Navigace
Obsah
Kolinec - Mlázovy - místní část městyse
Adresa
Kolinec - Mlázovy341 42 Kolinec
GPS: 49° 18′ 50.3″N 13° 24′ 22.3″E
Místní část Kolince Mlázovy, dříve nazývaná Mlázov, leží 12 km jihovýchodně od Klatov.
Ves, která byla centrem drobného šlechtického statku, se poprvé připomíná roku 1369. Vznikla zde tvrz a později zámek, ve kterém byla škola kanceláře JZD, byty a skladiště. Nyní slouží citlivě zrekonstruovaný zámek jako zámecký penzion.
Turisticky vyhledávanou atrakcí je Pohádková chalupa Mlázovy pro milovníky pohádek a strašidel. Okolím vede naučná stezka Mlázovsko. U zámku najdeme původně raně gotický kostel sv. Jana Křtitele.
Jméno Mlázovy je údajně po zakladateli, pražském kanovníku jménem Mláz. Ves Mlázovy vznikla zřejmě v průběhu 13. století, zmínka o ní je z počátku 14. století. Nejstarší doloženou stavbou je kostel sv. Jana Křtitele (významná gotická památka Klatovska), později byl barokně upravený, do 20. století sloužil jako zámecká kaple, je zmiňován roku 1369.
Tvrz, která zde od 14. století stála, vlastnily méně známé rytířské rody, např. Mlázovští z Těšnice a Vintířové z Vlčkovic. Další z majitelů Jindřich, se v letech 1618 - 1620 účastnil povstání českých stavů proti Ferdinandovi II. Dále tvrz a statek vlastní Korálkové z Těšínu, Pernklo ze Schönreithu, roku 1694 Příchovští z Příchovic. Vilém Bernklau (Pernklo) ze Schönreithu nechal roku 1721 namístě tvrze vystavět barokní zámek, z původní tvrze se zachovaly pouze dva sklepy situované mimo půdorys zámku.
Velkým přínosem pro Mlázovy byli rytíř František Václav Veith s manželkou Emerikou roz. Deymovou, kteří roku 1829 koupili celé panství za 27 450 zlatých a za jejich hospodaření statek doznal velkého rozkvětu - nechal mimo jiné postavit školu, faru a chudobinec. V Mlázovech tehdy žilo asi 300 obyvatel a ve vsi byli například tři krejčí, obuvník, kovář, sládek, dva obchodníci se smíšeným zbožím, cestář a řezník. Přikoupen byl statek Bernartice a Hradiště. majitel panství byl také vlastenec - roku 1834 nechal svým nákladem vystavět klasicistní faru a školu s bohatou knihovnou. V letech 1851 - 1906 byl majitelem c.k. vojenský auditor Bernard Kleist s manželkou Marií.
Jedním z nejznámějších majitelů byl hrabě Taffee, původem Ir, který zámek koupil v roce 1907, vlastnil také panství Nalžovy (dnes nalžovské Hory), kde vybudoval romantickou repliku hradu Ballymote. Za jeho éry se mlázovských zámeckých skleníků vozily růže až do Vídně k císařskému dvoru.
Posledním majitelem byl Dr. Dušan Zachystal, který v roce 1947 zámek a celé panství prodal obci. V době socialismu byl areál zámku ve vlastnictví obce, JZD a dalších osob. Byla v něm obuvnická výroby, škola, sýrárna, byty, truhlárna a podobně. Ve dvoře zámku stával i pivovar, později byl přestavěn na lihovar, byl zbourán v 50. letech.
Roku 2000 zámek a některé další objekty odkoupila od obce rodinná společnost Šperl s.r.o. ze Sušice. Rekonstrukce severního klasicistního křídla zámku na zámecký penzion proběhla v roce 2006 - 2007.
K zámku přiléhá anglický park, se zajímavými dřevinami, k jeho zásadní obnově došlo v roce 2001 - 2002.
Mezi zámkem a farou kdysi nebývaly dobré vztahy, protože zámečtí pánové měli ve sklepích na faře ledárnu, takže i v létě byla na faře strašná zima. Údajně existuje tunel mezi zámkem a farou, ale nikdo ho zatím neobjevil.
