslav Kodetovi z Pohorska. Na stavbě se finančně, materiálně i pracovně podíleli i další občané Pohorska a Strašína.

Strašín - Maleč - kaplička

Kaplička s křížem na návsi v Malči.

Strašín - kaple Svaté Barbory

Kaple sv. Barbory ve hřbitovní zdi ve Strašíně.

Soběšice - Mačice - kaple

Kaple na křižovatce v Mačicích

Rabí - kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel sv. Jana Nepomuckého slouží v Rabí jako hřbitovní kostel.

Rabí - kaplička

Kaplička pod zříceninou hradu Rabí.

Rabí - Bojanovice - kaplička

Kaplička na návsi v Bojanovicích.

Předslav - Němčice - kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie byl vystavěn v letech 1834 – 1837 na místě původní gotické stavby. Němčická farnost má svůj počátek pravděpodobně v roce 1361. Původně gotický kostel, který je připomínán již v roce 1359, byl v roce 1834 zbořen a v roce 1837 byla dokončen kostel nový.

V roce 2003 se kostel v Němčicích dostal zasloužené rekonstrukce při příležitosti oslavy 1010 výročí vzniku obce. Rekonstrukce se mohla uskutečnit díky veřejné sbírce uspořádané mezi občany Němčic a okolních vesnic.

Předslav - Měcholupy - kaple sv. Apoleny

Kaple svaté Apoleny v Měcholupech.
Strop lodi je zrcadlový, na něm i na stěnách jsou umístěny dřevěné desky se znaky velkopřevorů řádu maltézských rytířů. Oltář s rokokovým tabernáklem zdobí obraz sv. Apoleny z poloviny 18. století. Dva boční oltáře sv. Kříže a sv. Rodiny jsou z doby kolem roku 1726. V kapli se dále nachází barokový obraz sv. Rozálie a prapor zde zavěšený s nápisem. „Dalmatirn 1859 / Comtur Graf von Lichnowsky“, který pochází z války na Balkáně, kde řád maltézských rytířů zajišťoval zdravotnickou službu.

Na zdech kaple byly také zavěšeny erby třinácti významných osobností řádu z let 1709 – 1925, převážně malované na dřevě. Většina se jich ztratila v 70. letech 20. století.

Kapli dala vystavět nejspíše Apolena Čejková z Chudenic, která vlastnila Měcholupy se svým manželem Janem Adamem Čejkou z Olbramovic v první třetině 17. století.

Po nich pak byly Měcholupy od roku 1647 ve vlastnictví Alžběty Zuzany z Račína, později provdané Pechiové, která je roku 1659 prodala Janovi Markvartovi Kocovi z Dobrše pro jeho manželku Ludmilu Kateřinu Kocovou z Račína. V majetku Koců z Dobrše zůstaly Měcholupy do roku 1692, kdy je Adam Humprecht Fortunát Koc z Dobrše odevzdal císařskému komořímu Františku Mikuláši, hraběti z Morzina, výměnou za statek Čachrov.

Od tohoto šlechtice je koupil roku 1696 Ferdinand Ludvík Libštejnský z Kolovrat, velkopřevor rytířského řádu Johanitů (maltézských rytířů). V kupní smlouvě z tohoto roku je mimo jiné uveden v Měcholupech vrchnostenský dům s kaplí sv. Apoleny. Kaple byla do nynější podoby přestavěna roku 1726 za velkopřevora hraběte z Kőnigseggu.

V roce 1870 byla kaple restaurována a do majetku obce přešla v roce 1960.  Kaple je památkově chráněná.

Pramen: www.mistnidedictviposumavi.cz

Předslav - kostel sv. Jakuba Staršího

Kostel sv. Jakuba Staršího si z období gotiky zachoval loď včetně vstupního portálu. Přestavěn byl v roce 1611 a opět v letech 1715 – 1724, kdy vznikl nový presbytář, kaple a sakristie. V této době byla také z části vystavěna jeho výrazná věž. Do nynější podoby byla vystavěna roku 1809.
Zdroj: Mikroregion Měčínsko historie a památky

Poleň - kostel Všech Svatých

Kostel Všech Svatých v Poleni je dominantou celého okolí.Kostel byl původně zasvěcený Matce Boží, Jako farní kostel je připomínán od roku 1355. V té době byl pod ochranou držitelů blízkého hradu Pušperk. Stavba odpovídá slohu ze 14. století, doznala však opravami mnohých změn zejména v 15. století a další stavební úpravy proběhly v roce 1739. V kostele je nejcennější obraz Madona s dítětem. Jedná se o olejovou malbu na dřevěné desce, mistrné dílo Lombardské školy z počátku 16. století. Podle pověsti byl obraz byl přinesen v 17. století vojínem z Itálie do blízkého Kobzova mlýna, odkud byl později věnován kostelu.

Obraz byl v r. 1936 poslán do Prahy k pořízení barevné reprodukce. Při té příležitosti odborníci vyslovili domněnku, že jde o dílo Lukase Cranacha st. Srovnání poleňské Madony s mistrovými díly doby okolo roku 1520 svědčí o tom, že jde i o dílo s vysokou uměleckou hodnotou. Dnes je obraz v Národní galerii v Praze.

K původu poleňské Madony zaznamenal poleňský písmák Adolf Kotáb, dlouholetý kronikář, následující pověst, která má podklad jednak v písemných záznamech kronik, ale také ji slyšel vykládat od starých pamětníků.

Podle této pověstí byl obraz za válek při tažení vojska zachráněn z hořícího kostela v Itálii. Nezdá se pravděpodobné, že by obraz rozměrů 87 x 57 cm na dřevěné desce nosil nějaký voják v tornistře. Snad byl v držení pluku jako plukovní amulet.

Po skončení válek se vojska rozpadávala, vojáci se vraceli do svých domovů. Při takovém cestování byl ponechán jeden velmi nemocný voják v Kobzově mlýně (dodnes zachovaná usedlost čp. 1 v obci Mlýnec), kde se vojína ujala a ošetřovala ho místní mlynářka Kobzová.

Vojín s sebou přinesl do mlýna zmíněný obraz. Z pověsti není patrno, jakou nemocí voják trpěl, jaké byl národnosti, zda to byl důstojník nebo prostý voják. Prý se záhy zotavil a jako odměnu ponechal paní mlynářce Kobzové obraz. Mlynářka Kobzová byla ženou pobožnou a měla obraz zavěšený doma, ale ve snech mívala vidění, že se obraz na zdi houpá a že Madona prosí, aby byl obraz darován kostelu. Těchto vidění paní mlynářka Kobzová uposlechla a odnesla obraz na faru do Poleně. kde ho zanechala.

Obrazu nikdo nevěnoval větší pozornost a byl déle než padesát let v kostele opřen o oltář a nijak nevyužíván, protože tehdejší faráři, patrně vzhledem k původu obrazu, na něj nehleděli jako na svůj nebo církevní majetek. Teprve později byl umístěn na bočním "Mariánském" oltáři.

Zde se nacházel až do září 1967, kdy byl v noci ze zamčeného kostela odcizen. Velkou náhodou byl nalezen v červnu o rok později, kdy jej tým zlodějů měl připravený k vyvezení do Latinské Ameriky. V poleňském kostele je od té doby umístěna kopie, originál je uložen v pražské Národní galerii.

Podmokly - kaplička sv. Huberta

Dřevěná kaplička zasvěcená sv. Hubertu při cestě z Podmokel do Albrechtic byla vystavěna na místě, kde jsou pohřbeny oběti morové epidemie.

Plánice - Štipoklasy - kaplička

Kaplička svaté Anny ve Štipoklasech na návsi.

Plánice - Zdebořice - kaple sv. Vojěcha

Ve Zdebořicích stojí za pozornost také kaplička sv. Vojtěcha a mohutné skalisko nad ní, ze kterého se za dobrého počasí naskýtá pěkný výhled do širokého okolí. Ke kapličce a skalisku se váže pověst o sv. Vojtěchovi a jeho stopách v kameni. Sv. Vojtěch měl údajně sloužit na skalisku nad kapličkou mši. Podobné legendy nalezneme na řadě míst Klatovska a Přešticka (například kaplička sv. Blažeje nedaleko Věckovic u Klatov). Pověsti se vztahují k místům, kde se sv. Vojtěch zastavil při své druhé cestě z Říma do Prahy.
Ze Zdebořické skály, která je součástí významného krajinného prvku tzv. Zdebořických drah je nádherný pohled nejenom na vlastní obec, ale také na panorama Šumavy.
Zdroj: Ing. Martin Kříž

Plánice - Pohoří - kaple

Kaplička sv. Václava v Pohoří z roku 1925.

Plánice - Nicov - kostel Narození Panny Marie

Kostel v Nicově představuje významnou stavbu vrcholného baroka. Byl vybudován podle plánů Kiliána Ignáce Dienzehofera v letech 1719 - 1730.
Kilián Ignác Dienzenhofer byl nejvýznamnějším českým barokním architektem. Navrhoval stavby v Čechách, ve Slezsku a ve Vídni. Pracoval jak pro šlechtu, tak i pro církevní řády, byl dvorním architektem a vrchním pevnostním stavitelem.

Kostel je centrální stavbou založenou na půdorysu řeckého kříže. Završení chrámové lodi kupolí a perspektiva zdvojených lisén dává vnitřnímu prostoru značný výškový efekt. Význam stavby poutního kostela vyzdvihuje architekt výrazným dvouvěžovým průčelím.

Kostel obsahuje významné řezbářské práce z roku 1760.

Výstavbu farního a poutního chrámu financoval majitel plánického statku hrabě Adolf z Martinic

Podnět ke stavbě kostela Narození Panny Marie v Nicově dal v roce 1720 tehdejší majitel plánického panství Adolf Bernard z Martinic. Jako stavitele kostela si vybral uznávaného architekta Kiliána Ignáce Dientzenhofera. Výběr stavitele nebyl zřejmě náhodný, neboť Martinic mohl v té době sledovat Dientzenhoferu stavbu kostela sv. Jana Nepomuckého na Hradčanech v Praze. Jeho dispozice se mu zřejmě zalíbila, neboť v Nicově byla použita podobná. Historička Milada Vilímková ve své knize Stavitelé paláců a chrámů píše: „Jednalo se o prodloužený kříž s půlkruhovými postranními rameny i apsidou a obohacená o čtvercové prostory repozitáře a sakristie po stranách kněžiště a o dvojici věží v průčelí. Traktování tektonických článků v interiéru, hlavic korintských pilastrů i profilací říms je u obou kostelů téměř identické. V těchto souvislostech se zdá být oprávněný i názor, že Kilián Ignác Dientzenhofer navrhl stavbu sally terreny ve Smečně, které bylo rodovým sídlem Martiniců. Další sakrální stavbou, kterou Adolf Bernard hr. Martinic svěřil Kiliánu Ignáci Dientzenhoferovi, byl kostel sv. Jana Nepomuckého v Nepomuku postavený v letech 1734 - 38.“

Stavba nového nicovského kostela trvala plných sedm let a byla dokončena v roce 1727. Teprve však až 17. září 1730 byl kostel vysvěcen litoměřickým biskupem Janem Adamem hrabětem Vratislavem z Martinic a na oltář byla postavena kopie zázračné sochy Panny Marie s Ježíšem.
Nicovský kostel si zachoval původní podobu až na střechy věží, které shodila i s krovem vichřice v roce 1870. Poté byly nahrazeny novými jehlanového tvaru, které příliš nekorespondují se stavbou kostela. Nad hlavním vchodem do kostela v trojdílném průčelí je umístěn kamenný erb Martiniců a Dietrichštejnů s odznaky řádu zlatého rouna.

