Navigace
Obsah
Kasejovice - město
Adresa
Kasejovice 98335 44 Kasejovice
GPS: 49° 27′ 45.709″N 13° 44′ 26.16″E
První písemná zmínka o městu je z roku 1264. Městečkem je od roku 1350. V této době se zde těžilo v okolí zlato a byl postaven kostel sv. Jakuba. Městys bohatl díky poloze na hlavní zemské silnici Plzeň - Písek - České Budějovice. Od roku 1465 až do r. 1848, čili téměř 400 let patřilo městečko pod blízkou obec Lnáře.
Od 17. století je v obci malá židovská populace, jenž žila do 30. let 18.století volně mezi ostatními a v létech 1730-1848 byli Židé nuceni žít zvlášť ve své vlastní čtvrti-ghettu blízko dnešní školy. Zde se soustředili kolem místní synagógy, jenž od II. světové války slouží díky Václavu Mentbergerovi jako muzeum se soustředěnými zachráněnými exponáty. Ghetto je z velké části nepoškozeno, mnoho domů je stále původních. Počet židů v obci byl většinou kolem 150 obyvatel, což tvořilo v některých dobách až přes 11 procent populace.
Městečko bylo v 19. století postiženo silným vystěhovalectvím do Ameriky a do velkých měst. I místní židovstvo stagnovalo a roku 1890 byla židovská obec zrušena a komunita zahrnuta pod město Březnici. Přesto v roku 1878 dostává městys statut města.
Ve městě je mnoho památkově chráněných a cenných domů. Nad městem je významný židovský hřbitov, dodnes nepoškozený .
Pramen: http://www.kasejovice.cz/
Duchové ve mlýně
U Mikšovských ve mlýně (45) měl starý mlynář čarodějnou knihu (46), ze které někdy četl různá zaklínadla a vyvolával tak duchy. Knihu měl však před zvědavými lidmi dobře ukrytou. Jednou v neděli dopoledne, když odešli všichni lidé z mlýna do kostela sv. Jakuba, přišel nějak na knihu hospodářův synek a začal si s ní, aniž by co tušil, předříkávat. Vtom se objevili duchové a ptali se ho, co pán poroučí. Hoch nevěděl překvapením, co se s ním děje a co si má s duchy počít, a proto jim nedal žádnou odpověď. Ti, když neměli, co dělat, popadli hocha za ruce a počali s ním tancovat. Zprvu pomalu, ale potom stále rychleji a rychleji.
Starý Mikšovský v kostele při mši nějak vycítil, že chlapec čaruje a utíkal domů, co mu síly stačily. Tam našel chlapce v divném reji s duchy, a když je s námahou zahnal, spatřil, že chlapec má vykroucené nohy. Zůstal také od té doby mrzákem, že i o jeho svatbě museli dovézt do kostela kočárem.
Pověst zachytil a zpracoval kasejovický sběratel, historik, písmák a badatel Václav Mentberger.
45. Mlýn u Mikšovských stál na okraji Kasejovic ve směru na Hradiště. Mlýn fungoval do srpna 1925, kdy přišla velká voda, která zničila rybníky nad ním i samotný mlýn. Dnes stojí jen obytné stavení, které má čp. 208.
46. Většina čarodějných knih, tzv. grimoárů, pochází pravděpodobně ze 17. a 18. století. Grimoár je magická kniha s popisy základních čarodějných praktik. Někdy jsou také označovány jako čertovy knihy. Tyto knihy jsou v pověstech často ukryty v mlýnech. Podobnou pověst známe například o mlýně v Újezdě u Plánice, kde díky ní zbohatl zdejší mlynář (Josef Biskup - Z šera minulosti I., Bezděkov u Klatov 1936).
