Břežany usedlost č.p. 4

Selský dvůr čp. 4 leží na severozápadní straně břežanské návsi východně od usedlosti čp. 3; statku zcela právem dominuje rozložité obytné stavení vyzdvižené na obdélném půdoryse v tzv. štítové orientaci, podélnou osou přibližně ve směru sever – jih; střecha je sedlová, střešní krytina tašková, novodobá (cementová taška); dům se do návsi obrací průčelím završeným štítem barokizujícího typu s konvex-konkávně vykrajovanými bočními křídly; v přízemní části téže strany je objekt trojosý; okna jsou obdélná, s poutcem a ventilačkou; tamtéž v podstřešní části štítu jsou dva malé okenní otvory; v závěru štítu je malá nika završená konchou; plochu štítu člení profilovaná korunní a kordonová římsa, která zároveň lemuje jeho vnější obvod; niku vyzděnou v závěru štítu zdobí plochá pasparta, v přízemí pod okny je vytažena jednoduše profilovaná podokenní římsa; nádvorní (západní) strana domu je dvouosá, s jedním oknem osvětlujícím světnici a vstupem do síně; dveřní otvor je vybaven vodorovným nadpražím a trámkovou zárubní k přední obytné části přiléhá z hloubky dvora (od severu) hospodářská část obsahující někdejší chlévy a stodolu mající široký, segmentem zaklenutý vjezd; mezi vjezdem do stodoly a vstupem do síně je nevelký okenní obdélný otvor, nad nímž je v polopatrové části stavby větší nákladní otvor; také v tomto případě je střecha stavby sedlová, střešní krytina je zde ale tašková, keramická, typu bobrovka západní stranu usedlosti vymezuje volně stojící zděná kolna s chlévy; byla založena na obdélném půdorysu podélnou osou přibližně ve směru severozápad-jihovýchod; do návsi se stavba obrací prostým nečleněným štítem prolomeným šesti malými otvory; zdivo je kamenné i cihelné; zatímco nádvorní strana chlévů je nečleněná a místy prolomená pouze okenním či dveřním otvorem, je kolna z větší části otevřená; střecha stavby je sedlová, na nádvorní (východní) straně s výrazným přesahem; střešní krytina je tašková, nad chlévy keramická (typ bobrovka) a nad kolnou cementová.

Interiér domu je plochostropý, v přední obytné části řešený jako dvoutrakt.

Plocha dvora, který se rozprostírá mezi obytným stavením na východě a kolnou s chlévy na západě, činí včetně zastavěné části 705 m²; předzahrádka ležící na pozemku pč. 81/3 (od jihu přiléhá k jižnímu průčelí domu) má rozlohu 35 m²; podezdívka oplocení předzahrádky je zděná, omítaná; mezi zděnými sloupky je novodobý kovový plot; vrata s vrátky při vjezdu do dvora z návsi (od jihu) jsou plechová; v prostoru mezi stodolou a chlévy stojí zeď vyzdvižená z lomového kamene.

Stabilní katastr zachytil k roku 1838 na parcele č. 82 v její jihovýchodní části „nespalnou“ stavbu založenou podélnou osou ve směru severozápad-jihovýchod; západně od obytného stavení ležel při západní (resp. jihozápadní) hranici téhož pozemku nevelký „nespalný“ objekt, dvůr při jeho severozápadní straně uzavírala „spalná“ stodola; ke stodole od severu (resp. severozápadu) přiléhala zahrada; pouze hypoteticky se lze domnívat, že se do prostoru dvora čp. 4 po roce 1838 rozšířila zástavba usedlosti čp. 3, jisté pak je, že ke dvoru čp. 4 v minulosti patřil též pozemek pč. st. 113, který od severu navazuje na dnešní severní štít stodoly a chlévů; stavby stojící na pč. st. 113 mají če.17.

Je možné, že ke dvoru čp. 4 v minulosti patřil též pozemek pč. st. 112 ležící severozápadně od če. 17 (stavba situovaná na pč.st.112 má popisné číslo 103); zřejmě až ve 20. století došlo k sekundárnímu rozdělení dvora čp. 4 na čp. 4 a če. 17 dům usedlosti čp. 4 vznikl pravděpodobně ještě ve druhé polovině 18. století, jak by na to mohl poukazovat charakter řešení průčelí, o něco mladší původ (před rokem 1838) však také nelze vyloučit; z období druhé poloviny 19. století, případě z první třetiny 20. století pochází kolna ležící na západní straně proti obytnému stavení.

• Fotogalerie