Zvláštností nicovského kostela je orientace hlavního oltáře, neboť většina katolických kostelů má oltář směrován na východ, u chrámu Narození P. Marie je to však jih.

Zajímavostí je také fakt, že stavba kostela byla založena na pilotech.

Před postavením barokního chrámu zde stál menší gotický kostelík, který byl počátkem 18. století už značně zchátralý.

Pramen: Martin Kříž

Plánice - Lovčice - kaple

Kaple v Lovčicích

Plánice - kostel sv. Blažeje

Děkanský kostel sv. Blažeje v Plánici z roku 1352. Současná barokní podoba kostela sv. Blažeje v Plánici vznikla pod vedením stavitele Johana Trajlera v roce 1755, kdy byl zdejším farářem Antonín Jakub Kolštrajtera a primasem Jan Fikara. Někteří se domnívají, že se na ní podílel i významný stavitel té doby Kilián Ignác Dientzenhofer, který postavil v první polovině 18. století nedaleký nicovský kostel. Jeho účast na stavbě však není potvrzena.

Barokní kostel byl budován na místě původní gotické stavby (možná snad i románské). O jejím vzhledu bohužel nic nevíme. Kostel má jednu loď, je obdélný a má věž v západním průčelí s mansardovou bání. Čtvercový presbytář je uzavřený apsidou se sakristií. Oratoř je v patře. Uvnitř je loď dlouhá čtrnáct metrů a široká bez deseti centimetrů deset metrů. Oblouk triumfální, polokruhový, je vyložen dvojicí pilastrů. Hlavní oltář je raně barokní ze 17. století a pochází údajně z přeštického kostela. Novější oltář sv. Blažeje je z roku 1784. Na levé boční straně je oltář sv. Jana Nepomuckého a na pravé nalezneme oltář sv. Panny Marie Nicovské. V barokním kostele sv. Blažeje je zvláštnost, se kterou se v Čechách můžeme setkat ještě v kostele ve Ždírci u Dvora Králové nad Labem. Ojedinělost spočívá v tom, že se několikrát do roka mění obraz hlavního oltáře.

V době adventní, která začíná čtyři týdny před svátkem narození Krista, je zde obraz Zvěstování Panny Marie. O Vánocích se díváme na jesličky. Čtyřiceti denní postní dobu, trvající od popeleční středy do Velikonoc, připomíná obraz Krista na kříži. Socha Panny Marie Lurdské připomíná mariánský měsíc květen a v červnu je na hlavním oltáři socha Pána Ježíše. Hod Boží svatodušní je svátek slavený padesátý den po Velikonocích v upomínku na seslání Ducha svatého a na apoštoly.

V době velikonoční, která trvá padesát dnů po Velikonocích, se objevuje v mezidobí patron kostela, svatý Blažej, biskup, mučedník, který zemřel v roce 316 v Armenii.

V roce 1899 byla nedaleko kostela při dláždění nalezena jáma s větším množstvím kostí, které byly převezeny na sedmnácti vozech na hřbitov.

Na kostelní věži byly do první světové války čtyři zvony. První - velký - vysoký 90 cm s průměrem 115 cm z roku 1558, druhý - polední - vysoký 90 cm s průměrem 105 cm z roku 1759, třetí - malý zvon z roku 1606 a nejmenší čtvrtý - 28 cm vysoký s průměrem 36 cm z roku 1580.

V roce 1998 nechalo město zrekonstruovat schodiště vedoucí ke kostelu z hlavní ulice. Na úpravu přispělo partnerské město Plánice Rubigen ve Švýcarsku více než 440 tisíci korunami. Současně byla vydlážděna Kostelní ulice.

Autor: Martin Kříž

Plánice - Bližanovy - kaple sv. Vojtěcha

Kaplička svatého Vojtěcha při silnici na návsi v Bližanovech.

Petrovice u Sušice - kostel sv. Petra a Pavla

Raně gotický kostel sv. Petra a Pavla v Petrovicích pochází z počátku 13. století. Kostel je hodnocen jako cenná raně gotická stavba se starší románskou věží z pravděpodobně roku 1240. Rozšíření kostelní lodi bylo provedeno ve 14. století a další přestavba se uskutečnila v 18. století, kdy byla i provedena romantická úprava věže.
Kostel stojí na místě bývalého opevnění, které je dodnes někde patrné. Místo bylo zřejmě jedním z prvních opěrných bodů pro kolonizaci Královského Hvozdu kolem roku 1000 n.l.

Petrovice u Sušice - Dohaličky - kaple

Kaple v Dohaličkách. V kapli byli pohřbíváni příslušníci rodu Dohalských z blízkého Žikova. Osada má jméno podle zmíněného rodu.

Ostřetice - Makalovy - kaplička

Kaplička v Makalovech

Ostřetice - kaple

Kaple v Ostřeticích. Kaple není vyznačena na mapě 1. vojenského mapování z let 1764 – 1768 (rektifikované v letech 1780 – 1783). Je zachycena až na Císařském otisku mapy stabilního katastru z roku 1837 a následně také na mapě 2. vojenského mapování z let 1836 – 1852, jehož podkladem byly mapy stabilního katastru. Dá se tedy předpokládat, že vznikla na přelomu 18. a 19. století. Žádné další historické údaje se k ní zatím nepodařilo nalézt.
Kaple je památkově chráněna.
Pramen: www.mistnidedictviposumavi.cz

Oselce - Kotouň - kostel

Kostel Nanebevzetí Panny Marie v Kotouni. Obci Kotouň dominuje farní kostel Nanebevzetí Panny Marie vystavěný v letech 1703 - 1705 stavitelem Antonie Di Maggi na místě původního vyhořelého kostelíka z roku 1475. Ve sklepení je rozsáhlá zachovalá kostnice. Kostel obklopuje hřbitov, v jehož horním rohu stojí nízká barokní zvonice z roku 1696.
Jižně od areálu kostela stojí farní budova z roku 1736. Jedná se o hodnotnou ranně barokní budovu, s řadou dochovaných autentických detailů, významně dotvářející areál kostela.
Pramen: www.oselce.cz

Oselce - kaple sv. Markéty

Barokní kaple sv. Markéty na Markétině vrchu severozápadně od obce Oselce. Dominantu Oselec tvoří kopec s kaplí sv. Markéty z konce 17. století. Toto místo s dalekým výhledem na panoráma Šumavy je proslulé svými poutěmi v době vrcholícího léta a přípravy na sklizeň obilí. Poutě byly obnoveny v roce 2000. I když se dnes již proslavená pouťová procesí nekonají, je to místo setkávání a pouťové nezapomenutelné atmosféry pro všechny s širokého okolí. Poutí se zúčastňují stovky lidí.
V Oselcích cestou ke kapli neminete památnou Oseleckou lípu s pozdně barokní sochou sv. Jana Nepomuckého, při putování lesem z Oselec do Kotouně je nepřehlédnutelný památný buk s obvodem téměř 7 metrů.
Autor: Martin Kříž

Olšany - kaple sv. Václava

Kaplička na návsi v Olšanech. Kaplička je architektonicky a stavebně významnou stavbou, která tvoří dominantu návsi. Kaple byla postavena v roce 1889, v roce 1925 došlo k její rekonstrukci a přestavbě. Kaple byla v této době doplněna o třípodlažní zvonici. V roce 2009 došlo k opravě kaple.
Pramen: Smolík Luboš, Kaple a kapličky Horažďovicka, vydal Krajský úřad Plzeňského kraje, 2010

Nová Ves - kaplička

Kaplička na návsi v Nové Vsi.

Nezdřev - kaple sv. Josefa

Kaple sv. Josefa byla postavena roku 1892. V průčelí kaple je osazena pamětní deska se jmény rodáků, oběti 1. světové války 1914-1918.

Nezdice na Šumavě - Ostružno - kaple Nanebevzetí Panny Marie

Kaple Nanebevzetí Panny Marie na návsi v Ostružně z roku 1860.

Nezamyslice - kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Na Nebevzetí Panny Marie v Nezamyslicích je stavbou, viditelnou z dalekého okolí.
Nezamyslice byly středem rozsáhlého újezdu, který kníže Břetislav věnoval již roku 1045 břevnovskému klášteru. Břevnovští opati zde dali vystavět na místní poměry velký kostel, podle něhož se vesnici ve 14. století říkalo Bílý Kostel - Alba ecclesia. Jméno Nezamyslice se vysvětluje jako "ves lidí Nezamyslových". V držení břevnovských benediktýnů zůstaly Nezamyslice až do roku 1420. Do té doby také klášter dosazoval na zdejší faru členy svého řádu.
Už král Zikmund Nezamyslice zastavil bratřím Janu a Vilému z Rýzmberka, později si vesnici Švihovští z Rýzmberka koupili. Nezamyslický kostel shlíží ze svého návrší přes velký rybník k siluetě Rabí na obzoru. Starý hrad - sídlo Švihovských - je zříceninou, kdežto kostel v Nezamyslicích, kterému Švihovští věnovali mnoho zájmu i finanční pozornosti, je dosud stavitelským dílem v plné kráse. Kostel Nanebevzetí panny Marie v Nezamyslicích vznikl již ve třetí čtvrtině 13. století.
Z původní stavby se dochovala pouze část hranolové věže, loď je gotická. Kolem roku 1380 byl kostel rozšířen o nové kněžiště s příčnou lodí a pěknými plaménkovými kružbami v oknech. Návštěvníka však nejvíce zaujme vzácná sklípková klenba lodi sklenutá počátkem 16. století údajně ještě za Půty Švihovského z Rýzmberka. Tohoto zvelebitele kostela připomínají také erby na kamenném sanktuáriu v presbytáři. Výzdoba kostela byla pořízena většinou v době baroka. Hlavní oltář je pseudogotický, vytvořený v druhé polovině 19. století podle návrhu Josefa Mockera. Mezi zvláštnosti kostela patří velký mystický obraz Ukřižování na bočním oltáři lodi, který je starou kopií slavného Isenheimského oltáře německého pozdně gotického malíře Grünewalda.
Na pány Švihovské z Rýzmberka významně upomínají také tři velké nádherné zvony z počátku 16. století. Ty kromě farníků svolávaly k bohoslužbám také četné mariánské ctitele zdaleka i z blízka. Nezamyslice bývaly totiž, zejména v 17. století, místem velkých mariánských poutí. Místní mariánský zázrak vysvětluje velké Ex voto malované na dřevěné desce, které líčí zázračné zachránění markytánky za třicetileté války.
Pramen: vysvětlující tabule u kostela - Vladimír Horpeniak.

