Pocinovice roubená obytná chalupa č.p. 47

Dům je přízemní, trojdílné dispozice, krytý sedlovou střechou, při návesním štítu s polovalbou; přední část chalupy dělená na světnici a světničku je dodnes roubená z částečně opracovaných kuláčů; průčelí objektu vybavené trojicí oken je pobité dřevěným šindálkem; do domu se vchází dveřmi zřízenými na podélné zápražní straně; světnice i síň mají trámové stropy; ze síně, ležící ve středním dílu objektu, vede žebříkové schodiště do půdy; přední díl objektu je podsklepený; k roubené části přiléhá z hloubky dvora zděný trakt s někdejšími chlévy a malou stodůlkou; relativně subtilní krov v minulosti nesl šindelovou krytinu, kterou nahradily vláknocementové šablony; v současné době se připravuje rehabilitace střešního pláště, který by opět měl být opatřen dřevěným šindelem; přestože dům čp. 47 není ve vsi jediným objektem, který dosud stojí ve srubových konstrukcích, svojí polohou i stavem zachování patří k nejhodnotnějším budovám svého druhu na celém Chodsku; také proto je veden Ústředním seznamem kulturních památek.

Stavba si uchovala v interiéru jak historické konstrukce (např. stropy), tak některé slohové výplně okenních a dveřních otvorů; také její dispozice je tradiční a plně odpovídá době i místu vzniku.

V centru rozlehlé návsi s vnitřní zástavbou stojí klasicistní kostel sv. Anny vybudovaný v letech 1805 – 1806 severozápadně od čp. 47; nedaleko odtud (východně až jihovýchodně) leží pozoruhodná skupina selských dvorů v čele s domy vysazenými ve štítové orientaci; kromě vzpomenutého statku čp. 47 zaslouženou pozornost poutají další stavby, v několika případech dosud vybavené roubenými stěnami; patří mezi ně např. stavení čp. 114 ležící na severním okraji historického jádra; památkové kvality vykazuje také drobná chalupa čp. 123 stojící v centru vsi; zde je také možné spatřit litinovou sochu sv. Jana Nepomuckého umístěnou na kamenném soklu; je vročena do roku 1898.

Dům čp. 47 stál k roku 1838 na pozemku pč. 74 a 75; objekt na pč. 74 ležel na obdélném půdoryse, ve vztahu k návsi v tzv. štítové orientaci; byl klasifikován jako spalný; od východu (resp. severovýchodu) k pozemku pč. 74 přiléhal další spalný objekt situovaný na ppč. 75; měl kratší obdélný půdorys; k této stavbě přiléhal od východu kratší užší spalný objekt; severně od pč. 74 ležel jiný spalný objekt obdélného půdorysu (dnes již neexistuje), který byl původně součástí dvora čp. 47; stejně jako chalupa čp. 47, také on byl založen ve vztahu k návsi v tzv. štítové orientaci; dvůr usedlosti měl pč. 73; v hloubce usedlosti, při její severovýchodní straně, ležely na pozemcích č. 72 (severní) a 76 (jižní) dva spalné objekty kratšího obdélného půdorysu; snad se jednalo o stodoly náležející k budovám stojícím v čele usedlosti; lze předpokládat, že popsaná situace je výsledkem postupného dělení původně velkého selského dvora zatímco chalupa čp. 47 přežila do dnešních dnů (třebaže byla nejpozději ve 2. polovině 19. století stavebně upravována a to především v části severovýchodní) objekt na ppč. 71 zanikl a pozemek po něm zůstal nezastavěn; změnou prošel také objekt ležící na pč. 76, který byl nahrazen novou „nespalnou“ budovou.

• Fotogalerie