Navigace

Obsah

Klatovy - pomník Antonínu Švehlovi

Adresa

Dragounská
339 01 Klatovy

GPS: 49° 23′ 34.4″N  13° 17′ 23.7″E

zobrazit v mapě
Pomník Antonínu Švehlovi před Jaselskými kasárnami v Klatovech.
Pomník od Jakuba Obrovského z roku 1934. Během války byl pomník odstraněn, obnoven byl na stejném místě v roce 1992.

Popis

Signováno na bronzovém soklu vpravo: "J. OBROVSKÝ 1934", menším písmem: "LIL K. BARTÁK PRAHA XI." Na soklu vpředu bronzovými písmeny: "ANTONÍN / ŠVEHLA", na soklu vzadu vyzlaceno: "ZBUDOVÁNO PÉČÍ / JEZDECKÉHO PLUKU 4. / = ANTONÍNA ŠVEHLY =". Socha je umístěna ve středu nevelkého trojúhelníkovitého travnatého prostranství, ležícího stranou historického centra. Jeho delší strany tvoří Drnový potok a zeď dragounských kasáren s hlavní bránou. Plácek má parkovou úpravu, které dominuje vzrostlá vrba, ostatní stromy nově zasázeny. Socha orientovaná jihovýchodním směrem v mírně podživotní velikosti, umístěná na
žulovém soklu, má nezvyklou podobu tříčtvrtěpostavy, po kolena zapuštěné v soklu. Věcně pojatá socha poněkud mdlé modelace vychází ze známé oficiální fotografie Švehly jako ministerského předsedy v obleku s tuhým límečkem a vázankou.

Historie

Vzápětí po smrti Antonína Švehly (12. 12. 1933), ministerského předsedy a zároveň předsedy agrární strany, byl po něm pojmenován klatovský dragounský pluk (16. 12. 1933). Hned následujícího roku byla objednán pomník, realizovaný v neuvěřitelně krátké době - odhalen byl již 15. dubna 1934 v den jeho nedožitých 61. narozenin. Dragounská kasárna na tomto místě vznikla na konci 19. století na místě vojenské jízdárny a tradice zde zůstala zachována i v 1. republice. V roce 1918 zde vznikl československý dragounský pluk 14, který byl později sloučen s dragounským plukem 2 z Dobřan v jezdecký (od roku 1936 dragounský) pluk 4. Tento pluk byl také objednavatelem sochy. O jeho vybudování se zasloužil zejména brig. generál ing. Josef Dostál, který stál v letech 1930 - 1935 v jeho čele.

Autor textu: Marcel Fišer, www.socharstvi.info

Antonín Švehla se narodil 15. dubna 1873 v dnešní pražské čtvrti Hostivař, tehdy samostatné vsi u Prahy. Vzhledem k tomu, že pocházel z bohaté selské rodiny, se začal již od mládí politicky angažovat a to zejména v různých zemědělských hnutích. V roce 1900, kdy mu zemřel otec převzal doma hospodářství. V roce 1902 byl místopředsedou Svazu českých zemědělců a měl velký podíl, že v roce 1906 začal vycházet časopis Venkov.

Od roku 1908 již byl zvolen za poslance českého zemského sněmu za Agrární stranu, jejímž místopředsedou se stal v roce 1909. Během 1. světové války se Švehla zapojil do odboje a to jak v Českém svazu, tak i v Mafii. Díky těmto aktivitám stanul před vyhlášením Československé republiky v čele Národního výboru a 28. října 1918 se jako jeden z tzv. pěti mužů 28. října podílel na vyhlášení Československé republiky. V letech 1918 byl poslancem Národního shromáždění a výrazně se podílel na vzniku Československé ústavy vyhlášené roku 1920.

V Agrární straně byl v roce 1919 zvolen jejím předsedou a usiloval o to, aby její politika byla přijatelná pro všechny zemědělce, od velkostatkářů až po drobné zemědělce. Tyto politické aktivity ho třikrát vynesly do křesla předsedy vlády. V roce 1927 odmítl kandidaturu na prezidenta republiky a v roce 1929 se vzdal ze zdravotních důvodů politického života.

Zemřel 12. prosince 1933 v Praze.