Nehodiv - výklenková kaple sv. Jana Nepomuckého

Kaplička u silnice do Nehodiva. Kaplička pochází z počátku 20. století. Kaplička má zajímavě uspořádány tři niky.

Nalžovské Hory - Žďár - kaple Panny Marie Ustavičné Pomoci

Kaplička na návsi ve Žďáru. Kaple pochází z roku 1821.

Nalžovské Hory - Ústaleč - kaple sv. Václava

Kaplička na návsi v Ústalči. Na místě dnešní kaple stávala malá dřevěná zvonička. Kaple byla postavena v roce 1904. 28. září 1906 byla kaple vysvěcena knězem Emanuelem Hanzlíkem a do kaple byl zavěšen zvon z původní zvoničky. V době I. světové války byl schován, ale v následující válce zrekvírován. Ihned po válce byl ze sbírky místních občanů zakoupen zvon nový. Nový zvon byl vysvěcen 9. května 1948. V roce 1958 proběhla větší oprava kaple. V roce 1988 byla kaplička obílena a opatřena okapy. Větší opravou prošla kaple i v roce 2003.
V interieru kaple visí nad oltářem obraz sv. Václava.
Pramen: Smolík Luboš, Kaple a kapličky Horažďovicka, vydal Krajský úřad Plzeňského kraje, 2010

Nalžovské Hory - Sedlečko - kaple sv. Václava

Kaple v Sedlečku. Kaple pochází z roku 1873. V 70. letech 20. století byla k objektu přistavena budova váhy. V letech 2008 - 2010 došlo díky novým majitelům hospodářského dvora k rekonstrukci nejen objektu kaple, ale i sýpky a zámku. V roce 2009 byl pořízen nový zvon Václav. Kaple byla nově vysvěcena 28. září 2010.
Pramen: Smolík Luboš, Kaple a kapličky Horažďovicka, vydal Krajský úřad Plzeňského kraje, 2010

Nalžovské Hory - Neprochovy - kaple sv. Cyrila a Metoděje

Památkově chráněná kaple stojí na návsi v Neprochovech. Kaplička je datována rokem 1832. Jedná se o kvalitní stavbu z období lidového baroka. V roce 2006 byla provedena oprava objektu včetně montáže nové zvoničky. Fasáda byla opravena v roce 2010.

Pramen: Smolík L., Kaple a kapličky Horažďovicka, vydal Krajský úřad Plzeňského kraje, 2010.

Nalžovské Hory - Letovy - kaplička

Kaplička na návsi v Letovech.

Myslív - Milčice - kaple sv Josefa

Kaple svatého Josefa v Milčicích. Kaple pochází z roku 1893. V interieru se nachází jednoduchý oltář s obrazem sv. Josefa.

Myslív - kostel Nanebevzetí Panny Marie

Kostel Nanebevzetí Panny Marie je nejstarší stavbou v obci pravděpodobně z poloviny 12.století. Nejvýznamnější památkou v Myslívě je kostel Nanebevzetí Panny Marie, datovaný v roce 1384, s původně románským jádrem, později goticky přestavěný. Za původní, nejstarší část svatyně se udávalo gotické kněžiště (presbiterium), ale při pozdějších opravách byly pod omítkou objeveny románské oblouky ve stěnách lodě chrámové. Na jižní straně byl odkryt krásný kamenný portál a na základě toho bylo rozhodnuto, že původní stavbou byla loď chrámová a usuzuje se, že po zkáze kláštera Nepomuckého se do svatyně uchýlili i někteří mniši a loď chrámová s vysoko umístěnými malými okny sloužila jako tvrz, nedobytná ochranná stavba.

Barokně byl kostel upraven v roce 1730.

V kostele byly objeveny i zbytky původních maleb z 15. století. Byla obnovena malba v presbytáři představující gotický oltář se sedmi věžemi, se skutečným výklenkem zvaným sakrarium, což je místo pro odložení náboženských nádob.V roce 1893 byly zazděny hlavní chrámové dveře pod věží pro zřízení Božího hrobu.

Kostel byl původně obklopen hřbitovem, ten však byl v 18. století dle nařízení Josefa II. zrušen. V roce 1785 vysvětil farář Ondřej Krška hřbitov nový "Pod Jandečkojc".

V polovině 14. století byla farnost pod patronací cisterciáckého kláštera na úpatí Zelené hory u Nepomuku. Plebánie je od roku 1383, matrika je vedena od roku 1649. Kostel prošel rekonstrukcí v roce 1999.

Pramen: Informační leták Stehlíkova stezka, vydala Hana Formanová pro Obec Myslív, 2012

Mrákov - Starý Klíčov - kaple sv. Václava

Kaple svatého Václava byla postavena ve Starém Klíčově roku 1863.
Starý Klíčov byla privilegovaná chodská obec, o níž je první zmínka roku 1325. Obec byla zničena ve třicetileté válce.

Mrákov - kostel sv. Vavřince

V letech 1811 - 1813 byl na návsi v Mrákově, na místě dřívější kaple, vystavěn kostel zasvěcený sv. Vavřinci. Jedná se o trojlodní stavbu s hranolovou věží v průčelí.

Mokrosuky - kaple sv. Václava

Kaple svatého Václava v Mokrosukách.

Mochtín - Srbice - kaplička

Kaplička na křižovatce nad Srbicemi.

Mochtín - kaplička Panny Marie Pomocné

Kaplička Panny Marie Pomocné v Mochtíně proti zámku.

Mlýnské Struhadlo - kaplička

Kaplička na návsi v Mlýnském Struhadle.

Měčín - Osobovy - kaplička

Kaplička v Osobovech.

Měčín - Nedaničky - kaplička Panny Marie

Kaplička byla vystavena 1867, oltář do ní byl věnován z kostela ve Vřeskovicích.
zdroj: Měčínsko - Z dějin regionu (Vladimír Tříska, Roman Tykal)

Měčín - kříž

Kříž u silnice z Nedaniček do Měčína.

Měčín - Bíluky - Kaple Sv. Jana Křtitele

Kaple Sv. Jana Křtitele v Bílukách. Kapličku postavil v roce 1874 inženýr Hanzlík z Plánice. Spolumajitelka žižkovského velkostatku Karolina, kněžna ze Štaufenberků darovala na výstavbu kaple dříví, cihly, tašky o oltářní obraz sv. Jana Křtitele a přispěla částkou 200 zlatých.

Mezholezy - kaplička

Kaplička v Mezholezích. U kapličky je pomník obětem selského povstání proti chudenické vrchnosti v roce 1666.

Malý Bor - Týnec - kaple sv. Václava

Kaplička na návsi v Týnci. Kaple z první poloviny 19. století prezentuje styl lidového baroka. V interieru kaple je jednoduchý oltář se sochou sv. Václava.

Malý Bor - Hliněný Újezd - kaple Panny Marie

Kaplička v Hliněném Újezdu na návsi. Postavena ve druhé polovině 19. století a v současné době je památkově chráněna. Na jednoduchém oltáři je socha Panny Marie.

Křenice - Přetín - kaple

Kaple na návsi v Přetíně.

Křenice - Kámen - kaplička

Kaplička ve vsi Kámen.

Kvášňovice - kaplička

Kaplička u kostela v Kvášňovicích se sochou sv. Jana Nepomuckého z roku 1832, kdy se vsi vyhnula morová nákaza.

Kout na Šumavě - kostel sv. Jiří

Kostel sv. Jiří v Koutě na Šumavě stojí na místě původní kaple z roku 1702. Kaple byla počátkem 19. století rozšířena přistavěním obdélné lodi. Další přestavba byla provedena v roce 1907, kdy byla loď prodloužena a byla nad ní přistavěna věž.

Kolinec - Vlčkovice - kaple

Kaple ve Vlčkovicích. Kaple byla postaven z darů místních občanů a vysvěcena 15.8.1910. Zvon, který byl v kapli pověšen, měl být v průběhu I. světové války zrekvírován. V noci před jeho plánovaným zabavením byl však někým sejmut a uschován a nenašel ho ani přivolaný policejní pes. Po válce se opět objevil a po zavěšení dvouhodinovým zvoněním oslavil její ukončení.

Kolinec - Tajanov - kaplička

Kaplička v Tajanově

Kolinec - Mlázovy - kostel sv. Jana Křtitele

Raně gotický kostel sv. Jana Křtitele. Raně gotický kostel sv. Jana Křtitele byl postaven pravděpodobně koncem 13. století, prvně je připomínán roku 1369. Až do 20. století sloužil jako zámecká kaple.

Kolinec - Malonice - kaplička

Kaplička v Malonicích.

Kolinec - kostel sv. Jakuba Většího

Kostel sv. Jakuba Většího v Kolinci je prvně zmiňován v počátku 13. století. Sakristie je raně gotická z pozdního 13. století. Pozdně barokní prodloužení presbytáře a další úpravy byly provedeny v roce 1755, věž byla vyzdvižena v roce 1854.

Kolinec - Jindřichovice - kaple sv. Anny

Kaple sv. Anny u Jindřichovic.

Kolinec - Buršice - kaplička

Kaplička v Buršicích

Klatovy - Štěpánovice - kostel sv. Michala

Kostel sv. Michala ve Štěpánovicích. Původně gotický kostel je poprvé zmiňován roku 1352. V 16. století byl upravován, byla rozšířena okna a přistavena jižní předsíň. Věž byla postavena roku 1737. Dnešní podobu kostel dostal v 19. století.

Poleň - kaplička sv. Blažeje

Kaplička v lese za Věckovicemi směrem na Poleň. Původní kapli dal vystavět Blažej z Poleně na paměť návštěvy a stopy sv. Vojtěcha a jako poděkování za léčivé účinky studánky. Ta byla roku 1784 stržena a  nahrazena současnou stavbou.
K svatému Vojtěchu se váže i pověst o pasáčkovi, který zde pásl stádo ovcí. Jednoho dne se mu zjevil starý muž, se kterým se dal do řeči a rozdělil se s ním o jídlo. Od dalšího dne se na kameni, kde se setkali, začal každý den objevovat peníz. Pasáček zbohatl a pořídil si nedaleko statek a najal čeledíny na práci. Za nějakou dobu mu byla zatěžko i každý den si chodit pro minci ke kameni, a proto kámen vykopal a přenesl ho do statku. Od toho dne kouzlo zmizelo.
Pramen: podle vyprávění Ing. Matina Kříže

Klatovy - Tupadly - Dupanda - kaplička

Kaplička na Dupandě.

