Města, obce a jejich části - Hejná - obec

Obec leží v Horaždovické pahorkatině. První písemná zmínka o obci Hejná je z roku 1045, kdy kníže Břetislav I věnoval břevnovskému klášteru 17 vesnic z Prácheňského kraje a mezi nimi i Hejnou. Tomuto klášteru právně ves náležela až do roku 1543, i když od roku 1420 byla na základě rozhodnutí krále Zikmunda v zástavní držbě pánů Švihovských z Rýzmberka. Správním centrem kraje byl královský hrad na nedaleké Práchni, který v roce 1315 daroval král Jan Lucemburský Bavorům ze Strakonic.

Zdejší poddaní měli povinnost odvádět poplatky z píce, vajec, sýrů a drůbeže. Většinu obcí v okolí zbavil této povinnosti roku 1346 jeden z majitelů Práchně a Horažďovic Vilém ze Strakonic. Pouze Hejná a Nezamyslice platily až do do počátku 18. století tzv. opícné, tedy daň z píce. Některé prameny uvádějí pojem "opecné", tedy daň z pece. K tomu pojmu se váže známá pověst o opici pana Půty Švihovského, za jejíž zabití prý museli hejenští odvádět tzv. "opičné", čili opičí daň. Této povinnosti zbavila obec na věčné časy teptve v roce 1714 hraběnka Klára Bernardina Šternberková, pozdější majitelka panství.

Období třicetileté války bylo pro Hejnou stejně nelehké jako pro celou zemi. Krajem táhla císařská i nepřátelská vojska provázená vražděním, vypalováním domů, rekvizicemi, válečnými kontribucemi a hladomory. Do toho ještě přišly neúrody, hlad a morové epidemie. Nekatolíci byli pronásledováni a mnoho jich opustilo svou vlast. Tři čtvrtiny pozemků v Čechách změnily díky konfiskacím majitele a pro nedostatek pracovních sil ještě byla utužována robota na panstvích. V roce 1679 vypukl v Čechách další hladomor, na jehož následky zemřely tisíce lidí. V témže roce bylo také velké sucho a následující rok byla zničena úroda velkým krupobitím. V srpnu 1693 zasáhl celou Evropu ničivý nálet ohromného nožství stěhovavých sarančat, který postihl jižní a západní Čechy.

Začátkem 20. století pracovala v obci řada spolků. V roce 1905 vznikl Spořitelní a záložní spolek pro Hejnou a okolí a v roce 1908 byl založen Sbor dobrovolných hasičů. Od roku 1907 zde byla i obecní knihovna a činnost vyvíjeli i divadelní ochotníci. Působily zde i další spolky, např. Místní odbor Národní jednoty Pošumavské, Národní střelecká jednota, Honební spolek a lesní družstvo. V roce 1902 byla v obci zřízena dvoutřídní obecná škola. Do té doby navštěvovaly děti školu v Nezamyslicích. Zpočátku se vyučovalo v jednotlivých staveních. Teprve v roce 1903 byla postavena vlastní budova školy. Škola v Hejné byla zrušena v roce 1970.

V polovine 13. století byl na svahu vrchu Pučanky postaven románsko - gotický kostel sv. Jakuba a Filipa. Kostel je jednoduchá jednolodní stavba a původně byl zasvěcen jen sv. Jakubovi Většímu. Presbytář je sklenut renesanční hřebínkovou klenbou a dochovaly se i pozdější barokní úpravy. Původně patřil hejenský kostel do farnosti maloborské, od roku 1787 byla Hejná přidělena k farnosti nezamyslické. V obci stojí obdélná kaplička s půlkruhovým závěrem z 18. století zasvěcená sv. Janu Nepomuckému a boží muka pravděpodobně z 18. století.

V okolí Hejné se nachází stará památná rýžoviště zlata, nedaleko teče řeka Otava s bohatou historií voroplavby, perel a lososů, je zde i vápenkářská tradice.

Hejná má od roku 1998 i svůj znak: červeno-zeleně rozdělený štít, vlevo v červeném poli tři šikmo položené stříbrné ostrve nad sebou, každá o třech sucích, vpravo v zelené části zkřížené stříbrné špičáky. Zelená barva znázorňuje lesy v okolí Hejné, špičáky jsou symbolem hejenského vápencového lomu, který byl důležitým prvkem v životě obce. Ostrve připomínají, že Hejná patřila břevnovskému klášteru benediktinů.

Pramen: Mgr. Zdeňka Řezníčková, vysvětlující tabule naučné stezky Velké Hydčice - Hejná - Nezamyslice