Města, obce a jejich části - Běhařov - obec

Ves Běhařov je v pramenech poprvé doložena v roce 1352, kdy tu již stála tvrz vladyků z Běhařova. Podle raně gotické architektury zdejšího kostela sv. Prokopa se nechá usuzovat na osídlení místa nejpozději ve druhé polovině 13. století.Ves byla v té době rozdělena na tři zemanské statky, které roku 1379 drželi Bušek, Lvík a Sezema. Jejich potomci vlastnili statek až do počátku 16. století. V 80. letech 14. století se v pramenech uvádí Jindřich z Běhařova, který v roce 1382 získal od krále Václava IV. Jako odúmrť také jeden ze dvou statků v Pňovanech na Stříbrsku a byl posledním známým členem tohoto rodu. Další držitelé Běhařova se připomínají až v 16. století. Roku 1510 jej vlastnil Jindřich z Malovic a roku 1527 Johanka z Hognestu. Ta v roce 1533 vdávala dceru Markétu ze Žihobce za Bernarda Barchance z Baršov a prodala Běhařov svému zeti. Již v roce 1543 prodal Bernard tvrz, dvůr a ves Běhařov s částí sousedních Miletic a pustou tvrzí Budislavičkami Janu Sádlovi z Kladrubec. Od roku 1546 téměř až do konce 1. století seděli na Běhařově Fremutové ze Stropčic, za nichž se v roce 1590 připomíná běhařovská tvrz jako velmi sešlá. Od vladyků ze Stropčic získali statek Měsíčkové z Výškova, kteří jej v roce 1631 postoupili Lidmile Kateřině Gerštorfové, od níž ho koupil roku 1651 Karel Heřman Koc z Dobrše a připojil Běhařov ke svému panství Bystřice nad Úhlavou, s nímž prodělával Běhařov další majetnické osudy. V roce 1783 vykoupili Hubatiové z Kotnova Běhařov z panství v Bystřici a pustili se do stavby zámku. V polovině 19. století byl Běhařov opět připojen k Bystřici. Zámek koupil v roce 1918 malíř Alois Kalvoda, který zde provedl několik stavebních úprav. Po roce 1945 byl zámek znárodněn a byl jednou z budov Okresního ústavu národního zdraví v Klatovech. Dnes je v soukromých rukou. Pramen: www.beharov.cz