Klatovy - Točník - kaplička

Kaplička Panny Marie v Točníku

Klatovy - Střeziměř - kaplička

Kaplička ve Střeziměři.

Klatovy - Luby - kostel sv. Mikuláše

Kostel sv. Mikuláše v Lubech. Původně se jednalo o jednoduchou gotickou stavbu ze 14. století (1352). Po roce 1550 byl rozšířen do dnešní podoby. Z této doby pochází unikátní a nesmírně umělecky i historicky cenná malířská výzdoba severní stěny kaple - freska zachycující sv. Kryštofa. podobně je zdoben i triumfální oblouk. Malby jsou dílem pravděpodobně stejného autora, činného v Křištíně a Štěpánovicích. Z původní stavby je zachován také kamenný, bohatě profilovaný portál.

Fresky pocházejí z konce 15. století. Malířská výzdoba stěn a klenby presbytariáře pochází z počátku 16. století. Kostel byl opravován v polovině 18. století barokně, v jeho okolí jsou patrné zbytky jeho opevnění.

Celý objekt byl občany Lub opraven v roce 1968, později byly restaurovány také fresky.

Pramen: Klatovské pamětihodnosti, vydal Městský úřad Klatovy, 2000

Klatovy - Křištín - kostel sv. Matouše

Kostel sv. Matouše z první poloviny 14. století v Křištíně. V kostele se nacházejí pozdně gotické fresky.

Klatovy - kostel sv. Vavřince

Kostel byl v dnešní podobě postaven Markem Antonínem Gilmetti v letech 1694-1709. Věže byly dokončeny roku 1731.
Kostel byl součástí dominikánského kláštera, který vznikl ve 13. století v době založení města českým králem Přemyslem Otakarem II. Za husitských válek na počátku 15. století byl majetek dominikánů zabaven a z kostela se stala zbrojnice. V roce 1458 se dominikáni vrátili zpět do Klatov, avšak v roce 1467 byli nuceni znovu město opustit. Klášter i kostel se staly znovu majetkem města. Klášter dvakrát vyhořel (1579 a 1615), a když se v roce 1620 dominikáni znovu vrátili do Klatov zůstaly z kostela i kláštera pouze ruiny. V roce 1636 byl klášter provizorně opraven a současně postaven malý kostel svatého Vavřince.

Další historie v datech:

1636 po opravě kláštera vystavěn malý kostel sv. Vavřince
1689 při velkém požáru města kostel vyhořel
1694 počátek budování nového kostela stavitelem Markem Antoniem Gillmettim
1709 dokončena střecha kostela
1730 upraven štít kostela a ukončena východní kostelní věž
1731 ukončena bání rovněž západní věž kostela
1750 zahájení zdobění stěn a kleneb bočních prostor kostela rokokovými freskami
1796 klášter i kostel koupilo město a pronajalo je na skladiště
1812 v kostele obnoveny obřady řádem benediktynů z Emauz, kterým byl klášter s kostelem přidělen
1866 klášter i kostel opět ve správě města
konec 19. st. kostel byl vybaven novým mobiliářem a novými sochařskými díly
1945 kostel stále ve správě města, je uzavřen, stavba i vnitřní zařízení chátrá
1990 počátek rekonstrukce kostelních věží, střešního a venkovního pláště
1996 počátek rekonstrukce interiéru kostela, který zůstává ve správě města
2000 kostel zpřístupněn veřejnosti

Dnes je kostel odsvěcen a slouží k pořádání kulturních akcí. V rekonstruované přiléhající budově bývalého dominikánského gymnázia se nachází Regionální centrum sociální integrace a celoživotního vzdělávání.

Klatovy - kostel Navštívení Panny Marie

Arciděkanský chrám Navštívení Panny Marie v Klatovech je gotickou stavbou založenou ve 13. století. Městský farní kostel byl postaven krátce po založení města, v druhé polovině 13.století. Tehdy to byla jediná celokamenná stavba uvnitř města.

Kostel byl několikrát opravován a tak se do dnes z původní stavby dochovalo jen několik kamenných zlomků. Hlavní loď s klenbou v pozdně gotickém slohu pochází z let 1550-60 z dílny domácího stavitele Antonína Salnellyna.

Po roce 1685 byl na oltář umístěn obraz Panny Marie Klatovské, spojený se zázrakem Panny Marie, která krev ronila a uzdravovala. (viz Chaloupka)

Obraz Matky Boží, která chová na klíně malého Ježíše, má původ v severní Itálii. A právě zde se v roce 1494 stal zázrak. Nevěřící muž jménem Jan Zukkone po urážkách Panny Marie hodil kámen na obraz a zasáhl čelo Matky Boží. po úderu začalo čelo krvácet a tento jev trval 18 dnů. Mnoho lidí tehdy podalo svědectví o pravdivosti této události.

S postupně se šířící úctou k obrazu bylo zhotoveno mnoho kopií. Jedna z nich se dostala do Klatov kolem roku 1650 s kominíkem Ritcoltem z Re, který šel za prací a usadil se zde. Dostal obraz jako dědictví po rodičích. V Klatovech se oženil. Manželé adoptovali dceru Annu Rýmerovou. Ta se provdala za krejčího Ondřeje Hiršbergera. Tento obraz zdědili a zachovávali k němu velkou úctu jako jejich rodiče. Pro neúrodu a války začalo tehdy ubývat i krejčovské práce. Manželé prodávali, co mohli, aby měli na obživu, ale obrazu se vzdát nechtěli. Panna Maria jim byla útočištěm v bídě i nesnázích. Nakonec však došlo i na obraz, který nabídli známému faráři. Cesta k prodeji byla neustále mařena nemocí dětí, u kterých oba rodiče museli setrvávat. při modlitbách u obrazu spatřil Ondřej Hiršberger 8. července 1685 krůpěj krve, prýštící z rány na čele. Obraz byl přenesen do děkanského kostela na příkaz tehdejšího duchovního P. Vojtěcha Stodlara. Bylo vyslechnuto mnoho svědků, kteří tento úkaz viděli a po důkladných šetření byl obraz instalován na hlavní oltář. Od roku 1685 je slavena až do dnešních dnů každoročně památka jako pouť k zázračnému obrazu Panny Marie.

V minulosti sem přicházely desetitisíce věřících nejen z Čech, ale i Bavorska.

Pramen: Leták Česko - bavorská poutní místa

Klatovy - Habartice - kostel sv. Petra a Pavla

Gotický kostel sv. Petra a Pavla ze 14. století v Habarticích. Kostel je raně gotický z doby kolem 1275. Byl upravován barokně a klasicistně. Věž byla připojena pravděpodobně až v klasicismu. Kostel je výraznou místní dominantou.

Klatovy - Beňovy - kostel svatého Martina

Postaven na počátku 13. století na západním svahu kopce Hůrka jako farní kostel obce Beňovy. Obec Beňovy je jednou z nejstarších obcí na Klatovsku a byla založena dříve než Klatovy. Kostel byl tehdy gotický a hrazený. Zbytky hrazení a příkopu jsou na západní a severní straně.

Kostel byl původně farním kostelem osady Beňovy. V dnešní jednoduché barokní podobě byl kostelík založen v roce 1734, dokončen a zřízen v roce 1741. Oltáře jsou z dílny klatovského řezbáře J. Fliegla, obraz hlavního oltáře je od malíře I. Raaba z roku 1748.

Pramen: Klatovské pamětihodnosti, vydal Městský úřad v Klatovech, 2000

Kejnice - kaple Panny Marie

Kaplička Panny Marie na návsi v Kejnici. Kaple byla postavena v první čtvrtině 19. století a je památkové chráněna. Jedná se o obdélnou kapli ušlechtilého zjevu se segmentovým závěrem. Na hřebenu střechy vztyčena zvonička. Kaple je dominantou obce s výraznými prvky lidového baroka.

V interiéru kaple se nachází barokní lidový sochařský oltářík, ve stěnách jsou umístěny niky se sochami sv. Šebestiana a sv. Biskupa.

Pramen: Smolík Luboš, Kaple a kapličky Horažďovicka, vydal Krajský úřad Plzeňského kraje, 2010.

Kdyně - kostel sv. Mikuláše

Kostel svatého Mikuláše ve Kdyni je jednou z nejvýznamnějších památek města. Nejstarší zprávy o jeho existenci pocházejí ze 14. století. Z původní stavby farního kostela svatého Mikuláše se zachovaly fragmenty uvnitř budovy a část kostelní zdi. Rozsáhlou přestavbu kostel prodělal v 18. století, kdy byla zvýšena věž a předělána do dnešního cibulovitého tvaru. Zároveň bylo prodloužena loď kostela

Kdyně - Hluboká - kaple

Kaple sv. Antonína na návsi v Hluboké u Kdyně.

Kasejovice - Újezd u Kasejovic - kaple

Kaple sv. Václava na návsi v Újezdě u Kasejovic z roku 1920 a byla postavená roku 1920 Františkem Müllerem z Radošic na místě původní, zasvěcené sv. Vojtěchu, která zde stála již roku 1837. Náklad na stavbu byl hrazen mimo jiné i z příspěvků amerických krajanů a baronky Heleny Lilgenauové ze Lnář. Kapli požehnal o svatováclavské pouti 29. 9. 1920 kasejovický děkan P. Jan Pavel Hille. Zatím poslední oprava proběhla v roce 2013.
Pramen: Mgr. Vladimír Červenka, www.kasejovice.cz

Kasejovice - kostel sv. Jakuba

Dominantou města Kasejovice je raně gotický kostel svatého Jakuba, vystavěný koncem 13. století. První písemná zpráva o kostele sv. Jakuba v Kasejovicích pochází sice až z r. 1356, jeho historie však sahá ještě o jedno století dále do minulosti. Odborná literatura datuje vznik kostela do doby kolem roku 1270. Později v 18. století byl kostel barokně upravený. Z původní stavby se zachoval gotický portál. Jaký byl důvod jeho zasvěcení sv. Jakubovi není jasné. Existuje ale domněnka, že se tak stalo v souvislosti s těžbou a rýžováním zlata na Kasejovicku, neboť sv. Jakub byl uctíván i jako patron horníků.
Pramen: www.kasejovice.cz

Kasejovice - Kladrubce - kaple sv. Anny

Kaple sv Anny v Kladrubcích na návsi. Kaple byla vystavena v roce 1802. Kaple má obdélný půdorys se segmentem zaklenutým závěrem. Poslední oprava proběhla v roce 2002.

Kasejovice - Chloumek - kaple sv. Vojtěcha

Kaple sv. Vojtěcha u Chloumku. Existence kapličky je uváděna již k roku 1522, ale pravděpodobně se jednalo o dřevěný objekt u léčivého pramene; snad v 18. století došlo k obnově dřevěné kaple péčí kasejovické obce; v roce 1780 jsou potvrzeny léčivé účinky pramene; základní kámen k postavení kaple byl položen na svatovojtěšskou pouť v roce 1828, ale stavba byla dokončena až v roce 1833; některé prameny uvádějí založení kaple dokonce v roce 1760.

