Při západní straně dobršínské návsi se nalézá usedlost čp. 9; její součástí je pozoruhodný dům trojdílné dispozice špýcharového typu; objekt je zděný z kamene; stavba je přízemní, založená na obdélném půdoryse při severní straně dvora, ve vztahu k návsi v tzv. štítové orientaci, podélnou osou ve směru západ – východ; východní průčelí je trojosé, s dvojitými dvoukřídlými okny dělenými do tabulek; v horní části asymetricky řešeného štítu jsou v úrovni někdejšího půdního prostoru dva větrací otvory kasulového tvaru, strana nádvorní je trojosá, s dvojicí oken a dveřmi s vodorovným nadpražím v trámkové zárubni; fasáda je vápenná, dvouvrstvá v zadní (západní) části, kde se nalézá špýcharová část domu, je objekt patrový, prostorově řešený na tři podlaží (přízemí, patro, podkroví); prostory osvětlují z nádvorní strany střílnová okna, jejichž špalety se otevírají vně i dovnitř; nově (po roce 2000) byly zřízeny nové okenní otvory vyššího obdélného tvaru v západním průčelí (dvě osy v patře a dvě v podkrovní části stavby); střecha je sedlová, při východním průčelí s polovalbou, střešní krytina tašková, keramická, typ bobrovka; střechu nad obytnou částí od střechy nad sýpkou odděluje zděný štít; na nádvorní straně střechy nad obytnou částí jsou v její ploše osazeny (v období po roce 2000) dva kusy pultových vikýřů; krov nad obytnou částí je hambalkový, nad sýpkou je dvojitý; spodní je shora bedněný prkny a opatřený hliněným tepelně-izolačním a protipožárním lepencem; lze předpokládat, že objekt vznikl nejpozději ve druhé polovině 18. století (stabilní katastr ho k roku 1838 bezpečně zachycuje), starší původ však nelze vyloučit; součástí areálu dvora je zděná klenutá brána stojící na návesní (východní) straně, dále rozložitá zděná stodola ležící na západě (k roku 1838 ještě neexistovala, resp. v jejích místech stála dřevěná stodola) a zděné chlévy utvářející jižní stranu statku; jejich interiér je zastropen plackami do pasů; přinejmenším stavení patří do málo početné, přesto ale mimořádně cenné kolekce domů špýcharového typu, které se dochovaly jak ve vsi, tak v dotčené části Klatovska; stodola situovaná na západní straně statku dosahuje svojí délkou prakticky celé šíře dvora; je zděná z lomového kamene; střecha je sedlová, střešní krytina keramická, tašková, typ bobrovka; krov je hambalkový; na straně nádvorní (východní) jsou dvoukřídlá, slohově řešená vrata, zhotovená kolem roku 2010; k východní (nádvorní) straně přiléhala sekundárně přistavěná kolna s pultovou střechou, zbořená v roce 2002; v prostoru mezi stodolou a chlévy (jižní strana statku) stála v minulosti kolna; byla otevřena směrem do dvora a měla trámový průvlak na sloupku s pásky; jižní stranu dvora vymezuje rozlehlý zděný chlév, v interiéru zaklenutý do pasů a pruských placek, ve štítu datovaný do roku 1851; střecha je sedlová, krytina tašková, cementová (z období asi 70. let 20. století, původně zde byla užita bobrovka); východní štít stavby byl sekundárně prolomen a opatřen dvoukřídlými vraty; nad nimi je ve štítu vstupní otvor do podkroví; v závěru štítu je v omítce vytažen letopočet 1851; podélná strana obrácená do dvora (cca strana severní) je členěná okny a vstupy s vodorovným nadpražím (jde o tři okna a dva vstupy); strana jižní je bez otvorů; ke chlévům ze západní strany přiléhá zděný přístavek o stejné šíři a výšce jako je tomu u chlévů; shodně s chlévy je řešena i střecha; nádvorní (severní) strana stavby je dvouosá; na návesní štít obytného stavení (východní strana dvora) navazuje od jihu zděná brána s brankou s otvory sklenutými zhruba polokruhem; v roce 2001 byla brána opravena a opatřena novými vraty a vrátky.