V závěru 19. století se namísto původního názvu U Parkostnejch používá tvaru U Parkosných, později také U Bártíků a U Kořánů.
již v roce 1706 byla oceněna na 18 kop míšeňských grošů, ale teprve po téměř šedesáti letech si majitel Bartoloměj Voráč nechal nemovitost zapsat do gruntovní knihy včetně dvou strychů polí, jako držitel je ale uváděn už roku 1734 jako Bartoloměj Voráček; v případě uvedeného dodatečného zápisu již chalupu fakticky nedržel (šlo o retrospektivní zápis), protože od roku 1763 je zde uváděn jeho zeť Josef Humbera (sám Bartoloměj ale zemřel až 1773); v roce 1818 prodal Josef Humbera chalupu holkovickému rychtáři Tomáši Kořánovi za 1 000 zlatých a ten ji obratem – hned následujícího roku – prodal za 1 500 zlatých Martinu Kolářovi ze Slatiny; roku 1846 byl držitelem chalupy Matěj Beran (vlastnil ji již od roku 1833) a prodal ji své vlastní manželce Marii za 400 zlatých; dne 13. února 1865 byla holkovická chalupa čp. 15 s dalšími přináležejícími nemovitostmi převedena na novomanžele Matěje a Marii Beranovi
v roce 1898 je v úředních spisech zaznamenáno vystavění stodoly; dalšími známými majiteli jsou Václav a Emilie Kořánovi, kteří převzali dům s pozemky v lednu 1905
následující zaznamenaný převod se uskutečnil počátkem ledna 1940, kdy bylo vlastnické právo uloženo do pozemkových knih ve prospěch manželů Karla a Marie Bártíkových; pro Václava Kořána zde byl v závěru roku 1939 zřízen smluvně výměnek; v květnu 1965 nabyl polovinu majetku po Marii Bártíkové pozůstalý manžel Karel Bártík
současný vlastník Vlasta Valentová provedla v nedávném období rekonstrukci objektu chalupy.