Navigace
Obsah
Chudenice - městys
Adresa
Chudenice 23339 01 Klatovy
GPS: 49° 28′ 2.″N 13° 10′ 27.″E
Městečko Chudenice se nachází přibližně 15 km severozápadně od Klatov v samém srdci Kdyňsko-chudenické vrchoviny v nadmořské výšce 488 m n.m. První zmínka o Chudenicích se vztahuje k místnímu kostelu a tradičně je datována rokem 1200. První skutečná písemná zpráva o Chudenicích pochází z roku 1291.
Podle archeologických nálezů byl však prostor dnešního Chudenicka osídlen již v polovině 5. století. V roce 1592 povýšil císař Rudolf II. na žádost Humprechta Czernina Chudenice na městečko.
Dne 7. dubna 2006 byla Chudenicím udělena vlajka a následně byl titul městečka, v pozměněné podobě „městys“, obnoven. Do správního obvodu Chudenic spadají obce Slatina, Lučice, Bezpravovice a Býšov a osady Bělýšov a Vyšensko.
Nejcennější památkou v Chudenicích je farní kostel sv. Jana Křtitele, který pochází z 1 pol. 14. století. Nejcennějším prvkem kostela je hlavní oltář, jehož obrazy vytvořil roku 1505 tzv. Mistr chudenického oltáře. Neméně zajímavé jsou fresky v triumfálním oblouku z poloviny 14. století či nástropní freska z roku 1759.
Druhou nejzajímavější památkou v Chudenicích je Starý zámek, kolébka rodu Czerninů z Chudenic. Ve stavební historii Starého zámku se promítají tři důležité mezníky. První zásadní úpravu prodělala stará gotická tvrz po husitských válkách, kdy byly využity nové poznatky o palných zbraních, a celý areál byl doplněn baštami, které doplnily její fortifikaci. Velmi zásadní proměnou prošlo staré nepohodlné feudální sídlo na konci 16. století za Humprechta Czernina, kdy byla tvrz přestavěna na pohodlnější renesanční zámeček. Z této doby pochází nejen sgrafitové fasády na části objektu, ale také půvabný Andělský pokoj a Černá kuchyně. Dnešní podobu zámku vtiskla až pozdně barokní přestavba za Prokopa Czernina, která proběhla roku 1776 pod vedením architekta Karla Ballinga. Zámek je v majetku městyse Chudenice a je veřejnosti přístupný. Návštěvníci si mohou v interiérech prohlédnout regionální muzejní expozici, czerninskou zámeckou expozici vybavenou původním nábytkem, rodnou síň Jaroslava Kvapila, expozici Dobrovského a farnosti Chudenice.
V Chudenicích je mnoho příkladů charakteristické lidové architektury. Zajímavou památkou nedaleko městečka je pozdně barokní kaple sv. Anny, kde se každoročně slaví v den svátku této světice velká pouť pod širým nebem, jejíž součástí je také procesí od kostela sv. Jana Křtitele.
Z daleka je viditelná rozhledna Bolfánek, tyčící se nad Chudenicemi. Je to původní věž kostela sv. Wolfganga, který stával na kopci Žďár od nepaměti. Kámen v tzv. Šlépějové kapli, stojící v těsné blízkosti Bolfánku, napovídá, že se jedná o staré, pravděpodobně keltské kultovní místo.
Kostel byl dekretem císaře Josefa II. roku 1786 zrušen a nejpozději po roce 1810 zbořen až na věž. Ta byla roku 1
845 upravena na rozhlednu.
Pod Bolfánkem stojí empírový zámek Lázeň, který nechal do dnešní podoby upravit po roce 1864 majitel panství Eugen I. Czernin. Zámek obklopuje anglický krajinářský park, který je veřejnosti volně přístupný stejně jako nedaleké arboretum a národní přírodní památka Americká zahrada, založená Czerniny v roce 1842. Kromě desítek krásných a zajímavých dřevin se zde mohou návštěvníci těšit na jednu z nejstarších jedlí douglasových na evropském kontinentu či evropský unikát dřín květnatý.
Milovníci piva jistě uvítají návštěvu minipivovaru Stará škola vedle kostela sv. Jana Křtitele.
Chudenice jsou rodištěm spisovatele, dramaturga, režiséra a ředitele činohry Národního divadla v Praze Jaroslava Kvapila (1868 - 1950). Jaroslav Kvapil byl v kraji, který ho inspiroval k napsání libreta k opeře Rusalka i pochován.
V letech 1816 - 1828 býval hostem v Chudenicích zakladatel české slavistiky Josef Dobrovský (1753 - 1829). Josef Dobrovský jako nejvýraznější postava českého osvícenství působil na zámku jako vychovatel. Jeho jméno nesou i významné stromy v okolí, v Polení je to známá Dobrovského lípa a v Drslavicích v roce 1990 podlehl vichřici Dobrovského dub. Ve vlastních Chudenicích je to Dobrovského lipová alej.
O pobytu Dobrovského v kraji psal například Alois Vojtěch Šmilovský (1837 - 1883). Po Šmilovském je rovněž v Chudenicích pojmenována alej.
V blízkosti je i Chudenická bažantnice, která byla vyhlášena za chráněné území již v roce 1933.