Spisovatel Karel Matěj Chod (1860 - 1927) měl k Mlázovům blízký vztah a umístil sem děj některých svých děl. V Mlázovech na faře sloužila jeho sestra a s ní tam žila i jeho matka. Ta je také pochována na mlázovském hřbitově, je zde její náhrobek.
Z dalších zajímavostí je třeba uvést hřbitovní kapličku, barokní sochu sv. Jana Nepomuckého na návsi. V č.p. 38 bývala dříve obecní sýpka, později přestavěná a zvýšená o patro a nazývaná vila. Téměř zaniklá restaurace č.p. 39 byla opravena v letech 1999 - 2000.
Rudolfovská alej
Za stodolami bývalého velkostatku lemuje komunikaci mezi Mlázovami a Jindřichovicemi dubové stromořadí. Tyto duby nechala vysázet majitelka velkostatku marie Kleistová roku 1881 na památku svatby rakouského korunního prince Rudolfa (syna císaře Františka Josefa I.) s dcerou belgického krále Leopolda, Stefanií.
Už jenom nejstarší obyvatelé Mlázov pamatují z vyprávění svých předků, že namísto mokrých luk na jižním okraji obce bývala rozsáhlá soustava rybníků - vznikla zřejmě na přelomu 15. a 16. století - v době největšího rozkvětu českého rybníkářství. po českých rybách (hlavně kaprech), byla velká poptávka a to i v zahraničí, zejména v sousedním Bavorsku.
Na mapě českého území, vzniklé na základě I. vojenského mapování "Josefovského" z let 1764 - 1768 a 1780 - 1783 zabírá tato soustava prostor od hráze naproti hřbitovu až k cestě ke Sluhovu na západ od Mlázov. Pod hrází posledního rybníka Mlýnského stával mlýn, zbouraný až v 70. letech 20. století z důvodů rozšíření silnice do Kolince.
Na mapách vzniklých o sto let později, však z celé soustavy zbývají již jen drobné rybníky, přibližně dle současného stavu. Část rybníků v Čechách v 19. století ustoupila rozšiřování polí a luk pro pastvu dobytka související s rozšiřující se zemědělskou výrobou. Snaha o obnovení části rybníků před několika lety byla z nových majetkových důvodů dotčených pozemků neúspěšná.
Pramen: vysvětlující tabule v Mlázovech
Ves, která byla centrem drobného šlechtického statku, se poprvé připomíná roku 1369. Vznikla zde tvrz a později zámek, ve kterém byla škola kanceláře JZD, byty a skladiště. Nyní slouží citlivě zrekonstruovaný zámek jako zámecký penzion.
Turisticky vyhledávanou atrakcí je Pohádková chalupa Mlázovy pro milovníky pohádek a strašidel. Okolím vede naučná stezka Mlázovsko. U zámku najdeme původně raně gotický kostel sv. Jana Křtitele.
Jméno Mlázovy je údajně po zakladateli, pražském kanovníku jménem Mláz. Ves Mlázovy vznikla zřejmě v průběhu 13. století, zmínka o ní je z počátku 14. století. Nejstarší doloženou stavbou je kostel sv. Jana Křtitele (významná gotická památka Klatovska), později byl barokně upravený, do 20. století sloužil jako zámecká kaple, je zmiňován roku 1369.
Tvrz, která zde od 14. století stála, vlastnily méně známé rytířské rody, např. Mlázovští z Těšnice a Vintířové z Vlčkovic. Další z majitelů Jindřich, se v letech 1618 - 1620 účastnil povstání českých stavů proti Ferdinandovi II. Dále tvrz a statek vlastní Korálkové z Těšínu, Pernklo ze Schönreithu, roku 1694 Příchovští z Příchovic. Vilém Bernklau (Pernklo) ze Schönreithu nechal roku 1721 namístě tvrze vystavět barokní zámek, z původní tvrze se zachovaly pouze dva sklepy situované mimo půdorys zámku.
