Navigace
Obsah
Nezamyslice - kostel Nanebevzetí Panny Marie
Adresa
Nezamyslice342 01 Sušice
GPS: 49° 15′ 51.2″N 13° 40′ 13.9″E
Kostel Na Nebevzetí Panny Marie v Nezamyslicích je stavbou, viditelnou z dalekého okolí.
Nezamyslice byly středem rozsáhlého újezdu, který kníže Břetislav věnoval již roku 1045 břevnovskému klášteru. Břevnovští opati zde dali vystavět na místní poměry velký kostel, podle něhož se vesnici ve 14. století říkalo Bílý Kostel - Alba ecclesia. Jméno Nezamyslice se vysvětluje jako "ves lidí Nezamyslových". V držení břevnovských benediktýnů zůstaly Nezamyslice až do roku 1420. Do té doby také klášter dosazoval na zdejší faru členy svého řádu.
Už král Zikmund Nezamyslice zastavil bratřím Janu a Vilému z Rýzmberka, později si vesnici Švihovští z Rýzmberka koupili. Nezamyslický kostel shlíží ze svého návrší přes velký rybník k siluetě Rabí na obzoru. Starý hrad - sídlo Švihovských - je zříceninou, kdežto kostel v Nezamyslicích, kterému Švihovští věnovali mnoho zájmu i finanční pozornosti, je dosud stavitelským dílem v plné kráse. Kostel Nanebevzetí panny Marie v Nezamyslicích vznikl již ve třetí čtvrtině 13. století.
Z původní stavby se dochovala pouze část hranolové věže, loď je gotická. Kolem roku 1380 byl kostel rozšířen o nové kněžiště s příčnou lodí a pěknými plaménkovými kružbami v oknech. Návštěvníka však nejvíce zaujme vzácná sklípková klenba lodi sklenutá počátkem 16. století údajně ještě za Půty Švihovského z Rýzmberka. Tohoto zvelebitele kostela připomínají také erby na kamenném sanktuáriu v presbytáři. Výzdoba kostela byla pořízena většinou v době baroka. Hlavní oltář je pseudogotický, vytvořený v druhé polovině 19. století podle návrhu Josefa Mockera. Mezi zvláštnosti kostela patří velký mystický obraz Ukřižování na bočním oltáři lodi, který je starou kopií slavného Isenheimského oltáře německého pozdně gotického malíře Grünewalda.
Na pány Švihovské z Rýzmberka významně upomínají také tři velké nádherné zvony z počátku 16. století. Ty kromě farníků svolávaly k bohoslužbám také četné mariánské ctitele zdaleka i z blízka. Nezamyslice bývaly totiž, zejména v 17. století, místem velkých mariánských poutí. Místní mariánský zázrak vysvětluje velké Ex voto malované na dřevěné desce, které líčí zázračné zachránění markytánky za třicetileté války.
Pramen: vysvětlující tabule u kostela - Vladimír Horpeniak.
Nezamyslice byly středem rozsáhlého újezdu, který kníže Břetislav věnoval již roku 1045 břevnovskému klášteru. Břevnovští opati zde dali vystavět na místní poměry velký kostel, podle něhož se vesnici ve 14. století říkalo Bílý Kostel - Alba ecclesia. Jméno Nezamyslice se vysvětluje jako "ves lidí Nezamyslových". V držení břevnovských benediktýnů zůstaly Nezamyslice až do roku 1420. Do té doby také klášter dosazoval na zdejší faru členy svého řádu.
Už král Zikmund Nezamyslice zastavil bratřím Janu a Vilému z Rýzmberka, později si vesnici Švihovští z Rýzmberka koupili. Nezamyslický kostel shlíží ze svého návrší přes velký rybník k siluetě Rabí na obzoru. Starý hrad - sídlo Švihovských - je zříceninou, kdežto kostel v Nezamyslicích, kterému Švihovští věnovali mnoho zájmu i finanční pozornosti, je dosud stavitelským dílem v plné kráse. Kostel Nanebevzetí panny Marie v Nezamyslicích vznikl již ve třetí čtvrtině 13. století.
Z původní stavby se dochovala pouze část hranolové věže, loď je gotická. Kolem roku 1380 byl kostel rozšířen o nové kněžiště s příčnou lodí a pěknými plaménkovými kružbami v oknech. Návštěvníka však nejvíce zaujme vzácná sklípková klenba lodi sklenutá počátkem 16. století údajně ještě za Půty Švihovského z Rýzmberka. Tohoto zvelebitele kostela připomínají také erby na kamenném sanktuáriu v presbytáři. Výzdoba kostela byla pořízena většinou v době baroka. Hlavní oltář je pseudogotický, vytvořený v druhé polovině 19. století podle návrhu Josefa Mockera. Mezi zvláštnosti kostela patří velký mystický obraz Ukřižování na bočním oltáři lodi, který je starou kopií slavného Isenheimského oltáře německého pozdně gotického malíře Grünewalda.
Na pány Švihovské z Rýzmberka významně upomínají také tři velké nádherné zvony z počátku 16. století. Ty kromě farníků svolávaly k bohoslužbám také četné mariánské ctitele zdaleka i z blízka. Nezamyslice bývaly totiž, zejména v 17. století, místem velkých mariánských poutí. Místní mariánský zázrak vysvětluje velké Ex voto malované na dřevěné desce, které líčí zázračné zachránění markytánky za třicetileté války.
Pramen: vysvětlující tabule u kostela - Vladimír Horpeniak.