Pramen: Běleč mikroregion, vydal Mikroregion Běleč z.s.p.o., 201
O Chudenicích byl natočen pořad České televize z cyklu Toulavá kamera, který najdete na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/7599-regiony/?r=520&o=522&strana=21
Podle archeologických nálezů byl však prostor dnešního Chudenicka osídlen již v polovině 5. století. V roce 1592 povýšil císař Rudolf II. na žádost Humprechta Czernina Chudenice na městečko.
Dne 7. dubna 2006 byla Chudenicím udělena vlajka a následně byl titul městečka, v pozměněné podobě „městys“, obnoven. Do správního obvodu Chudenic spadají obce Slatina, Lučice, Bezpravovice a Býšov a osady Bělýšov a Vyšensko.
Nejcennější památkou v Chudenicích je farní kostel sv. Jana Křtitele, který pochází z 1 pol. 14. století. Nejcennějším prvkem kostela je hlavní oltář, jehož obrazy vytvořil roku 1505 tzv. Mistr chudenického oltáře. Neméně zajímavé jsou fresky v triumfálním oblouku z poloviny 14. století či nástropní freska z roku 1759.
Druhou nejzajímavější památkou v Chudenicích je Starý zámek, kolébka rodu Czerninů z Chudenic. Ve stavební historii Starého zámku se promítají tři důležité mezníky. První zásadní úpravu prodělala stará gotická tvrz po husitských válkách, kdy byly využity nové poznatky o palných zbraních, a celý areál byl doplněn baštami, které doplnily její fortifikaci. Velmi zásadní proměnou prošlo staré nepohodlné feudální sídlo na konci 16. století za Humprechta Czernina, kdy byla tvrz přestavěna na pohodlnější renesanční zámeček. Z této doby pochází nejen sgrafitové fasády na části objektu, ale také půvabný Andělský pokoj a Černá kuchyně. Dnešní podobu zámku vtiskla až pozdně barokní přestavba za Prokopa Czernina, která proběhla roku 1776 pod vedením architekta Karla Ballinga. Zámek je v majetku městyse Chudenice a je veřejnosti přístupný. Návštěvníci si mohou v interiérech prohlédnout regionální muzejní expozici, czerninskou zámeckou expozici vybavenou původním nábytkem, rodnou síň Jaroslava Kvapila, expozici Dobrovského a farnosti Chudenice.
V Chudenicích je mnoho příkladů charakteristické lidové architektury. Zajímavou památkou nedaleko městečka je pozdně barokní kaple sv. Anny, kde se každoročně slaví v den svátku této světice velká pouť pod širým nebem, jejíž součástí je také procesí od kostela sv. Jana Křtitele.
Z daleka je viditelná rozhledna Bolfánek, tyčící se nad Chudenicemi. Je to původní věž kostela sv. Wolfganga, který stával na kopci Žďár od nepaměti. Kámen v tzv. Šlépějové kapli, stojící v těsné blízkosti Bolfánku, napovídá, že se jedná o staré, pravděpodobně keltské kultovní místo.
Kostel byl dekretem císaře Josefa II. roku 1786 zrušen a nejpozději po roce 1810 zbořen až na věž. Ta byla roku 1
845 upravena na rozhlednu.
Pod Bolfánkem stojí empírový zámek Lázeň, který nechal do dnešní podoby upravit po roce 1864 majitel panství Eugen I. Czernin. Zámek obklopuje anglický krajinářský park, který je veřejnosti volně přístupný stejně jako nedaleké arboretum a národní přírodní památka Americká zahrada, založená Czerniny v roce 1842. Kromě desítek krásných a zajímavých dřevin se zde mohou návštěvníci těšit na jednu z nejstarších jedlí douglasových na evropském kontinentu či evropský unikát dřín květnatý.
Milovníci piva jistě uvítají návštěvu minipivovaru Stará škola vedle kostela sv. Jana Křtitele.
Chudenice jsou rodištěm spisovatele, dramaturga, režiséra a ředitele činohry Národního divadla v Praze Jaroslava Kvapila (1868 - 1950). Jaroslav Kvapil byl v kraji, který ho inspiroval k napsání libreta k opeře Rusalka i pochován.
V letech 1816 - 1828 býval hostem v Chudenicích zakladatel české slavistiky Josef Dobrovský (1753 - 1829). Josef Dobrovský jako nejvýraznější postava českého osvícenství působil na zámku jako vychovatel. Jeho jméno nesou i významné stromy v okolí, v Polení je to známá Dobrovského lípa a v Drslavicích v roce 1990 podlehl vichřici Dobrovského dub. Ve vlastních Chudenicích je to Dobrovského lipová alej.
O pobytu Dobrovského v kraji psal například Alois Vojtěch Šmilovský (1837 - 1883). Po Šmilovském je rovněž v Chudenicích pojmenována alej.
V blízkosti je i Chudenická bažantnice, která byla vyhlášena za chráněné území již v roce 1933.
Pramen: Běleč mikroregion, vydal Mikroregion Běleč z.s.p.o., 201
O Chudenicích byl natočen pořad České televize z cyklu Toulavá kamera, který najdete na: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/7599-regiony/?r=520&o=522&strana=21