Blízko kaple stávala hospoda zvaná „V boučku“; u kaple se nachází studánka s léčivou vodou; pověst jí připisuje jednomu světcovu zastavení, při němž na tomto místě vyprosil na nebesích vláhu pro zprahlý kraj; v 19. století zřídili v blízkosti kapličky lázně, jejichž éru ukončila rekvizice měděných kotlů v období první světové války v roce 1848 měla národní garda kasejovická na palouku u lázní svoji střelnici v místě obnovena tradice každoročních poutí ke kapli 23. dubna někdy usedlost mylně přiřazována k místní části Chloumek.

Pramen: www.mistnidedictviposumavi.cz

Kaničky - kaple Panny Marie

Kaple Panny Marie ze 60. let 19. století na návsi v Kaničkách.

Ježovy - Chlumská - kaplička

Chlumská leží v sedle mezi Krušcem (603 m) a Bělýšovem (697 m). Na návsi stojí kaplička.

Chudenice - Bolfánek - kaple sv. Wolfganga

Kaple sv. Wolfganga se nachází u věže bývalého kostela, nyní rozhledny na vrchu Bolfánek. Kostel sv. Wolfganga, zachovaný po dnešní časy jen v malém zlomku někdejší stavby, měl svého předchůdce v kapli či kostelíku téhož světce. Nejstarší známé zprávy začínají rokem 1564. Úcta ke sv. Wolfgangu, jenž byl od Černínů z Chudenic považován za patrona rodu, rostla ovšem v delším vývoji. Svědčí o tom zvláštní mešní nadace hraběte Heřmana Černína z roku 1650 a zejména pak přestavba starého původního kostelíka ve větší kostel, provedená v
letech 1722 až 1725 za hraběte Františka Josefa Černína, podle plánů hraběcího architekta Františka Maxmiliána Kaňky. Tato nová svatyně byla vysvěcena 5. dubna 1726. Kostel však byl v roce 1782 zrušen a od té doby stavba chátrala a až v roce 1806 bylo nutno je zbourati až na malý zlomek, jenž byl v roce 1828 na popud abbé Josefa Dobrovského opraven. Kostelní věž byla v roce 1826 upravena na rozhlednu.

Čeští dějepisci Chanovský a Balbín zdůrazňují ve svých dílech, že věřící z celého okolí sem putovali a zde sv. Wolfganga o pomoc vzývali, na místě z kterého svoje bývalé biskupství požehnal, což bylo podnětem prvního založení kaple, která svou ochrannou klenbou se zdvihla nad stopami světcovými. K této původní svatyni, pojí se dle četných zpráv událost, která se v roce 1600 přihodila. Pověst vypráví, že se Humprechtu Černínovi, který se těšil dokonalému zdraví, zjevil ve starém zámku chudenickém anděl s vyzváním, aby se odebral do kostela sv. Wolfganga, tam se vyzpovídal a přijal svátost na poslední cestu, neb po 3 dnech zemře, což se též stalo. Toto zjevení Černín ve své závěti připomíná.

Původní kaple či kostel, jak jej Balbín připomíná, byl však malý, nemohl pojmouti poutníky kteří sem putovali, proto rozhodl se František Josef Černín dne 22. dubna 1717 dle vůle svého zesnulého otce vystavěti nový velký kostel a se stavbou započato dne 2. března 1722 a to na místě, na němž stála stará kaple a při tomto kostele bydlel stále poustevník. Kostel byl dne 8. dubna 1726 arcibiskupským vikářem Sibiksauserem vysvěcen.

Těsně u tohoto kostela dal v roce 1772 hrabě Prokop Černín ještě zvláštní "Šlepějovou kapli" vystaviti. V době, která procesím nepřála, byl roku 1785 na rozkaz Josefa II kostel uzavřen a poustevna zrušena, socha sv. Wolfganga převezena do farního kostela, kde stála na hořejšku hlavního oltáře až do roku 1863, pak při rekonstrukci tohoto oltáře odstraněna a neví se kam.

Kostel po uzavření chátral, až konečně roku 1810 panský správec František Sauer jej dal až na věž strhnouti. Tato věž a Šlepějová kaple, která zůstala státi byla Prokopem Černínem opravena, věž roku 1825, kaple roku 1845.

Při renovaci kaple v roce 1895 byl zřízen v kapli oltář, na nějž hraběnka Františka Černínová namalovala nový obraz sv. Wolfganga. Starý oltářní obraz z původní kaple byl již schátralý, a proto visel ve výklenku oratoře bývalého kostela a tento byl v roce 1898 zničen a zůstal z toho pouze dřevěný rám.

Dny, ve kterých tolik poutníků sem putovalo, t.j. pondělí velikonoční a pondělí svatodušní, nazývaly se poutě sv. Wolfganga. Věž s rozhlednou byla péčí a za podpory nadřízených institucí v letech 1950 a 1951 důkladně opravena.

Dle archivních a musejních dokladů.
Chudenice 23.5.1951

Chodská Lhota - kaple sv. Václava

Kaple sv. Václava z 19. století na návsi v Chodské Lhotě.

Chodská Lhota - kaplička Nejsvětější Trojice

Kaplička u Chodské Lhoty při cestě na Vítovky.

Chlistov - kostel Povýšení svatého Kříže

Kostel v Chlistově.

Chanovice - Újezd u Chanovic - kaple sv. Jana Nepomuckého

Kaplička v Újezdě u Chanovic. Kaple pochází z počátku 20. století. Kaple ve spojení s parkovou úpravou vytváří v sídelní lokalitě významný kulturní a společenský celek.

Chanovice - kostel Povýšení Svatého Kříže

Jednou z dominant Chanovic je kostel Povýšení Svatého Kříže. Původní kostel je datován jako pozdně románský z 1. poloviny 13.století.

V konfirmačních knihách je zaznamenán přehled farářů až do husitských válek, kdy byl kostel pravděpodobně opuštěn. Záznam o koupi zvonu koncem 15. století nasvědčuje tomu, že činnost kostela byla znovu obnovena. Zásluhu na tom zřejmě měli noví majitelé panství, slavný rod Chanovských z Dlouhé Vsi, kteří se rozhodli kostel přestavět. Jan Ignác Dlouhoveský, pražský biskup, nechal kostel vysvětit 14. září 1688. Přestože byl kostel přestavěn a vysvěcen, zůstal kostelem filiálním (pobočný kostel při kostele farním).

V roce 1717 koupil chanovické panství zbožný Ferdinand Jáchym Rumerskirch, který dal zubožený kostel opět do pořádku a zavedl pravidelné nedělní bohoslužby. Roku 1751 získal dekret na zřízení chanovické fary a stal se patronem kostela. Kuriozitou je, že na rozdíl od okolních farností nemuseli naturální desátky odvádět chanovičtí poddaní, ale hradil je sám F.J.Rumerskirch.

Při účasti na bohoslužbách sedávala vrchnost podle starobylých zvyklostí na pravé straně presbyteria (kněžiště) na zvlášť pro ni určené lavici (sedile). Protože nebylo malé chanovické presbyterium pro patrona kostela dost důstojné, nechal Rumerskirch přistavět nové oratorium (čestné místo pro patrona kostela, dnes je zde Boží hrob). Na tomto oratoriu sedávali ještě roku 1945 poslední šlechtičtí držitelé panství, Goldeggové. V kostele přibyla také nová sakristie, kazatelna, byly provedeny další úpravy.

Čas konání bohoslužeb byl přesunut z nevhodné polední doby na 10 hod. (v létě 9 hod.). Rumerskirch daroval kostelu vzácný kříž vyřezávaný ze slonové kosti, prý samotným císařem Ferdinandem III. Zachovaná literatura hovoří o oltářním obrazu sv. Jana Nepomuckého od Škréty, tento obraz zde však už bohužel nenajdeme.

Velký požár v roce 1781 zachvátil i kostel, ale to nejcennější, zvon kostela (zvon sv. Pavla), datovaný do 15. století, vyvázl bez úhony a zvoní na kostele dodnes.

Eduard rytíř Daubek nechal v kostele zhotovit nádherná vitrážní okna. Jejich autorem je malíř František Bohumil Doubek , který vymaloval i strop a stěny kostela. V současné době můžeme vidět pouze stropní alegorii, ostatní fresky byly přebíleny.

Na konci 70.let 20.století prošel kostel rekonstrukcí. Malíř Josef Fencl provedl odbornou restauraci mobiliáře, který pochází převážně z 18. století a obsahuje např. obraz Panny Marie Zbraslavské, obraz Piety a sochu Panny Marie Lurdské. Nová dlažba bohužel překryla dva nečitelné náhrobní kameny patřící zřejmě prvním z rodu Chanovských.

Kostel je otevřen pravidelně pouze během nedělní bohoslužby (od 8 hod.), ale konají se zde také vánoční a velikonoční koncerty. Kostel patří nyní pod Farní úřad ve Velkém Boru.

Pramen: www.chanovice.cz

Chanovice - kaplička Panny Marie Bolestné

Kaplička na návsi v Chanovicích. Kaple pochází z roku 1832 a je památkově chráněna. Je zajímavou klasicistní stavbou a součástí vesnické památkové zóny Chanovice vyhlášené Ministerstvem kultury ČR v roce 2004.

Chanovice - Dobrotice - kaple Nanebevzetí Panny Marie

Kaplička na návsi v Dobroticích. Kaple byla postavena po roce 1875. Podle místní lidové slovesné tradice nebyla kaple vysvěcena.

Chanovice - Černice - kaple Panny Marie

Kaplička Panny Marie na návsi v Černicích. Kaple byla postavena počátkem 20. století. Dílčí opravy objektu byly provedeny v letech 2009 - 2010.

Hradiště (Plzeň - jih) - Bezděkov - kostel sv. Ondřeje

Kostel postavený na severním okraji vesnice. Kolem kostela se nachází hřbitov. Kostel má presbytář s románskými prvky, jižní portál lodi pochází z doby okolo roku 1250. Úprava provedena koncem 16. stol., v raném i pozdním baroku. Na hřbitově stojí patrová zvonice, která je jehlancově zastřešená. Na renesanční úpravy poukazuje nedávno opravená sgrafitová omítka. Fasáda patra je gotizující, patrně z první poloviny 19. století. Uvnitř kostela se nachází polygonální kamenná křtitelnice.

V roce 1875 objednal pan Josef Majer hostinský v Bezděkově čp. 11 pro filiální chrám páně v Bezděkově novou křížovou cestu od akademického malíře z písku pana Václava Šebelle za 66 zlatých rakouského čísla i s novými dřevěnými rámcemi.

V roce 1988 byla objednána už potřebná oprava obrazů křížové cesty péčí pana Václava Hájka z Bezděkova čp. 8 u malíře pana Vokáče v Kasejovicích a dřevěné rámce opravil truhlář pan Miloslav Chaloupka z Nezdřeva čp. 19 vše za 400,- Kčs.

