Hartmanice maloměstský dům č.p. 37

Maloměstský dům stojí v severním rohu náměstí; ač jde o zemědělskou usedlost, má dům typické městské rysy, např. průchozí mázhauz; tento typ domu se postupně vyvinul z tradičního trojdílného domu přestřešením malého dvora a tak vzniklo obydlí a dvůr pod jednou střechou; ze dvora se stal tím pádem průjezd skrz celý dům; dům je založen na širokém a krátkém obdélníku o rozměrech cca 12,5 x 14,5 metru a je celý vyzděn z kamene; zastřešen je sedlovou střechou s čelní polovalbou; střecha kryta plechy; krov vaznicového systému; na dům dále navazují užší a nižší zděné chlévy s bedněnou nástavbou; v její pravé části býval umístěn holubník; budova je kryta sedlovou střechou s eternitovými šablonami; ostatní hospodářské budovy včetně stodoly již zanikly; dům se do náměstí obrací štítem; svisle bedněný štít z prken na sraz je předsazen před štítovou stěnu přízemí; v něm pod polovalbou široká pavlač s vyřezávaným středovým vynášecím sloupkem; prkno pod polovalbou ozdobně vlnovitě vyřezáno i když je dnes původní dispozice domu těžko čitelná z důvodu nejrůznějších přestaveb a přizdívek, lze jí dešifrovat; do domu se vchází ze štítu; široký vstup je zaklenut obloukem; za dvoukřídlými dveřmi se nacházela rozměrná průchozí síň, kterou lze označit jako mázhauz; síň osvětlovala úzká štěrbinová okénka; postupem času byla neustále zužována přizdívkami, až se ze širokého průjezdu stala malá průchozí chodba, především v severním nároží; tam byla vestavěna další místnost; vpravo hned za dveřmi jsou schody do podkroví; uprostřed dispozice domu se nachází těleso černé kuchyně nezvyklého půdorysu nepravidelného šestiúhelníku; nalevo od vstupu je situována světnice, která se do náměstí otevírá dvojicí oken; křídla vnějších oken dělena na dva nestejně velké díly; světnici osvětlovalo minimálně ještě jedno okno z boku v minulosti zazděné; světnice je přístupná z průjezdu po dřevěném schodišti, neboť její podlahy jsou díky svahu o něco výše než průjezd; za světnicí se nachází komora; místnosti jsou plochostropé; dle starší literatury byla ve světnici umístěna kamna; pec byla situována v komoře; pod komorou je sklep přístupný ze síně; jeho schodišťová šíje ústí za černou kuchyní; zcela na konci síně lze nalevo vstoupit skrz štítovou zeď do chléva za domem, nebo lze přímo vyjít ven do dvora; chlév je přístupný i ze dvora jednoduchým kamenným portálem se zdvojeným překladem; vstup je v pravé polovině stavby; budova je zadní stěnou ponořena do svahu, proto je prostor chléva osvětlován pouze z nádvorní strany několika okenními otvory různých formátů na chlévy navazovala ještě zděná kůlna krytá sedlovou střechou; vzadu ve dvoře stávala dřevěná stodola rámové konstrukce s jedním mlatem a pernami po jeho bocích; vjezd uzavírala patrně dvoukřídlá rámová svisle bedněná vrata ukotvená v točnicích; zavětrování stěn bylo provedeno dvěma způsoby; téměř všechny stěny byly vyskládány z fošen zasunutých vodorovně do drážek sloupů nosné rámové konstrukce; zbytek, hlavně vyšší partie stavby včetně štítů, byl svisle bedněn; zastřešena byla polovalbovou střechou krytou eternitem; společně kůlna i stodola stály ještě v roce 1974; stodola přežila i o něco déle.

Dům stojí v severním rohu náměstí; žádný podobný dům se na návsi již nedochoval; na námětí se nachází též pomník padlým a diagonálně  naproti usedlosti čp. 37 stojí původně gotický kostel sv. Kateřiny; na náměstí se také nachází městské informační centrum.

Z mapy 1. vojenského mapování z let 1764 – 1768 není jasné, zda už dům stál; v císařských povinných otiscích Stabilního katastru z roku 1837 je dům zakreslen ve stejné hmotě, jaká se dochovala dodnes; v mapě jsou zakresleny i výše uvedené zaniklé stavby; můžeme tedy klást založení domu, stodoly i chlévní části s kůlnou před rok 1837.

• Fotogalerie