Města, obce a jejich části - Švihov - město

Město Švihov leží na někdejší zemské stezce v krásném údolí řeky Úhlavy, deset kilometrů severně od Klatov. Pojmenování dostal Švihov od vlastního místa, kudy v táhlém údolí švihaly větry. První písemná zmínka o vsi Švihově je z roku 1245, kdy stávala v blízkosti kostela svatého Jiljí zemanská tvrz. Na konci 13. století se majiteli švihovského panství stali Rýzmberkové a založili malé městečko. Význam města se zvýšil až po výstavbě vodního hradu, se kterým je město od té doby spjaté a tvoří jeden celek. K rozvoji města přispěl především Půta Švihovský z Rýzmberka, jeden z nejmocnějších a nejbohatších šlechticů království, který město obdaroval mnohými výsadami. Za Kavků z Říčan dostalo město privilegium ke konání trhů a jarmarků. Na konci 16. století, kdy město získali Černínové z Chudenic, upadl i význam Švihova. Město také utrpělo za třicetileté války, kdy se přes něj dvakrát přehnalo švédské vojsko a město vyplenilo a vypálilo. Starobylý ráz městečka byl setřen požáry v 18. a 19. století. Další katastrofu město zažilo v roce 2002, kdy ho zasáhla ničivá povodeň. Nyní Vás Švihov přivítá velmi příjemným prostředím s množstvím památek a turistických zajímavostí.

Přímo v centru města stojí vodní hrad Švihov, který je dávným svědkem historie města. Tento monumentální hrad s důmyslným opevňovacím systémem byl postaven na přelomu 15. a 16. století za asistence významného stavitele Benedikta Rejta a je jedním z posledních vodních hradů v České republice. Hrad byl vybudován na umělém ostrově, jehož okolí mohlo být při napadení nepřítelem zaplaveno z okolních rybníků. Při prohlídce hradu zjistíte, jak žila šlechta v době renesance, a prohlédnete si krásný dobový nábytek. A pokud se nebojíte, můžete hrad navštívit i v noci. Každý rok v srpnu se zde konají noční prohlídky doplněné příběhem z minulosti. Na hradě se také natáčely velmi známé pohádky jako Tři oříšky pro Popelku, Tři životy nebo Šašek a královna.

Další významnou památkou je gotický kostel sv. Václava přestavěný v barokním slohu. Historickou raritou je i kostel, ve kterém se bydlí. Je jím špitální kostelík sv. Jana Evangelisty ze 14. století vymalovaný gotickými malbami, které se dochovaly dodnes. Za návštěvu stojí také kostel sv. Jiljí, který je pozůstatkem prvotního zemanského sídla ve Švihově. Byl založen v době, kdy v Čechách vládl románský sloh. Nyní jsou na stavbě velmi dobře patrné románské i gotické prvky, najít zde můžete i známky baroka. Od 2. poloviny 16. století byl Švihov střediskem Židů z širokého okolí. Byla zde honosná synagoga z roku 1783, matrika a židovská škola. Jako pozůstatek těchto časů se ve Švihově dochovaly dva židovské hřbitovy. Starý židovský hřbitov byl zřízen roku 1644 a tvoří ho kolem 140 náhrobků, z nichž některé jsou hodnotnými uměleckými díly. Za viaduktem cca 150 m od starého hřbitova se rozkládá nový židovský hřbitov, který byl založen roku 1878 a nachází se zde 35 náhrobků.

Krásu Švihova a jeho okolí vám přiblíží naučná stezka, která vás zavede do míst šerého dávnověku, bohaté historie středověku a vzácných kulturních a přírodních památek. Naučná stezka má 20 zastavení a dělí se na vnitřní (město) a vnější okruh (Stará Úhlava, Kokšínský hrádek, Kamýcká skála, hradiště Tuhošť). Město žije bohatým kulturním životem, v létě se zde koná např. Švihovské hudební léto, Dobývání hradu, festival České hrady, Pouťové heligonky a mnoho dalších. Do správního obvodu Švihova patří také obce Bezděkov, Jíno, Kaliště, Kamýk, Kokšín, Lhovice, Stropčice, Těšnice, Třebýcinka a Vosí.

Odnesl Půtu Švihovského čert?

Jednoho dne přišla pana Půtu prosit mladá dívka, aby si mohla vzít chlapce z vedlejšího panství. To ale bylo v té době zakázáno. Půta ji však vykázal z hradu a tak šla za jeho hodnou ženou Bohunkou, aby se za ní u Půty přimluvila. Půta se to však dozvěděl a nechal dívku zaživa zazdít v hradních sklepeních. Když se chystal vztáhnout ruku i na svou ženu Bohunku, přiletěl čert a odnesl ho do pekel. Od té doby se Půta zjevuje v noci na Švihově jako ohnivý pán a svými ohnivými důtkami trestá každého, koho potká. Říká se, že z prokletí ho může vysvobodit jedině paní Bohunka, která po smrti také nenašla klid a po hradě obchází jako černá paní. Musí rozebrat celý hrad – kámen po kameni a ty poté vrátit do míst, odkud byly na stavbu hradu vytěženy. Ale protože hrad dodnes stojí, tak se to paní Bohunce dosud nepodařilo a bloudí v jeho temných chodbách dodnes.

Pramen: Běleč mikroregion, vydal Mikroregion Běleč, 2013.