Mrákov zděný obytný dům čp. 3

Historický stavební fond Mrákova byl již v minulosti adaptován a modernizován a proto tady oproti jiným lokalitám na Domažlicku stojí hlavně stavby zděné; jednou z nich je stavení čp. 3 ležící jižně od kostela; dům je přízemní, založený na obdélném půdoryse v nárožní poloze, vybavený suterénem; má sedlovou střechu, při hlavním štítovém průčelí s polovalbou; na straně do ulice je ve střeše velký zděný vikýř krytý mansardovou střechou; okna v přízemí jsou obdélná, dvoukřídlá; podobně jsou řešeny také výplně okenních otvorů v podstřešní části hlavního průčelí a ve vikýři; dům má na straně do veřejného prostranství dvoje dveře, jedny na podélné straně a druhé ve štítovém průčelí; oba vstupy mají vodorovné nadpraží; fasáda je členěna lizénovým řádem; stavba je pohledově exponovaná a svojí hmotou a architektonickým řešením dotváří kolorit historického jádra vsi; lze předpokládat, že byla vybudována až v poslední třetině 19. století v období po tragickém požáru vsi, třebaže již k roku 1838 v jejích místech stál nespalný objekt; z této stavby může ještě pocházet některé zdivo užité v budově dosud existující; asi ve 20. letech 20. století byla adaptována a tehdy také získala svoji současnou podobu.

Stavba si uchovala interiér v úpravě odpovídající přelomu 19. – 20. století a období let 1. československé republiky; adaptační zásahy uvnitř stavby nebyly natolik dominantní, aby ovlivnily výraznějším způsobem venek objektu.

Dominantou obce je klasicistní kostel sv. Vavřince, vyzdvižený v prostoru obdélné návsi v letech 1811 – 1813 severozápadně od čp. 3; nahradil kapli, vybudovanou zde v 80. letech 18. století; po obvodu návsi dodnes leží řada usedlostí, s domy často ještě založenými ve starší štítové situaci; mnohé stavby si i přes proběhlou adaptaci uchovaly alespoň místy tradiční hmotu, což ještě více zvyšuje hodnotu prostředí jádra vsi
zdejší nepříliš početný historický stavební fond doplňuje např. chalupa čp. 50; jeho součástí je i několik pamětních křížů; jeden z nich je umístěn v horní části návsi nad kostelem u čp. 134, další je pak situován na křižovatce cest v obci; druhý z nich je vročen do roku 1866; jiná podobná památka stojí na okraji vsi při cestě na Starý Klíčov; kamenný dřík je dekorativně pojednán a opatřen letopočtem 1844.

Dům čp. 3 byl již roku 1838 v mapě Stabilního katastru klasifikován jako nespalný; měl obdélný půdorys a byl situován v nárožní poloze v jihovýchodní části návsi; parcela, na které ležel, měla č. 4; od jihovýchodu sousedil s další stejně širokou nespalnou budovou, která byla součástí dvora s pozemkovým číslem 5; k tomuto dvoru patřilo několik spalných budov obklopujících malý dvůr; k čp. 3 náležel malý pozemek přiléhající ke stavbě ze západní strany; na rozhraní stavebních pozemků č. 4 a 5 k objektům ze západní strany přiléhal drobný spalný přístavek; pouze teoreticky se lze domnívat, že dům čp. 3 byl původně součástí většího selského dvora, od kterého byl oddělen, např. při majetkovém vyrovnání dědiců; této variantě nahrává situování stavby, která je doslova vklíněna mezi jiné dva dvory, kde navíc výrazně zužuje komunikaci vycházející z návsi jihovýchodním směrem; v každém případě bývalo v minulosti běžně zvykem, že při převodu majetku na nového hospodáře byl další potenciální dědic obdarován částí dvora nebo pozemkem, který v minulosti byl součástí dvora; stavba svým vzhledem i pojetím spíše odpovídá období 2. poloviny 19. století; protože ale prokazatelně existovala k roku 1838 (resp. v jejích místech již nějaký objekt stál), lze očekávat, že z této stavby může pocházet např. obvodové zdivo nebo jeho část.

• Fotogalerie