V roce 1876 objednal zbožný osadník Josef Vodička z Bezděkova čp. 14 vulgo Patlejch zvaný, nový ornát mešní červené barvy a byl z akademie Křesťanské v Praze za 34 zlatých koupen.V roce 1882 byl pro chrám Bezděkovský objednán nový obraz sv. Vavřince na postranní oltář, malba paní Marie Bláhové, manželky malíře Bláhy z Písku (Bláha maloval obraz sv. Josefa na druhém oltáři) za 24 zlatých r.č. Uhrazen sbírkou a zbytek dodal farář P. Antonín Jůzek z Kadova.V témže roce byla vystavěna nová zděná zvonice a vybílen na stěnách chrámu Páně na účet kostelní kasy za 300 zlatých a současně nově vydlážděno presbyterium chrámu (kněžiště) a nový kamenný schod tam zasazen.

Roku 1879 v Bezděkově založen na místě bývalého farního lesa u Budětína nový les mezi farním polem, což stálo 70 zlatých.

V roce 1875 stalo se rozdělení školy Kadovské v školu domácí o třech třídách a ve školu filiální při chrámu Bezděkovském, ku které na svoji žádost přiškoleny byly tři obce: Bezděkov, Nezdřev a Zahorčičky. Tato škola, původně jen o jedné třídě, byla v roce 1880 ve druhou třídu rozmnožena. Budova školní byla vystavena na náklad výše zmíněných tří obcí a církevně posvěcena jure delegato P. Antonínem Jůzkem farářem Kadovským dne 22. září léta Páně 1878.

V roce 1881 panovaly hojné deště a burácely časté deštivé bouře a hromobití v okolí našem. Tak zejména sluší poznamenati, že v roce tom po dvakráte uhodil blesk v Bezděkově - jednou do malé vížky nad chrámem páně, avšak bez škody, toliko hlavní oltář sv. Ondřeje trochu popálil. Po druhé téhož roku do selského stavení Václava Koláře, rolníka v Bezděkově, jehož obydlí dřevěné do základů shořelo (čp.9). Druhý rok na to 1882 následkem přehojných, stále trvajících dešťů veškeré obilí na polích posekané i na stojatě velice vzrostlo.

V roce 1883 obnoveny byly všechny tři oltáře ve filiálním chrámu v Bezděkově a malý positiv (varhany) o dva rejstříky rozmnožen a zcela novým pedálem opatřen péčí faráře a p. patrona komisaře ze Lnář p. Josefa Peřiny za 406 zlatých.

Roku 1884 věnovala Kateřina Vodičková, dcera zemřelého Josefa Vodičky rozená v Bezděkově čp. 14 svobodná k chrámu Páně 10 zlatých r.č. na zakoupení jednoho harmonického zvonku pro farní kostel.

Roku 1887 darovala do chrámu v Bezděkově na hlavní oltář plátěný ubrus s okrajema vyšívanýma v ceně 20 zlatých Kateřina Vodičková čp.14 z Bezděkova. Téhož roku byla opravována hřbitovní zeď v Bezděkově.

V roce 1888 zjednány sbírkou 2 sošky kamenné (gyps) do Bezděkova a sice jedna soška sv. Pannu Marii Lurdskou, druhá soška sv. Josefa, pěstouna Páně představující za 12 zlatých.Roku 1892 postaven nový hlavní oltář s obrazem sv. Ondřeje, jehož cena páčí se na 600 zlatých. Starý oltář byl velmi sešlý a pocházel asi z roku 1664 a obraz sv. Ondřeje nepovzbuzoval nijak ke zbožnosti. Na vymalování obrazu přispěl rolník Petr Fiala z Bezděkova a rodina Kubešova. Obraz maloval p. děkan Bedřich Kamaryt v Deštné. Protože obraz byl poněkud větší a aby se nemusel zkracovati, byl celý oltář, který již padal, rozházen a na radu váženého pana řídícího učitele v Bezděkově Bohumila Vítka podlaha o celý stupeň zvýšena a dlaždicemi položena. Aby za oltářem bylo více místa pro duchovního k oblékání, postavena tumba s oltářem, menzou (monolitem žulovým) o metr dovnitř kostela. Po vybudování lešení pro vlastní stavbu oltáře současně klenba kněžiště vybílena. Práci truhlářskou udělal domácí truhlář František Holub čp. 27, kdežto výzdoby a ozdoby řezbářské a rám provedl Matěj Peták z Písku, práci natěračskou a pozlacovačskou V. Liška také z Písku. Plán oltáře sestavil a o jeho provedení velmi se staral pan řídící učitel Vítek z Bezděkova. Aby oltář od lodě oddělen byl úplně, zřízena nová mřížka, kterou dělal kolář z Kasejovic. Když oltář dohotoven byl 20. listopadu roku 1892 posvěcen veledůstojným panem převorem kláštera lnářského panem Bernardem Kunstarem za velké účasti lidu. Slavnostní kázání měl P. Alois Majer ze Lnář. Na tuto nákladnou akci přispěli: pan patron ze Lnář 50 zlatých, Jan Zrno, chalupník ze Zahorčiček čp. 12 a jeho manželka Veronika, rozená Vodičková z Bezděkova 100 zlatých, pan Brabec nájemce dvora v Bezděkově 15 zlatých a vystrojil hostinu o slavnosti. Z jednotlivých rodin, které zvlášť si získaly zásluhy na nový oltář sluší především uvést i rodiny Fialovic a Kubešovic, Václava Kolář rolníka, který zvlášť ochotně potahem vypomáhal, Josefa Hulače gruntovníka z Bezděkova a jiné. Sbírky konané po obcích vynesly jak na penězích, tak v obilí následovně:


v Bezděkově peníze 45 zlatých 50 krejcarů za obilí 14 zlatých 10 krejcarů
v Nezdřevě peníze 6 zlatých 98 krejcarů za obilí
v Zahorčičkách peníze 10 zlatých 50 krejcarů za obilí 13 zlatých
úhrnem peníze 62 zlatých 98 krejcarů za obilí 27 zlatých 10 krejcarů

K tomu kostelními sbírkami a od různých dobrodinců místního kaplana a kostelní pokladny sebráno v celku 42 zlatých 94 krejcarů, což je celkem 298 zlatých 3 krejcary. Veškerý pak úhrnný výdaj na stavbu obnášel a sice za práci kamenickou 22 zlatých, zednickou 18 zlatých 57 krejcarů, za dříví a dovoz 38 zlatých, zámečnickou 10 zlatých a 5 krejcarů, řezbářskou a pozlacovačskou 110 zlatých 78 krejcarů, truhlářskou a nádenickou 40 zlatých, čalounickou 17 zlatých a 86 krejcarů, kolářskou 6 zlatých a 70 krejcarů, kanonické tabulky a různé 18 zlatých 27 krejcarů - úhrnem 345 zlatých 23 krejcarů.Příjem 298 zlatých a 3 krejcary, schodek 47 zlatých 20 krejcarů uhradil jsem z polovice ze svého a sice v obnosu 20 zlatých a ostatní z peněz z Ameriky poslaných, takže úhrnný náklad na oltář byl kryt.

Pramen: Podle J.P. Hille faráře v Kadově - vyvěšeno v kostele v Bezděkově.

Hradešice - kaple sv. Jana Nepomuckého

Kaplička v Hradešicích. Kaple pochází z roku 1882 a je součástí místního fondu lidové architektury. Ministerstvo kultury ČR prohlásilo Hradešice za vesnickou památkovou zónu v roce 1995.

Hradešice - kaple sv. Antonína Paduánského

Při silnici směrem na Klatovy určitě nikdo nepřehlédne kapli Svatého Antonína Paduánského. Kaple ke zařazena mezi poutní místa českobudějovické diecéze. První zmínka o kapli pochází z roku 1787. Od roku 1809 je součástí kaple novogotická hrobka rodiny Taaffů, pánů z Nalžov. Podle pověsti v těchto místech pobýval v 18. století poustevník.

Vedle kaple roste 400 let starý dub, nejstarší v kraji.

Františka, vnučka odsouzencova

V kryptě u Antoníčka odpočívají mnozí z rodu hrabat Taaffů. Mezi nimi i Františka. Její děd William Earl of Nithsdale byl ve Skotsku obviněn z velezrady proti králi Jiřímu I. V lednu 1713 byl pak zajat a odsouzen k smrti. V noci před popravou bylo dovoleno jeho manželce, aby jej ve vězení v Toweru navštívila. Zde přemluvila svého muže, aby se převlékl do jejích šatů a místo ní opustil vězení. Vůz venku čekající dopravil ho k Temži a ve tři ráno byl již v Calais. Na místě muže byla ráno v kobce objevena lady Nithsdalová. Na vyšší rozkaz však byla propuštěna a odjela za svým manželem do Francie. Ostatní spiklenci však byli téhož dne popraveni. Lady tato byla babičkou Františky, dcery lorda Rellowa, kterou si pak za ženu vzal roku 1772 František Taaffe.

Bez naděje

Když při válkách o dědictví rakouské přišli Francouzi do Pošumaví, mnozí z nich se již domů nevrátili. Jeden důstojník padl poblíž Nalžov a protože byl šlechtického původu, dali na polní hrob vytesat krásný náhrobek. Zobrazili na něm srdce, z něhož vyrůstá jetelový kříž. Jen kotva chyběla jako znamení naděje. Vždyť naděje nebylo, aby věrný syn Francie byl pohřben ve své vlasti. Později byl kamenný kříž přenesen a postaven vedle kaple svaté Barbory, kde se dnes říká u Antonína. Dodnes na něm můžeme vidět znamení lásky a víry. Jen po naději ani stopy.

Přítel dítek, živých i mrtvých

Je to už dávno, kdy na cestě z Horažďovic do Klatov jezdívaly koňské povozy. Na dohled Stříbrných Hor stála kaplička U svatého Antonína – přítele a vychovatele dítek. Jednou tudy jeli páni v kočáře. Otec se synem v zeleném a s flintami. Starý muž v dobré náladě z pěkných úlovků poručil kočímu zastavit právě u kaple. A že se poděkuje Pánu Bohu. Jak však vystupoval z kočáru, nechtěně zavadil o kohoutek pušky a vyšla rána. Jeho syn byl na místě mrtev. Strašná novina se rozlétla okolím a nešťastný otec trpce litoval své neopatrnosti. Do konce života vždy v den tragédie navštěvoval kapli a prosil svatého Antonína o slitování.

Poustevníkův dub

Vedle kaple u svatého Antonína roste rozložitý dub. Kdysi tu prý bydlel poustevník, který se modlil za duše hříšníků. Snad se jmenoval Antonín. Na místě jeho skromné poustevny pak páni nechali postavit pěknou kapli.

Pramen: všechny pověsti Ondřej Fibich, Prácheňský poklad, sbírka pověstí b. v.