Pramen: Pověsti z míst tajemných i kouzelných Pošumaví, vydala Místní akční skupina Pošumaví ve spolupráci s MAS sv. Jana z Nepomuku a Občanským sdružením Aktivios jako součást třísvazkové publikace Pověsti z míst tajemných i kouzelných v rámci projektu spolupráce "Oživme společně památky a pověsti z míst tajemných a kouzelných", podpořeného z Programu rozvoje venkova ČR, opatření IV.2.1.
Od 17. století je v obci malá židovská populace, jenž žila do 30. let 18.století volně mezi ostatními a v létech 1730-1848 byli Židé nuceni žít zvlášť ve své vlastní čtvrti-ghettu blízko dnešní školy. Zde se soustředili kolem místní synagógy, jenž od II. světové války slouží díky Václavu Mentbergerovi jako muzeum se soustředěnými zachráněnými exponáty. Ghetto je z velké části nepoškozeno, mnoho domů je stále původních. Počet židů v obci byl většinou kolem 150 obyvatel, což tvořilo v některých dobách až přes 11 procent populace.
Městečko bylo v 19. století postiženo silným vystěhovalectvím do Ameriky a do velkých měst. I místní židovstvo stagnovalo a roku 1890 byla židovská obec zrušena a komunita zahrnuta pod město Březnici. Přesto v roku 1878 dostává městys statut města.
Ve městě je mnoho památkově chráněných a cenných domů. Nad městem je významný židovský hřbitov, dodnes nepoškozený .
Pramen: http://www.kasejovice.cz/
Duchové ve mlýně
U Mikšovských ve mlýně (45) měl starý mlynář čarodějnou knihu (46), ze které někdy četl různá zaklínadla a vyvolával tak duchy. Knihu měl však před zvědavými lidmi dobře ukrytou. Jednou v neděli dopoledne, když odešli všichni lidé z mlýna do kostela sv. Jakuba, přišel nějak na knihu hospodářův synek a začal si s ní, aniž by co tušil, předříkávat. Vtom se objevili duchové a ptali se ho, co pán poroučí. Hoch nevěděl překvapením, co se s ním děje a co si má s duchy počít, a proto jim nedal žádnou odpověď. Ti, když neměli, co dělat, popadli hocha za ruce a počali s ním tancovat. Zprvu pomalu, ale potom stále rychleji a rychleji.
Starý Mikšovský v kostele při mši nějak vycítil, že chlapec čaruje a utíkal domů, co mu síly stačily. Tam našel chlapce v divném reji s duchy, a když je s námahou zahnal, spatřil, že chlapec má vykroucené nohy. Zůstal také od té doby mrzákem, že i o jeho svatbě museli dovézt do kostela kočárem.
Pověst zachytil a zpracoval kasejovický sběratel, historik, písmák a badatel Václav Mentberger.
45. Mlýn u Mikšovských stál na okraji Kasejovic ve směru na Hradiště. Mlýn fungoval do srpna 1925, kdy přišla velká voda, která zničila rybníky nad ním i samotný mlýn. Dnes stojí jen obytné stavení, které má čp. 208.
46. Většina čarodějných knih, tzv. grimoárů, pochází pravděpodobně ze 17. a 18. století. Grimoár je magická kniha s popisy základních čarodějných praktik. Někdy jsou také označovány jako čertovy knihy. Tyto knihy jsou v pověstech často ukryty v mlýnech. Podobnou pověst známe například o mlýně v Újezdě u Plánice, kde díky ní zbohatl zdejší mlynář (Josef Biskup - Z šera minulosti I., Bezděkov u Klatov 1936).
Pramen: Pověsti z míst tajemných i kouzelných Pošumaví, vydala Místní akční skupina Pošumaví ve spolupráci s MAS sv. Jana z Nepomuku a Občanským sdružením Aktivios jako součást třísvazkové publikace Pověsti z míst tajemných i kouzelných v rámci projektu spolupráce "Oživme společně památky a pověsti z míst tajemných a kouzelných", podpořeného z Programu rozvoje venkova ČR, opatření IV.2.1.
