Rozpáralka boží muka

Gemauerte Martersäule, Rozpáralka
brick calvary Rozpáralka

• Kraj: Plzeňský kraj
• Okres: Klatovy
• Obec: Týnec
• Katastrální území: 772313 Týnec u Janovic nad Úhlavou
• Parcelní číslo: 426/1
• Číslo popisné:

• Rejstříkové číslo: 33597/4-3454
• Datace: 1575

• GPS: 49° 20’27.869“ N  13° 15’11.730“ E

Kontakt:
Obecní úřad Týnec, Týnec 69, Janovice nad Úhlavou
340 21,  Janovice nad Úhlavou
Telefon: 376392539, 378609180
obectynec@tiscali.cz
http://www.Klatovynet.cz/tynec/ou

O smyslu postavení dvou božích muk v roce 1575 při tehdy hlavních cestách do Klenové a do Klatov lze jen spekulovat; v kraji jsou nazývána „Baba“; v minulosti bylo tradováno několik pověstí:
- pověst o vzniku božích muk u Rozpáralky dle záznamu Josefa Biskupa: „po příchodu Světislava na Klatovsko rychle se šířilo křesťanství po kraji; pohané byli svými bohy opuštěni; Bůh války vedl je, pravda, proti křesťanům, ale v nejrozhodnější chvíli je opustil, takže v poli zůstalo mnoho těch, kteří nechtěli ztratiti víry svých otců; mezi nimi byl i rytíř z Klenové; když uslyšel o porážce pohanů u Klatov, vsedl rychle na koně a se svou družinou prudce vyjel ke Klatovům, ale daleko nedojel; byl napaden křesťany a v potyčce, když pod ním kůň klopýtl, byl proboden; těžce zraněn doufal, že se přece jen dostane na svůj hrad, ale síly ho opustily a tak se daleko nedoplazil; obě místa, kde byl pán z Klenové proboden a kde naposledy vydechl, byla označena božími mukami“
- jiná pověst lidu praví, že na místě božích muk byl zavražděn a rozpárán jakýsi šlechtic a údy jeho prý rozneseny po okolí; proto se prý jedno tamní pole nazývá „Rukáv“, rybník u mlýna „Nohavice“ (nyní Kusmoukovský), jiné místo zase „Košile“ atd.; proto prý název osady Rozpáralka
- v další pověsti se uvádí, že v podstavci božích muk je zazděn poklad; při častém hledání domnělého pokladu bylo z podstavce vylamováno kamení  je možné, že oboje boží muka při hlavních cestách byla postavena z jiných prozaičtějších důvodů; mohla též vytyčovat hranice malého týneckého panství, které vlastník Bořivoj Rochce musel hájit jak proti obci města Klatov (1556), tak i proti svému příbuznému Jiřímu Harantovi (soudní pře 1559, 1561 a 1566; rozsudek z roku 1568 zněl ve prospěch Bořivoje Rochce); také se v kraji traduje, že při hlavních cestách v polích byla postavena proto, aby tam bylo každou noc rozžato světlo k orientaci pocestných (nika však není umístěna tak, aby světlo bylo viděno z obou stran okolní cesty).
O rytíři Bořivojovi se neví, zda byl římský katolík nebo utrakvista (podle činů spíše utrakvista); není žádná zmínka, že by nechal opravit nebo využívat týnecký kostel; měl rád společnost okolních šlechticů, s nimiž často popíjel (např. 25. března 1572 je hostil ve své tvrzi v Týnci); je možné, že postavení božích muk se uskutečnilo k realizaci jeho nějakého slibu, nebo přičiněním jeho druhé manželky, římské katoličky Anny Fremutky z Tropčic.
Vrcholový hranol božích muk nebyl nikdy restaurován, ani jinak opravován; často byl převážně neodborně opravován válcový podstavec, v současnosti již bez sgrafitové rustiky; tato boží muka jsou výjimečnou renesanční sakrální památkou.

Zdroje - literatura, prameny

Obrazová dokumentace:
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého, IX. díl – Domažlicko a Klatovsko. Fotoreprint 1. vydání z roku 1892, 1. vydání, Praha: Nakladatelství ARGA Praha, 1996, s. 256.

Série fotografií z let 1992 – 2010 (in: Osobní archiv Vladimíra Brokeše)
SEDLÁČEK, August. Hrady, zámky a tvrze Království českého, IX. díl – Domažlicko a Klatovsko. Fotoreprint 1. vydání z roku 1892, 1. vydání, Praha: Nakladatelství ARGA Praha, 1996, s. 254-6.

VANĚK, Ferdinand, HOSTAŠ, Karel. Soupis památek historických a uměleckých v politickém okresu klatovském. [1. vydání] Praha: Archaeologická kommisse při České akademii císaře Františka Josefa pro vědy, slovesnost a umění, 1899, s. 181.

BRENNER, Josef. Historické črty. Rukopis, Týnec 1905, s. 69, 88.

BISKUP, Josef. Z šera minulosti, II. díl, Pověsti klatovského kraje. Klatovy: nákladem V. Stulíka v Bezděkově, 1937, s. 7, 74.
ÚLOVEC, Jiří. Tvrz v Týnci u Klatov. In: Sborník prací z historie a dějin umění 1/2002. [1. vydání] Klatovy: Galerie Klatovy / Klenová a Via artis, 2002, s. 16.

KOLEKTIV. Hrady, zámky a tvrze v Čechách, na Moravě a ve Slezsku, (IV) Západní Čechy. l. vydání,  Praha: Svoboda Praha, 1985, s. 364.

Čtvrtletník „Týnecké střípky“, vydala Obec Týnec, č. 3, listopad 1995, s. 6 (12). 

VANČURA, Jindřich. Dějiny někdejšího král. města Klatov, druhá část I. dílu. [1. vydání] Klatovy: Město Klatovy, 1928, s. 1325.