Hrádek - Zdouň - kostel sv. Vavřince

Románsko - gotický kostel sv. Vavřince ve Zdouni. Zdejší kostel je jediným pozůstatkem bývalé rýžovnické osady, stojící zde od 13. do 17. století. Chrám zasvěcený sv. Vavřinci vznikl v polovině 13. století jako románská stavba, což dosvědčují typická podvojná okénka ve věži.

V další etapě výstavby se uplatnily již prvky raně gotické. presbytář a sakristie byly přistavěny v 15. století. Původní dřevěný (malovaný) strop chrámové lodi byl v roce 1691 nahrazen valenou klenbou. Prkna původního stropu i s cennými malbami doby vladislavské se uchovala uložena pod kruchtou. Vchod z věže do kostela otevírá profilovaný raně gotický portál. Cennou kamenickou prací jsou rovněž dvě okna v presbytáři, zdobená plamínkovými kružbami.

Při opravě roku 1858 byly zabíleny nástěnné malby z 16. století.

Hlavní oltář s kamennou mensou je dobrá renesanční práce z 2. poloviny 17. století.

Žulová křtitelnice má v sobě hladké erbovní štítky formy 14. století. Náhrobní kameny s erby rodu Perglasů pocházejí z 16. století.

Pod kostelem na protilehlém břehu Ostružné jsou rozsáhlá sejpová pole. hromady prosátého říčního písku.

U kostela u hřbitovní zdi rostou dvě lípy, které jsou evidovány jako památné stromy.

Pramen: informační tabule na Zdouni.

Hrádek – Dvanáct stříbrných soch
Mezi Hrádkem a Tedražicemi byl postaven kostel na vrchu Zdouni kostel svatého Vavřince. Podle pověsti je zde zakopán poklad, ve kterém kromě velkého množství stříbrných mincí se nachází i dvanáct soch apoštolů. O pokladu věděl místní hrobník Lupíšek, který ale za třicetileté války zmizel ve světě. V roce 1820 byl hřbitov rozkopán a prakticky celé předminulé století bylo po pokladu bezvýsledně pátráno.

Podle jiné pověsti zde benediktýni z Nezamyslic při cestě do Bavorska do Niederaltaichu utopili poklad, ve kterém byla zlatá socha sv. Vojtěcha a stříbrná socha sv. Vintíře.

Hrádek - Odolenov - kaple Panny Marie Pomocné

Kaple Panny Marie Pomocné u dětského tábora v Odolenově. Z dobových pramenů se dozvídáme, že roku 1748 nechal Jan Ferdinand hrabě Desfours, asi sto kroků od hrobu Vodolenky, postavit kapli k poctě Panny Marie Pomocné. Tento hrob byl ještě v těch letech označen dřevěnou mříží a byl uctíván. Při výstavbě kaple byl hrob zničen. Kaple byla vysvěcena 18. června 1750 od P. Vácslava Weissenregnera, děkana sušického a čestného panovníka staroboleslavského.

Hrádek - kaple sv. Anny

Kaplička sv. Anny byla postavena pravděpodobně po roce 1850. V době mapování (Stabilní katastr) stávala na místě nynější kaple jen kamenná boží muka. V letech 1997 - 1998 byla kaple, po mnoha letech chátrání, opravena a znovu vysvěcena.

Nedaleko se nachází Přírodní rezervace Zbynické rybníky tvořené nejzachovalejší částí soustavy rybníků a přilehlými vlhkými loukami. Je to významná lokalita sloužící jako hnízdiště vodního ptactva s hojným výskytem obojživelníků a plazů. Jádro rezervace tvoří rybníky Velká Strana a Malá Strana. Rybníky jsou přístupné od místní komunikace Čejkovy - Tedražice. Mezi největší rybníky v okolí patří Dalovák (leží mimo přírodní rezervaci) s rozlohou 20 ha.

Pramen: vysvětlující tabule u kaple sv. Anny

Hrádek - Čejkovy - kaple sv. Jana Nepomuckého

Kaple zasvěcená sv. Janu Nepomuckému v Čejkovech

Horažďovice - Svaté Pole - kaple

Kaple ve Svatém Poli. Kaple pochází z první poloviny 19. století. Kaple je památkově chráněná. Interiér je bez vybavení, původně zde byla umístěna socha Piety.

Horažďovice - Komušín - výklenková kaple

Kaple u silnice do Horažďovic.

Horažďovice - klášterní kostel Panny Marie

Klášterní kostel Panny Marie v Horažďovicích stojí na místě kaple, kterou vystavěl ke cti sv. Michala Theodorik Mečíř roku 1330. Ke kapli byl později přistavěn klášter minoritů. Za Josefa II. byl klášter zrušen. Roku 1853 byly budovy koupeny řádem Školských sester. V bývalé klášterní budově je čtvercová chodba s krásnou diamantovou klenbou. V kostele je náhrobek Půty Švihovského, nejvyššího sudího českého království z roku 1504.

Horažďovice - kaple sv. Svaté Anny

Kaple byla postavena v roce 1760 kněžnou Karolinou z Löwesteinu a přebudována v roce 1814. Vznik kaple Svatoannenské je také v těsné souvislosti s léčivým pramenem vyvěrajícím z vrcholu Slavníku a jehož voda protéká přímo pod kaplí.

U svaté Anny byly v 18. století postaveny lázně, které sloužily k léčení rozličných nemocí a neduhů. První nejstarší rejstřík o příjmech je z roku 1753. Léčebný proces byl prováděn jednak koupelemi, jednak pitnou kůrou. Široký okruh léčení a účinků vody zpracoval Dr. V.A. Butta, znalec kraje Prácheňského v roce 1761. Lázně však po roce zanikly a místo bylo prodáno v roce 1792 Janu Vaněčkovi z Plzně. Léčba (podle archivu) zaznamenala jistých úspěchů, kvalita vody byla potvrzena i po roce 1945, kdy byla přezkoušena moderními metodami.

Později zde vznikl hostinec a od roku 1963 sloužil modernizovaný objekt rekreaci dětí.

Vlastní kaple je pochází pravděpodobně z roku 1698, objekt byl přestavován v roce 1760 a z roku 1848 pochází jeho dnešní podoba. Kaple byla opravována ještě v letech 1881, 1903 a 2006. V současné době je památkové chráněna.

Pramen: vysvětlující tabule u kaple

Zázračné prameny svaté Anny

Krajina pod Práchní byla osídlena už v pradávných dobách a tak není divu, že je protkaná prastarými a často ještě předslovanskými mystérii. Naši předci věřili v zázračnou moc vody a často k tomu měli zcela racionální důvody, neboť její léčivé účinky ověřily i moderní rozbory. Kdysi takové prameny byly posvátné a lidé kolem nich rozmísťovali dřevěné sošky svých božstev. Do posvátného březového háje s léčivým pramenem nedaleko vsi Svaté Pole směly vstoupit jen ženy. Sem vodily staré vědmy, které o pramen pečovaly, mladé dívky. Ty se zde v magickém rituálu proměňovaly z dítěte v ženu.

Později snad lidé postavili nad pramenem i malou dřevěnou svatyni. Rituály ani úcta k vodě se dlouhá století příliš neměnily. Postupně i na Horažďovicko dorazila křesťanská víra - vznikly zde nové kostelíky a staré svatyně lidé opustili a ponechali svému osudu. Jiné to bylo s vírou v zázračnou moc vody. Ta přetrvala a jen se postupně přeměnila do nové podoby v souladu s křesťanskou vírou. Nově byla uctívána zázračná a čistá plodivá síla Panny Marie. Lidé u studánky vztyčili kříž a dál odtud brali vodu k pití i léčení neduhů.

Ženy a matky se s prosbami obracely ke světici, která jim byla v úloze matky a babičky nejbližší - k svaté Anně. Nad pramenem byla později vystavěna kaplička (48), která byla zasvěcena právě sv. Anně. Mnoho nemocných, kteří vodu užívali, se uzdravilo. Jedním z nich byl i jistý Jan Paur, který v roce 1698 z vděčnosti umístil nad vchod ke studánce nový kamenný překlad. A zázračně se neuzdravil sám. Zaznamenáno do spisů bylo celkem sedm zázračných uzdravení. Později zde vznikly i lázně. (49)

48. První kaple sv. Anny nedaleko vsi Svaté Pole vznikla nejpozději v polovině 17. století (zřejmě však dříve). Nová kaple sv. Anny byla postavena v roce 1700, později byla rozšířena a stavebně upravována, naposledy v roce 1903. Zrekonstruována byla v roce 2006.
49. Horažďovičtí při kapli vybudovali zřejmě v roce 1751 léčivé lázně. Lidé si sem pak přijížděli léčit zejména úrazy a zrak. Někdy ve druhé polovině 19. století lázně ukončily svůj provoz.

Pramen: Pověsti z míst tajemných i kouzelných Pošumaví, vydala Místní akční skupina Pošumaví ve spolupráci s MAS sv. Jana z Nepomuku a Občanským sdružením Aktivios jako součást třísvazkové publikace Pověsti z míst tajemných i kouzelných v rámci projektu spolupráce "Oživme společně památky a pověsti z míst tajemných a kouzelných", podpořeného z Programu rozvoje venkova ČR, opatření IV.2.1.

Horažďovice - Horažďovická Lhota - kaple sv. Jana Nepomuckého

Kaple v Horažďovické Lhotě pochází z počátku 19. století. Kaple je zajímavým příkladem víceboké kaple a je dominantou návsi. Kaple je památkově chráněná.

Horažďovice - Babín - kaple sv. Václava

Kaple byla postavena v roce 1904. V únoru roku 1923 při stavbě silnice z Horažďovic do Babína byl u kaple učiněn hromadný nález lidských kostí. Oltářní obraz sv. Václava ze 70. let minulého století pochází od Františka Janoty z Horažďovic.
Kaple je dominantou návsi.

Hlavňovice - Pích - kaplička

Kaplička v osadě Pích.

Hlavňovice - kostel sv. Jana Nepomuckého

Kostel sv. Jana Nepomuckého v Hlavňovicích byl postaven v letech 1799 - 1808.

Hlavňovice - Čeletice - kaplička

Kaplička v Čeleticích

Hartmanice - Loučová - kaple

Kaple v Loučové

Hartmanice - Javoří - kaplička

Kaplička v Javoří.

Hartmanice - Březník - kaple sv. Vintíře

Kaple sv. Vintíře pod vrcholkem hory Březník a pod Vintířovou skálou. V místech posledního Vintířova působení stávala kdysi dřevěná kaplička. V 90. letech 20. století byla pod skálou kaplička zasvěcená sv. Vintíři obnovena.

Svatý Vintíř (asi 955 - 1045)



Vintíř je vlastně nejstarším známým obyvatelem Šumavy. Dříve než oblékl mnišské roucho, žil životem světského velmože. Pocházel totiž z mocného a bohatého rodu hrabat ze Schwarzburgu - Käfernburgu v Duryňsku, kde se narodil kolem roku 955. Byl příbuzným krále a pozdějšího císaře Jindřicha II. a jeho sestry Gisely, provdané za uherského krále Štěpána I. Svatého.

