Slavíkovice roubená sýpka č.p. 55

K nejhodnotnějším objektům ve vsi s nevelkou návsí patří patrový špýchar situovaný v hloubce dvora čp. 55, dříve čp. 1; byl založen na obdélném půdoryse, původně býval součástí vrchnostenského dvora, kde v minulosti stávalo také panské sídlo připomínané k roku 1716; rozměrnou podsklepenou sýpku se zděným přízemím a roubeným dvoukomorovým patrem kryje sedlová střecha; střešní plášť tvoří vláknocementové šablony, které nahradily původní šindel; při změně typu krytiny pravděpodobně také došlo k dílčí úpravě horních partií štítů, kde v minulosti zřejmě byla mělká polovalba; dveře při vstupu do roubených komor v patře jsou slohové; oprávněně se lze domnívat, že pocházejí z doby vzniku stavby; stejně jako ve druhém nadzemním podlaží, také v přízemí na nádvorní straně je dvojice dveří; ve stejném podlaží na straně protilehlé byla ve dvou osách zřízena štěrbinová okénka; komory v patře jsou přístupné z dřevěné pavlače chráněné před povětrností přesahem střechy; schodiště do patra je žebříkové; štíty v podstřešní části stavby jsou bedněné prkny, v jejich závěru se dochoval dřevěný šindálek; ještě v 60. letech 20. století k sýpce přiléhala kolna krytá pultovou střechou; z protilehlé strany stavba sousedila s hospodářským objektem, který ležel mezi chlévy a sýpkou; srub pravděpodobně vznikl již ve 2. polovině 18. století, nejpozději pak v 1. třetině následujícího věku; na Domažlicku jde o ojedinělou památku, která by měla být plně respektována a odborně opravena.

Stavba si uchovala historií dané stavební konstrukce, které z ní činí objekt specifického vzhledu i významu; z uměleckořemeslných prvků poutají pozornost především dveře do komor.

Dominantou obce je klasicistní kostel sv. Josefa z roku 1827; byl vybudován v místech někdejší kaple, existující již na počátku 18. století
obytné stavení stojící v čele dvora je přízemní, vyzdvižené na obdélném půdorysu a kryté sedlovou střechou; objekt vznikl asi až ve 2. polovině 19. století, případně kolem roku 1900; současná podoba je výsledkem adaptačních zásahů provedených v období po roce 2000, kdy také došlo k úpravě fasády a zániku původní výzdoby; k obytné části z hloubky dvora přiléhají chlévy; dvůr doplňuje několik hospodářských objektů, především zděných stodol; jde o pozůstatek stavební výbavy pozdně barokního vrchnostenského dvora, který spolu s kostelem v obraze vsi sehrává nezastupitelnou roli.

Součástí areálu vrchnostenského dvora bylo přibližně devět objektů (parcelní čísla 21, 22, 24, 25, 26, 27, 28, 29 a 30), přičemž nespalná stavba ležící na parcelách 21 a 22 (severovýchodní strana dvora) byla správní budova; nespalný objekt situovaný na pč. 30 při jihovýchodní straně dvora prezentoval dodnes existující sýpku; v období 2. poloviny 19. století byly ostatní spalné objekty nahrazeny zděnými budovami.

• Fotogalerie