Města, obce a jejich části - Běšiny - obec

Běšiny leží 11 km jihovýchodně od Klatov v údolí Drnového potoka. V současné době v obci, jejíž správní území zahrnuje obce Běšiny, Hořákov, Hubenov, Kozí, Rajské a Úloh o celkové rozloze 16,02 km2 žije trvale 840 obyvatel. Běšiny jsou původu prastarého, první písemné zmínky pocházejí z roku 1379, kdy ves byla majetkem zemanského rodu pánů Běšínů z Běšin, kteří zde sídlili do 17. století. Po nich patřily Běšiny Lamingenům z Albenreuthu a po Kocech z Dobrše je od roku 1678 vlastnili Krakovští z Kolowrat a připojili je k panství Týnec.Původně stávala v Běšinech zemanská tvrz, která byla v první polovině 17. stoletípřestavěna na renesanční zámek, z něhož se dodnes zachovala budova panské sýpky. Nad vchodem do prvního poschodí jsou znaky Koců z Dobrše a Nebílovských z Drahobuze. V polovině 19.století byl v těchto prostorách zřízen lihovar. Kromě obilného lihu žita a pšenice se zde pálila vyhlášená Běšinská ovocná pálenice z místních druhů ovoce - jablek, hrušek, švestek a dalšího ovoce.

Od samotného založení se v obci konaly bohoslužby v gotickém kostele svatého Bartoloměje, který byl vybudován na stejnojmeném vrchu mezi Běšinami a Podolím. V roce 1579 kostel vyhořel a v roce 1788 byl zrušen, opuštěn a časem zchátral. Dnes je často navštěvovanou zříceninou.Po uzavření kostela byl hlavní oltář přeložen do zámecké kaple v Běšinech, nynějšího farního kostela Navštívení Panny Marie. Oltář dosud stojí u kostelních dveří. V roce 1995 proběhla po třicetileté přestávce renovace kostela. Věž dostala novou střechu z měděného plechu.

Jedním z posledních majitelů panství byl pan Jindřich Kolowrat - Krakovský. V době jeho panování byl v obci veřejný vodovod a sokolovna s rozsáhlými cvičišti.

Pramen: Informační leták obce Běšiny