Údajně již v mládí důvěrně znal jazyk svých slovanských poddaných, což se mu pak výtečně hodilo v pozdější misionářské a diplomatické činnosti.Podle životopisu byl Vintíř fyzicky mimořádně zdatným mužem, který vyjímečně ovládal zbraně i jízdu na koni.

Rozhodující význam pro Vintířův život mělo setkání s opatem kláštera v Niederaltaichu Gotthardem, který zde působil v letech 996 - 1022. Ve zralém věku, ve svých více než padesáti letech, se Vintíř rozhodl pro mnišství. Svými statky obdaroval kláštery v Hersfeldu a Göllingenu a pak se vydal za Gotthardem do benediktinského opatství v dolnobavorském Niederaltaichu na levém břehu Dunaje, poblíž dnešního Deggendorfu. Klášter už tenkrát měl za sebou bohatou historii, neboť byl založen v roce 731.

Po složení řeholního slibu Vintíř svůj život nezasvětil jen klášternímu odloučení, modlitbám a rozjímání v lesních samotách. Mnich Günther podnikal misijní cesty a účastnil se aktivně politického života. V Čechách vedle své misijní činnosti napomáhal rozvoji užších kontaktů Břevnovského kláštera s Niederaltaichem. Dokládá to například zvolení někdejšího Vintířova spolubratra z Niederaltaichu Menharta opatem v Břevnově.

Významné úkoly byly Vintírovi svěřovány na poli tehdejší vysoké politiky v diplomatických jednáních mezi českými a německými panovníky.

Když 9. října 1045 Vintíř zemřel, český kníže Břetislav I. svolil k převozu poustevníkova těla do Břevnova, kde bylo pohřbeno v klášterním kostele.

Pramen: Vintířova stezka, vydalo město Hartmanice za finanční podpory Plzeňského kraje, 2007.

Dražovice - kaple sv. Václava

Kaplička na návsi v Dražovicích.

Dolany - Výrov - kaplička

Kaplička ve Výrově u Malechova

Dolany - kostel sv. Petra a Pavla

Kostel sv. Petra a Pavla v Dolanech byl postaven v letech 1794 - 99. Přízemí věže je patrně ze 17. století a je zbytkem staršího kostela. Dějiny kostela začínají již ve 14. století (1384), ale původní stavba se nedochovala, protože koncem 14. století došlo ke zbourání starého kostela a k výstavbě nového. Základní kámen byl položen v roce 1797. Kámen byl vykopaný u vsi Svrčovci, a do kamene byly vloženy ostatky svatých mučedníků Pia, papeže Prima, Placida a Reperáta, tehdejší mince a dvě listiny psané česky a latinsky. Ze starého kostela zůstala jen stará věž 32 m vysoká.

Ke stavbě byl použit materiál ze zrušené kaple sv. Jana Křtitele nad Týncem a ze zrušeného kostela sv. Wolfgagnga z Chudenic. Nový kostel byl posvěcen roku 1799. Je jednolodní s postraními chory a dvěma sakristiemi, 23 m dlouhý a 16 m široký.

Vnitřní vybavení kostela pochází až na několik vyjímek většinou z 19. století. Hlavní oltář je dřevěný, mramorovaný se zlatými ornamenty, pozdně renesančního slohu z konce 16. století. V roce 1872 byly zhotoveny dva postranní oltáře: svatého kříže a zemských patronů. Ze stejného období je i kazatelna. Křížová cesta byla zakoupena v roce 1859 od plzeňského malíře Herzoga, který také namaloval hlavní oltářní obraz sv. Petr a Pavel u Matky Boží Pomocné (1858). V jubilejním roce 1897 byl pořízen oltář Panny Marie Lurdské. Socha s jeskyní pochází z Tyrolska.

K nejstarším částem kostela patří kříž na levém bočním oltáři, který dal postavit Jan Fischer v roce 1664 a v pravém rohu lavarotia se nachází zbytek refektáře jezuitské koleje z Klatov z konce 16. století.

Pramen: informace vyvěšené v kostele v Dolanech

Dobršín - kaple Nejsvětější Trojice

Novogotická kaple na návsi z roku 1869 je evidována jako památka I. kategorie. V období před rokem 2000 byl objekt příkladným způsobem opraven nákladem obce Dobršín; v r. 1997 byl zčásti restaurován mobiliář (7 soch světců), konzervován obraz hlavního novogotického oltáře a restaurováno sousoší Nejsvětější Trojice nad hlavním oltářem; kříž byl opraven v roce 1996; svým řešením a hmotou kaple dotváří neopakovatelný charakter dobršínské návsi, která patří k perlám lidového stavitelství v oblasti českého západu.

Dlažov - kostel sv. Antonína Paduánského

Kostel je skrovná stavba prostého slohu z 18.století. Stojí na parcele bývalého hřbitova. Je dokladem dosti častého případu přebudování i zvětšování sakrálních staveb. Od nepaměti stávala v Dlažově kaple zasvěcená Panně Marii. Původní podoba jest zachována ve zdivu v lodi nynějšího farního kostela sv. Antonína Paduánského, k níž byly později přistavěny věž a presbytář.

Čímice - kostel sv. Cyrila a Metoděje

Kostel sv. Cyrila a Metoděje v Čímicích na návsi.

Číhaň - Plánička - kaplička

Kaplička Panny Marie na návsi v Pláničce.

Červené Poříčí - kaplička sv. Jana Nepomuckého

Kaplička sv. Jana Nepomuckého v Červeném Poříčí z druhé poloviny 18. století. Výklenková kaplička stojí u silnice do Švihova mezi domy č.p. 13 a 93. Kaple je památkově chráněná.

V obci se v minulosti nacházely ještě další dvě kapličky obdobného tvaru, a to před čp. 47 a u Vodotečského dvora při hlavní silnici; tato poškozena v dubnu roku 1945 při náletu hloubkových spojeneckých letců na skryté německé kolony automobilů, následně stržena.

Pramen: www.mistnidedictviposumavi.cz

Černíkov - Slavíkovice - kostel sv. Josefa

Kostel svatého Josefa ve Slavíkovicích byl postaven v roce 1827. Odborníky je řazen mezi hodnotnou klasicistní architekturu. Slavíkovice byly dříve sídlem farního obvodu a sídlem fary. Původně tu vznikla v roce 1785 lokálie, která byla v roce 1857 povýšena na faru.

Na návsi na místě kaple připomínané v roce 1716, byl postaven zmiňovaný kostel a zasvěcený sv. Josefu.

Břežany - kaple sv. Anny

Kaple sv. Anny u Břežan.Kaple je postavena v lesíku nad obcí u studánky s léčivým pramenem. Kaple byla postavena v roce 1760 pod patronací horažďovického panství. Kaple je významnou památkou barokního původu i význačným krajinotvorným prvkem.
Oltář pochází z první poloviny 18. století a je na něm vyobrazena sv. Anna od J. Konráda z roku 1760. Oltář byl obnoven v letech 1791 a 1893.
Pramen: Smolík Luboš, Kaple a kapličky Horažďovicka, vydal Krajský úřad Plzeňského kraje, 2010

Budětice - Vlkonice - kaplička I

Kaplička ve Vlkonicích

Budětice - Lipová Lhota - kaplička

Kaplička v Lipové Lhotě

Budětice - kaplička

Kaplička sv. Jana Nepomuckého v Buděticích.

Bolešiny - Slavošovice - kaple

Kaple sv. Jana Nepomuckého na návsi v osadě Slavošovice.

Bolešiny - kaplička

Kaplička byla vybudována kolem roku 1775.

Bolešiny - Domažličky - kaplička

Kaplička v Domažličkách

Běšiny - Úloh - kaplička sv. Petra a Pavla

Kaplička sv. Petra a Pavla na návsi v Úlohu

Běšiny - kostel Navštívení Panny Marie

Původně zámecká kaple postavená stavitelem J. Wohrdnem v roce 1654. Později byla přebudována na farní kostel jednolodní, presbytář s pětibokým závěrem k severu. Na západ k presbytáři přiléhá věž s cibulovitou bání.
Při kostelní zdi se nachází náhrobní kámen, který nechal tehdejší farář v roce 1845 převézt od sv. Bartoloměje. Tento velký žulový kámen, na němž je vytesána socha mladé ženy s nápisem a datem úmrtí. Historie kostela.

Původně zámecká kaple postavená stavitelem J. Wohrdnem v roce 1654. Později byla přebudována na jednolodní farní kostel s presbytářem s pětibokým závěrem směrem k severu. Na západ k presbytáři přiléhá věž s cibulovitou bání.

V roce 1781 došlo v Běšinách k rozsáhlému požáru, který mimo jiné značně poškodil kostel. Po jeho rekonstrukci byl do něho převezen z kostela sv. Bartoloměje, který již tehdy hrozil sesutím, zvon a veškeré náčiní pro bohoslužby. Kostel Navštívění Panny Marie se tak stal kostelem farním.

Původně měla kaple jeden zvon, po přivezení dalšího od sv. Bartoloměje měl kostel zvony dva a třetí mu darovala kaple sv. Jana Nepomuckého z lesa v Oboře u Týnce, která byla také zavřená. Z této kaple pocházejí také varhany darované běšinskému kostelu.

První zvon kostela v Běšinech je z roku 1579, váží 4 metrické centy a je zasvěcen sv. Bartoloměji. Druhý zvon - umíráček - je z roku 1631, je zasvěcen Panně Marii a váží asi 50 liber. Třetí zvon, který vážil asi 125 liber a byl zasvěcen sv Janu Nepomuckému, visel na věži až do roku 1867, kdy praskl. Nový zvon, který sem byl umístěn místo něho, byl zasvěcen stejnému světci. Za I. světové války byl tento zvon zabaven a nový zvon byl na věž umístěn až v roce 1926 s obrazem sv. Václava. Ve druhé světové válce v roce 1942 byl i tento zvon zabaven a odevzdán pro válečné účely. Ještě téhož roku byl sňat i zvon z roku 1631. Ten byl však v roce 1945 vrácen. Přivezli ho čeští vojáci, kteří se vrátili z Anglie.

V roce 1902 se uskutečnila velká rekonstrukce kostela, při které byl rozšířen o 5,5 metru. Další rozsáhlé úpravy ve výši 4,5 milionu korun byly provedeny v letech 2005 až 2006 za finančního přispění EU z iniciativy Interreg IIIA.

Týnec - Loreta - zřícenina kostela sv. Jana Nepomuckého

Kaple byla postavena roku 1730 Maxmiliánem Norbertem Krakowským. Dnes je z čtyřboké barokní kaple pouze torzo v lese nedaleko osady Loreta. V období mezi světovými válkami sloužila stavba krátce jako rozhledna.