Navigace
Obsah
Poleň - kostel Všech Svatých
Adresa
Poleň339 01 Klatovy
GPS: 49° 25′ 33.7″N 13° 10′ 39.1″E
Kostel Všech Svatých v Poleni je dominantou celého okolí.Kostel byl původně zasvěcený Matce Boží, Jako farní kostel je připomínán od roku 1355. V té době byl pod ochranou držitelů blízkého hradu Pušperk. Stavba odpovídá slohu ze 14. století, doznala však opravami mnohých změn zejména v 15. století a další stavební úpravy proběhly v roce 1739. V kostele je nejcennější obraz Madona s dítětem. Jedná se o olejovou malbu na dřevěné desce, mistrné dílo Lombardské školy z počátku 16. století. Podle pověsti byl obraz byl přinesen v 17. století vojínem z Itálie do blízkého Kobzova mlýna, odkud byl později věnován kostelu.
Obraz byl v r. 1936 poslán do Prahy k pořízení barevné reprodukce. Při té příležitosti odborníci vyslovili domněnku, že jde o dílo Lukase Cranacha st. Srovnání poleňské Madony s mistrovými díly doby okolo roku 1520 svědčí o tom, že jde i o dílo s vysokou uměleckou hodnotou. Dnes je obraz v Národní galerii v Praze.
K původu poleňské Madony zaznamenal poleňský písmák Adolf Kotáb, dlouholetý kronikář, následující pověst, která má podklad jednak v písemných záznamech kronik, ale také ji slyšel vykládat od starých pamětníků.
Podle této pověstí byl obraz za válek při tažení vojska zachráněn z hořícího kostela v Itálii. Nezdá se pravděpodobné, že by obraz rozměrů 87 x 57 cm na dřevěné desce nosil nějaký voják v tornistře. Snad byl v držení pluku jako plukovní amulet.
Po skončení válek se vojska rozpadávala, vojáci se vraceli do svých domovů. Při takovém cestování byl ponechán jeden velmi nemocný voják v Kobzově mlýně (dodnes zachovaná usedlost čp. 1 v obci Mlýnec), kde se vojína ujala a ošetřovala ho místní mlynářka Kobzová.
Vojín s sebou přinesl do mlýna zmíněný obraz. Z pověsti není patrno, jakou nemocí voják trpěl, jaké byl národnosti, zda to byl důstojník nebo prostý voják. Prý se záhy zotavil a jako odměnu ponechal paní mlynářce Kobzové obraz. Mlynářka Kobzová byla ženou pobožnou a měla obraz zavěšený doma, ale ve snech mívala vidění, že se obraz na zdi houpá a že Madona prosí, aby byl obraz darován kostelu. Těchto vidění paní mlynářka Kobzová uposlechla a odnesla obraz na faru do Poleně. kde ho zanechala.
Obrazu nikdo nevěnoval větší pozornost a byl déle než padesát let v kostele opřen o oltář a nijak nevyužíván, protože tehdejší faráři, patrně vzhledem k původu obrazu, na něj nehleděli jako na svůj nebo církevní majetek. Teprve později byl umístěn na bočním "Mariánském" oltáři.
Zde se nacházel až do září 1967, kdy byl v noci ze zamčeného kostela odcizen. Velkou náhodou byl nalezen v červnu o rok později, kdy jej tým zlodějů měl připravený k vyvezení do Latinské Ameriky. V poleňském kostele je od té doby umístěna kopie, originál je uložen v pražské Národní galerii.
Obraz byl v r. 1936 poslán do Prahy k pořízení barevné reprodukce. Při té příležitosti odborníci vyslovili domněnku, že jde o dílo Lukase Cranacha st. Srovnání poleňské Madony s mistrovými díly doby okolo roku 1520 svědčí o tom, že jde i o dílo s vysokou uměleckou hodnotou. Dnes je obraz v Národní galerii v Praze.
K původu poleňské Madony zaznamenal poleňský písmák Adolf Kotáb, dlouholetý kronikář, následující pověst, která má podklad jednak v písemných záznamech kronik, ale také ji slyšel vykládat od starých pamětníků.
Podle této pověstí byl obraz za válek při tažení vojska zachráněn z hořícího kostela v Itálii. Nezdá se pravděpodobné, že by obraz rozměrů 87 x 57 cm na dřevěné desce nosil nějaký voják v tornistře. Snad byl v držení pluku jako plukovní amulet.
Po skončení válek se vojska rozpadávala, vojáci se vraceli do svých domovů. Při takovém cestování byl ponechán jeden velmi nemocný voják v Kobzově mlýně (dodnes zachovaná usedlost čp. 1 v obci Mlýnec), kde se vojína ujala a ošetřovala ho místní mlynářka Kobzová.
Vojín s sebou přinesl do mlýna zmíněný obraz. Z pověsti není patrno, jakou nemocí voják trpěl, jaké byl národnosti, zda to byl důstojník nebo prostý voják. Prý se záhy zotavil a jako odměnu ponechal paní mlynářce Kobzové obraz. Mlynářka Kobzová byla ženou pobožnou a měla obraz zavěšený doma, ale ve snech mívala vidění, že se obraz na zdi houpá a že Madona prosí, aby byl obraz darován kostelu. Těchto vidění paní mlynářka Kobzová uposlechla a odnesla obraz na faru do Poleně. kde ho zanechala.
Obrazu nikdo nevěnoval větší pozornost a byl déle než padesát let v kostele opřen o oltář a nijak nevyužíván, protože tehdejší faráři, patrně vzhledem k původu obrazu, na něj nehleděli jako na svůj nebo církevní majetek. Teprve později byl umístěn na bočním "Mariánském" oltáři.
Zde se nacházel až do září 1967, kdy byl v noci ze zamčeného kostela odcizen. Velkou náhodou byl nalezen v červnu o rok později, kdy jej tým zlodějů měl připravený k vyvezení do Latinské Ameriky. V poleňském kostele je od té doby umístěna kopie, originál je uložen v pražské Národní galerii.