Velkým přínosem pro Mlázovy byli rytíř František Václav Veith s manželkou Emerikou roz. Deymovou, kteří roku 1829 koupili celé panství za 27 450 zlatých a za jejich hospodaření statek doznal velkého rozkvětu - nechal mimo jiné postavit školu, faru a chudobinec. V Mlázovech tehdy žilo asi 300 obyvatel a ve vsi byli například tři krejčí, obuvník, kovář, sládek, dva obchodníci se smíšeným zbožím, cestář a řezník. Přikoupen byl statek Bernartice a Hradiště. majitel panství byl také vlastenec - roku 1834 nechal svým nákladem vystavět klasicistní faru a školu s bohatou knihovnou. V letech 1851 - 1906 byl majitelem c.k. vojenský auditor Bernard Kleist s manželkou Marií.
Jedním z nejznámějších majitelů byl hrabě Taffee, původem Ir, který zámek koupil v roce 1907, vlastnil také panství Nalžovy (dnes nalžovské Hory), kde vybudoval romantickou repliku hradu Ballymote. Za jeho éry se mlázovských zámeckých skleníků vozily růže až do Vídně k císařskému dvoru.
Posledním majitelem byl Dr. Dušan Zachystal, který v roce 1947 zámek a celé panství prodal obci. V době socialismu byl areál zámku ve vlastnictví obce, JZD a dalších osob. Byla v něm obuvnická výroby, škola, sýrárna, byty, truhlárna a podobně. Ve dvoře zámku stával i pivovar, později byl přestavěn na lihovar, byl zbourán v 50. letech.
Roku 2000 zámek a některé další objekty odkoupila od obce rodinná společnost Šperl s.r.o. ze Sušice. Rekonstrukce severního klasicistního křídla zámku na zámecký penzion proběhla v roce 2006 - 2007.
K zámku přiléhá anglický park, se zajímavými dřevinami, k jeho zásadní obnově došlo v roce 2001 - 2002.
Mezi zámkem a farou kdysi nebývaly dobré vztahy, protože zámečtí pánové měli ve sklepích na faře ledárnu, takže i v létě byla na faře strašná zima. Údajně existuje tunel mezi zámkem a farou, ale nikdo ho zatím neobjevil.
Spisovatel Karel Matěj Chod (1860 - 1927) měl k Mlázovům blízký vztah a umístil sem děj některých svých děl. V Mlázovech na faře sloužila jeho sestra a s ní tam žila i jeho matka. Ta je také pochována na mlázovském hřbitově, je zde její náhrobek.
Z dalších zajímavostí je třeba uvést hřbitovní kapličku, barokní sochu sv. Jana Nepomuckého na návsi. V č.p. 38 bývala dříve obecní sýpka, později přestavěná a zvýšená o patro a nazývaná vila. Téměř zaniklá restaurace č.p. 39 byla opravena v letech 1999 - 2000.
Rudolfovská alej
Za stodolami bývalého velkostatku lemuje komunikaci mezi Mlázovami a Jindřichovicemi dubové stromořadí. Tyto duby nechala vysázet majitelka velkostatku marie Kleistová roku 1881 na památku svatby rakouského korunního prince Rudolfa (syna císaře Františka Josefa I.) s dcerou belgického krále Leopolda, Stefanií.
Už jenom nejstarší obyvatelé Mlázov pamatují z vyprávění svých předků, že namísto mokrých luk na jižním okraji obce bývala rozsáhlá soustava rybníků - vznikla zřejmě na přelomu 15. a 16. století - v době největšího rozkvětu českého rybníkářství. po českých rybách (hlavně kaprech), byla velká poptávka a to i v zahraničí, zejména v sousedním Bavorsku.
Na mapě českého území, vzniklé na základě I. vojenského mapování "Josefovského" z let 1764 - 1768 a 1780 - 1783 zabírá tato soustava prostor od hráze naproti hřbitovu až k cestě ke Sluhovu na západ od Mlázov. Pod hrází posledního rybníka Mlýnského stával mlýn, zbouraný až v 70. letech 20. století z důvodů rozšíření silnice do Kolince.
Na mapách vzniklých o sto let později, však z celé soustavy zbývají již jen drobné rybníky, přibližně dle současného stavu. Část rybníků v Čechách v 19. století ustoupila rozšiřování polí a luk pro pastvu dobytka související s rozšiřující se zemědělskou výrobou. Snaha o obnovení části rybníků před několika lety byla z nových majetkových důvodů dotčených pozemků neúspěšná.
Pramen: vysvětlující tabule v Mlázovech
