Úboč roubená sýpka č.p. 11

Objekt je přízemní, vybudovaný na kratším obdélném půdoryse, ve vztahu k návsi v tzv. štítové orientaci; střecha je sedlová, střešní krytina tašková; stavba byla sroubena z tesaných trámů; trámková je i zárubeň rámující vstup do objektu z nádvorní strany; vstupní dveře jsou jednokřídlé, slohové, z lícové strany bedněné klasovitě kladenými prkny, lze předpokládat, že byly zhotovené, stejně jako celá stavba, nejpozději z 1. třetině 19. století, o něco starší původ však nelze vyloučit; podstřešní část štítu je obložena prkny; k sýpce těsně přiléhá z nádvorní strany další nevelký roubený objekt vybavený sedlovou střechou, jeho podstřešní štítová stěna je bedněna prkny, střešní krytina je tašková, také v tomto případě byla budova sroubena nejpozději před polovinou 19. století.

Budova si uchovala původní historické stavební konstrukce i poté, co ve dvoře přestalo být provozováno tradiční hospodářství; sýpka je využívána spíše sporadicky.

Součástí usedlosti čp. 11 je nejen zděné obytné přízemní stavení založené na obdélném půdoryse ve vztahu k návsi v tzv. štítové orientaci, ale i zděná klenutá brána s brankou stojící v čele dvora
dominantou obce je kostel sv. Mikuláše, který byl založen v horní části vsi zřejmě již ve 13. století; proti kostelu stojí barokní fara, vybudovaná v sousedství středověkého tvrziště roku 1728;  historický lidový stavební fond v obci doplňují také roubené komory a sýpka ve statku čp. 16; špýchárek byl vybudován na kratším obdélném půdoryse se sedlovou střechou založenou ve vztahu k cestě v okapové orientaci, vstup byl zřízen ve štítovém průčelí; podkrovní prostor s roubenými stěnami je vybaven nízkým polopatrem, nadpraží trámkové zárubně vstupu je zdobené dekorativní řezbou, předpokládá se, že objekt vznikl nejpozději v období 1. poloviny 19. století; v sousedství sýpky stojí další dřevěný hospodářský objekt, v čele téhož dvora byla vybudována zděná klenutá brána; samotné obytné stavení ležící ve vztahu k cestě ve štítové orientaci si uchovalo slohovou fasádu; drobný roubený špýchárek se dochoval také v čele usedlosti čp. 24; v někdejším selském dvoře čp. 33 stojí rozměrná zděná patrová sýpka opatřená sklepem, při její výstavbě bylo použito zdivo ze zbořeného kostela sv. Václava, který stával v horní části obce; za josefínských reforem byl roku 1785 zrušen a uzavřen, šest let poté byl zbořen; pozornost zvídavého návštěvníka obce zasluhuje také usedlost čp. 10 se vzorně obnoveným návesním průčelím; tento statek z čela uzavírá brána s překladem.

Dvůr čp. 11 ležel v jižní části lokality na pozemku pč. 23, při východní straně návesního prostoru, měl nepravidelný tvar, vymezený na severu, jihu, východě a jihozápadě spalnými, tedy dřevěnými objekty, severní stranu lemoval objekt založený na obdélném půdoryse, podélnou osou ležící ve směru západ – východ (bezpochyby se jednalo o obytné stavení), stranu východní pak formovala spalná stodola, vyzdvižená na obdélném půdoryse, s podélnou osou ve směru sever – jih; na straně jižní byly zachyceny dva volně stojící spalné objekty menších rozměrů, z nichž budova ležící více k západu měla obdélný půdorys situovaný podélnou osou ve směru západ – východ, zatímco u druhého, východněji položeného objektu to bylo obráceně; na straně západní (návesní) stál spalný objekt vyzdvižený na půdoryse písmene L; dvůr ze strany severní a východní obklopovala zahrada (pozemkové číslo 130); před průčelím obytného stavení ležela ve směru do návsi malá předzahrádka (pozemkové číslo 131), v prostoru mezi dvojicí spalných objektů ležících na jihozápadě se nalézala další zahrada (pozemek č. 132)
v období 2. poloviny 19. století, popř. kolem roku 1900, bylo spalné obytné stavení nahrazeno zděným domem; ve stejném období prošly stavební úpravou také ostatní objekty ve dvoře.

• Fotogalerie