Ostřetice kaple na návsi

Drobná zděná návesní kaple má čtvercový půdorys o rozměrech 325 x 325 cm; střecha je stanová, ve vrcholu s lucernou zakončenou cibulovitou bání; polokruhově zaklenutý, poměrně úzký, vstup je umístěn na západní straně; vnitřek je osvětlen dvěma malými polokruhově zaklenutými okny umístěnými proti sobě v obou bočních stěnách kaple; fasáda je členěna lesénou; střecha i vížka jsou pokryty měděným plechem; podle historických fotografií byla kaple původně kryta pálenými taškami a cibulovitá vížka šindelem.

V malém prostoru je proti vchodu vyzděná oltářní mensa; původní zařízení kaple obsahovalo několik kvalitních barokních soch různých světců, které jsou v současné době z bezpečnostních důvodů uloženy na jiném místě.

Kaple stojí vedle domu čp. 9 na návsi, která je centrem této malé vsi ležící v mírně svažitém terénu; náves je na západní straně takřka okrouhlého tvaru; usedlosti vymezující návesní prostor mají v čele obytná štítově orientovaná stavení, pouze na její východní straně ji uzavírají objekty orientované okapově; zástavba je převážně přízemní, případně přízemní s polopatrem, pouze výjimečně se zde setkáváme s patrovým objektem u čp. 12; všechny stavby jsou zděné z lomového kamene a pálených cihel; jaký byl půdorys vsi ve středověku nevíme, můžeme zde však vycházet z historických zmínek k roku 1380, že po obvodu návsi stálo tehdy pět dvorů; do poloviny 16. století stoupl jejich počet na deset; v pozdějších dobách pozvolna stoupal počet usedlostí a tento stav se ještě více urychlil ve druhé polovině 18. století a především pak po zániku robotních povinností a vyvázání selského stavu z podřízenosti vrchnosti (1848); dělením usedlostí tak vznikly další statky, především na západní a také severní straně návsi (např. z čp. 10 byla vydělena usedlost čp. 17, z čp. 7 čp. 20 (samotné čp. 7 mělo podle tradice vzniknout ze sousední usedlosti čp. 6), rozdělením usedlosti čp. 12 vzniklo čp. 18 a čp. 22 bylo založeno na pozemcích patřících v minulosti k čp. 13 a obdobně tomu bylo nejspíše i v případě usedlostí čp. 14 a 23. Snad nejmarkantnějším dokladem rozdělení původně velké usedlosti jsou čp. 3 a 4; v prostoru návsi stojí také drobná zděná stavba hasičského skladiště pocházející ze třicátých let 20. století.

Kaple je vyznačena na Císařském otisku mapy stabilního katastru z roku 1837 a stejný stav dokládá také indikační skica tohoto mapového operátu se zakreslenými změnami k roku 1870; kaple původně stála mezi kovárnou čp. 9 (na stavební parcele 24) a dnes již nestojící pastouškou čp. 8 (na stavební parcele 25).

• Fotogalerie