Obsah

Mezihoří - obec

Adresa

Mezihoří
340 12 Švihov

GPS: 49° 29′ 18.225″N  13° 15′ 16.428″E

zobrazit v mapě
Obec Mezihoří leží mezi vrchy Tuhoštěm a Bělčem a je prastarou osadou z doby hradištní. První písemná zmínka je z roku 1548, kdy se ves jmenovala Mezhorzy. V roce 1563 prodal majitel švihovského panství Heralt Kavka z Říčan celou ves Humprechtu Černínovi z Chudenic. Od roku 1662 držela ves Anna Magdalena Černínová z Harasova.

K nejvýznamnějším památkám obce patří kaplička z roku 1775. Kaplička má zvonek, který občané roku 1918 uschovali, aby nemusel "na vojnu".

V Mezihoří se nacházejí dva rybníky. Na návsi menší, nazývaný obecní, a za vsí velký, Panský. Panský rybník má přibližně 6 ha. V blízkosti obce a především kolem rybníka se natáčela slavná česká pohádka Tři oříšky pro Popelku. Za svou sovou Rozárkou jezdila Popelka do ovocného sadu v tzv. "Pekle", kde stávala dřevěná kůlnička, a do Panského rybníka spadla macecha se svojí dcerou Dorou.

Mezihoří je také známé z historické povídky Aloise Jiráska "Z Čech až na konec světa", neboť zde žil na své tvrzi zeman Václav Šašek z Mezihoří, jenž doprovázel na cestách pana Lva z Rožmitálu.

Nad Panským rybníkem vyniká ostrým tvarem vrch Tuhošť, který je pravděpodobně vyhaslou sopkou a dle starých pamětníků bylo z nitra vrchu slyšet silné dunění. Vrch Tuhoště skrývá ještě dnes četná tajemství. V minulosti sem někteří badatelé mylně kladli jedno z možných umístění Vogastiburgu, tedy místa, kde v roce 630 zvítězil v kruté třídenní bitvě vůdce slovanských kmenů Sámo nad franckým králem Dagobertem. Zbytky valů a příkopů na vrcholu jsou považovány buď za zbytky slovanského správního střediska, nebo součást dřívějšího keltského hradiště. Roku 1885 zde byly na severním svahu nalezeny 3 mohyly a objeveny předměty ze železa, bronzu a zlata, z čehož lze soudit, že vrchol Tuhoště byl osídlen mocným a bohatým rodem či kmenem.

Na vrchu Běleč byla vyhlášena přírodní rezervace, jejíž území představuje jeden ze zbytků přirozených lesních společenstev Branžovského hvozdu. Zalesněný hřeben s nejvyššími vrcholy prahorních sopek Doubravou (727 m) a Bělčí (712 m) je charakteristickým geomorfologickým fenoménem tohoto území.

Pramen: Běleč mikroregion, vydalo Běleč z.s.p.o., 2013