MAP a dlouhodobé záměry - Vystoupení na konferenci Inovacemi a vzděláváním k rozvoji regionů

Program konference byl rozdělen do tří částí, které se vzájemně logicky doplňovaly. První část se týkala inovativních postupů v regionu a byla zaměřena na mezinárodní projekt ERDI několika univerzit a společností zabývajících se regionálním rozvojem,. V projektu  je MAS Železnohorský region z.s. jedním z řešitelů. 

Projektu se účastní celkem šest univerzit po celé Evropě, z nichž každá má partnera z praxe,  stejně jako si Univerzita Pardubice vybrala MAS Železnohorský region. Dvě univerzity z Finska jsou hlavními koordinátory projektu a dále se na projektu podílí partnerské univerzity v Maďarsku, na Slovensku, v Nizozemí a České republice. V časovém měřítku projekt probíhá v letech 2016-2018.

Název ERDI je zkratkou pro anglický název “Empowering Regional Development and Innovations“ v překladu Projekt pro posílení regionálního rozvoje a inovace. Celý tento projekt má za cíl rozvoj tzv. bio-ekonomiky a její posilování, což v kratších časových úsecích a v několika úrovních projektu znamená: navázání spolupráce univerzit s místním partnerem z praxe podle studijního oboru univerzity, dále pak ve vzájemné spolupráci zlepšit učební osnovy daného studijního oboru tak, aby se zvýšila u studentů zaměstnatelnost a uplatnitelnost v místě/regionu. V průběhu projektu by mělo docházet k utvoření partnerství mezi vzdělávacími institucemi, zaměstnavateli a zprostředkovateli zaměstnání tak, aby opravdu byli studenti co nejvíce uplatnitelní v místě/regionu, aby věděli, jak se speciálně připravit na případnou práci v regionu, co jejich region očekává, jaké jsou tu pracovní příležitosti a to nejdůležitější, aby došlo k souladu místní ekonomiky, již zmíněného termínu bio-ekonomiky. 

Nejdůležitějším faktorem projektu je vzájemné propojení jak znalostí, tak informací. Soudružnost regionu a práce v místě. Být si plně vědom toho, kde se člověk chce v pracovním životě pohybovat a také koheze s místní ekonomikou. Termín bio-ekonomika samozřejmě nesouvisí jenom s uplatnitelností místních studentů v regionu, to je pouze jedna část, jak soudružnosti docílit. Místní lidé, podniky, ale i životní prostředí by mělo cíleně dospět k vzájemnému respektu, rozvoji a uchování. Vědět, jak být nápomocný regionu a jak sám region pracuje, vytvářet si v místě vlastní hodnotový žebříček a tím tak posilovat vzájemnou spolupráci. Stát se znovu soběstačným místem, kde lidé vědí, co region potřebuje posílit a kde je případný prostor pro inovativní myšlenky vedoucí k zlepšení.

Ačkoliv je projekt rozmanitý, co se týče počtu zahraničních partnerů a partnerů z praxe, je tímto zároveň inovativní a přináší tak možnost získat několik různých pohledů a názorů, jak bio-ekonomika funguje v Evropě.

Vzhledem k tomu, že obě partnerské místní akční skupiny (MAS Železnohorský region a MAS Pošumaví) jsou aktivními řešiteli projektů známých pod zkratkou MAP (místní akční plány) přímo se nabízela možnost navázat na první část konference druhým blokem, zaměřeným na regionální školství. V tomto bloku vystoupila i koordinátorka MAP na Klatovsku Ing. Radana Šašková, která seznámila přítomné s aktuálním s průběhem aktivit MAP nejen na Klatovsku, ale i na Horažďovicku a Sušicku. Místní akční plány by měly najít nové formy spolupráce mezi obcemi, školami, rodiči a regionem. Přesto že situace v různých regionech není na tomto poli stejná, osobní výměna zkušeností a poznatků z prvních výstupů projektu je neocenitelná.

Logicky na první dva bloky navázalo vystoupení odborníků ze škol a z praxe. Blok byl nazván Vzdělání versus praxe poskytl pohled obou stran na potřeby spolupráce mezi školami a zaměstnavateli. 

Prezentace z druhého bloku jsou přílohou této zprávy.

Součástí návštěvy byla i exkurze do Speciální základní školy v Heřmanově Městci, kde byly názorně demonstrovány metody výuky hendikepovaných žáků. Dále se uskutečníla prohlídka synagogy a židovského hřbitova ve stejném městě, návštěva Perníkové chaloupky v Rábech a seznámení se ekofarmou manželů Markových Horecký dvůr v Jedousově. Na farmě zaujala naučná stezka rytíře Sekolíka, která prakticky seznamuje děti od mateřských škol s ochranou životního prostředí a ekologickým hospodařením.  V perníkové chaloupce zase zaujalo interaktivní předvádění výroby perníku a seznámení se vznikem jeho vazby na Pardubice.

Konference s exkurzí ukázaly potřebu praktické výměny zkušeností při řešení projektů MAP nejen mezi místními akčními skupinami, ale především mezi těmi komu jsou výstupy projektu určeny a tedy i možnosti, jak co nejrychleji uvádět získané poznatky do praxe. Zároveň exkurze i konference přinesly celou řadu námětů na mimoškolní vzdělávání dětí.