Navigace
Obsah
Hartmanice - Dobrá Voda - kostel sv. Vintíře
Adresa
Hartmanice - Dobrá Voda342 01 Sušice
GPS: 49° 9′ 19.3″N 13° 26′ 15.8″E
Kostel byl postaven v roce 1706 na místě dřevěné kaple, která zde podle archeologických nálezů stávala již v 11 století. V Dobré Vodě u Hartmanic se tak nachází asi jediný kostel na světě zasvěcený německému patronovi sv. Vintíři. V době vlády komunismu byl kostel využíván jako vojenské skladiště. Obnoven a znovu vysvěcen byl ve Vintířově jubilejním roce 1995 (950 let od Vintířova úmrtí).
O několik let později byl interiér kostela obohacen o umělecké unikáty: rozměrný skleněný oltář, čtrnáct skleněných plastik s tématikou křížové cesty a socha sv. Vintíře v životní velikosti jsou dílem sklářské výtvarnice Vladimíry Tesařové. Oltář vytvořila přímo na Dobré Vodě ve svém domě.
Plastiky vznikly za významného finančního přispění programu Phare a Fondu česko-německé budoucnosti. Oltářní retabulum zhotovené v roce 2001 je pojednáno jako třídílný reliéf o rozměrech 4,5×3,2 m. Střední část oltáře znázorňuje Kristovu oběť na kříži, v postranních křídlech triptychu jsou vypodobněny postavy světců spojených s osobou sv. Vintíře a světci uctívanýnými ve střední Evropě. V levé části je zobrazen sv. Štěpán a jeho manželka sv. Gisela, sv. Vintíř, opat sv. Gothard, sv. Jan Nepomucký, sv. Anežka Česká. Na pravém křídle je umístěn sv. Jan Křtitel, sv. Václav, patroni Evropy - Cyril a Metoděj, řezenský biskup sv. Wolfgang, císař Jindřich II Svatý a sv. Ludmila. Svým rozsahem a váhou bezmála čtyř tun se jedná o dílo ve skle ojedinělé, avšak navazující na tradici zpracování skla na Šumavě.
V současnosti bylo oltářní retabulum rozšířeno o další skleněná umělecká díla téže autorky a to křížovou cestu, sochu sv. Vintíře, menzu, ambon a především Betlém.
Před kostelem je studánka s léčivou vodou.
Ke vzniku kostela se váže pověst, kterou si místní předávali dlouhá léta ústním podáním.
Před třemi sty léty našel jeden pastýř z Kundratic v dutině jednoho stromu sochu svatého Vintíře a odnesl ji do Hartmanic. Druhý den socha z Hartmanic zmizela a objevila se zase v dutině toho stromu. To se opakovalo i přesto, že ji hartmaničtí přikovali k oltáři svého kostela nebo ji dali do kostela na Mouřenci.
To už lidé považovali za nadpřirozené znamení a nechali v místě, kam se socha do stromu stále vracela, postavit kapličku a později kostel.
Zdroj: www.muhartmanice.cz
O kostele sv. Vintíře a autorce skleněných předmětů v něm, vypráví pořad České televize v rámci cyklu Toulavá kamera, který je k dispozici na adrese: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/7599-regiony/?r=520&o=522&strana=14
O několik let později byl interiér kostela obohacen o umělecké unikáty: rozměrný skleněný oltář, čtrnáct skleněných plastik s tématikou křížové cesty a socha sv. Vintíře v životní velikosti jsou dílem sklářské výtvarnice Vladimíry Tesařové. Oltář vytvořila přímo na Dobré Vodě ve svém domě.
Plastiky vznikly za významného finančního přispění programu Phare a Fondu česko-německé budoucnosti. Oltářní retabulum zhotovené v roce 2001 je pojednáno jako třídílný reliéf o rozměrech 4,5×3,2 m. Střední část oltáře znázorňuje Kristovu oběť na kříži, v postranních křídlech triptychu jsou vypodobněny postavy světců spojených s osobou sv. Vintíře a světci uctívanýnými ve střední Evropě. V levé části je zobrazen sv. Štěpán a jeho manželka sv. Gisela, sv. Vintíř, opat sv. Gothard, sv. Jan Nepomucký, sv. Anežka Česká. Na pravém křídle je umístěn sv. Jan Křtitel, sv. Václav, patroni Evropy - Cyril a Metoděj, řezenský biskup sv. Wolfgang, císař Jindřich II Svatý a sv. Ludmila. Svým rozsahem a váhou bezmála čtyř tun se jedná o dílo ve skle ojedinělé, avšak navazující na tradici zpracování skla na Šumavě.
V současnosti bylo oltářní retabulum rozšířeno o další skleněná umělecká díla téže autorky a to křížovou cestu, sochu sv. Vintíře, menzu, ambon a především Betlém.
Před kostelem je studánka s léčivou vodou.
Ke vzniku kostela se váže pověst, kterou si místní předávali dlouhá léta ústním podáním.
Před třemi sty léty našel jeden pastýř z Kundratic v dutině jednoho stromu sochu svatého Vintíře a odnesl ji do Hartmanic. Druhý den socha z Hartmanic zmizela a objevila se zase v dutině toho stromu. To se opakovalo i přesto, že ji hartmaničtí přikovali k oltáři svého kostela nebo ji dali do kostela na Mouřenci.
To už lidé považovali za nadpřirozené znamení a nechali v místě, kam se socha do stromu stále vracela, postavit kapličku a později kostel.
Zdroj: www.muhartmanice.cz
O kostele sv. Vintíře a autorce skleněných předmětů v něm, vypráví pořad České televize v rámci cyklu Toulavá kamera, který je k dispozici na adrese: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/7599-regiony/?r=520&o=522&strana=14
