Věžová stavba z lomového kamene pocházející z období pozdního středověku; s původním jádrem o půdorysu 6 x 6 m a výšce základního kvádru zdiva na svažitém terénu 7 – 8 m (cihlové štíty, krov s hřebenovou vaznicí a přístavek směrem k vjezdu jsou mladší); stavba má čtyři podlaží, oddělené vstupy do spodních dvou jsou vedle sebe ve dvorní stěně; šíjí s šikmými bočními zídkami se sestupuje na schody do klenutého sklepa; portál do prvního nadzemního podlaží vyzděný z lomového kamene je vpravo od sklepní šíje; má oblou, převýšenou archivoltu, tvarem nejbližší polovině stojící elipsy či oválu; ze severu k objektu přiléhá mladší přístavek opatřený pultovou střechou; ten sousedí se zděnou klenutou bránou.
Interiér objektu
V levém ostění u vstupu je zabudován trámek pro uchycení oka petlice visacího zámku; za ostěním jsou dutiny pro zasunutí závory; stropy v nadzemních podlažích jsou trámové; v úrovni druhého nadzemního podlaží osvětluje interiér štěrbinové okénko; klenba sklepa je valená s otisky po širokých prknech bednění v maltě.
Okolí objektu
Sýpka stojí na jihovýchodní straně návsi za domem čp. 5, vpravo od společného vjezdu usedlostí čp. 3 a 4.
Umístění sýpky proti domu čp. 3 a dosavadní celkové uspořádání původních usedlostí čp. 3 a 4 dokládá, že se původně jednalo o jednu usedlost, která byla rozdělena již před zavedením čísel popisných, tedy před rokem 1770; v době zavedení stabilního katastru, pro Ostřetice roku 1837, měly obě usedlosti společný dvůr.