Kostely a kaple - Maňovice - kaple sv. Bartoloměje

Kaplička na návsi u rybníka v Maňovicích. Kdy byla kaplička v Maňovicích postavena se neví přesně, ale podle odhadů a některých souvislostí zde stála již před rokem 1700 v období po třicetileté válce kolem roku 1648. Podle pověsti byla postavena uprostřed vesnice za dob morových epidemií proto, aby se mrtví nemuseli vozit na hřbitov do Kvášňovic, kam by se mohla zanést nákaza.

Podle vyprávění z doby kolem roku 1950 byla původně zasvěcena Panně Marii před Týnem. Toto bylo postupně zapomenuto a slavilo se zasvěcení společně podle příslušnosti osady k farnosti s kostelem sv. Bartoloměje v Kvášňovicích (pouť). Na počátku 20. století byla kaplička stavebně velmi chudá, s doškovou střechou. V roce 1938 za starosty Josefa Zábranského byly stavebně upraveny zdi a byl postaven nový krov firmou Pavlovský z Chanovic s eternitovou krytinou. Truhlář Václav Panuška z č.p. 25 upravil vzhled věžičky a firma Zahnbauer z Horažďovic provedla její oplechování a vztyčila kopuli, která je protnuta a upevněna do dřevěné krovové konstrukce zvonice kovaným křížkem, který by podle způsobu opracování mohl být ze 17. století, ale může být i mladší.

Zvonek zakoupila obec od zvonaře Rudolfa Pernera v Českých Budějovicích za 1300,- Kč proto, že ten původní se zřítil na strop a prasknul. Nový zvonek byl zasvěcen sv. Anně, protože rozhodující částkou přispěla Anna Supíková č.p. 24. Byl vysvěcen děkanem Janem Němcem z Kvášňovic 24. července 1938 a nesen slavnostním průvodem po vsi.Tak jako jiné zvony i tento zvonek byl zabaven ve válce na výrobu munice pro německou armádu. Stejně tak byl zabaven i zvonek co praskl a byl nějaký čas ukrýván na klenbě sýpky v č.p. 1. Od válečné konfiskace (1941) byla kaplička bez zvonku až do roku 1951, kdy podle potvrzení ze dne 9.5.1951 na něj obec převzala od Františka pojera 1180,- Kčs, aby ho odkoupila od ONV v Horažďovicích, kde zůstal v kapli u budovy bývalé ozdravovny po řádu Kongregace Školských sester de Notre Dame, katolické řeholní kongregace českého původu. Z Horažďovic ho přivezl Jan Pač z č.p. 28 na motocyklu společně s Karlem Šroubem z č.p. 22, který zprostředkoval jeho vydání.

V roce 1976 byla sejmuta kopule a z ní vyjmuto zaletované pouzdro, ve kterém byly uloženy pamětní listiny z roku 1938, popisující nejen průběh opravy a slavnosti, ale i nouze před nastávající válkou. Razítko obce a podpis starosty Josefa Zábranského. K původním listinám byly přidány do pouzdra nové listiny a také dobové mince, pouzdro zaletováno a kopule byla upevněna téhož roku zpět po provedení opravy a nátěrů střechy. Eternitová střecha byla nahrazena dehtovým šindelem v roce 2009.

U kapličky stála na západní straně lípa a po jejím pokácení v říjnu 1997 bylo určeno podle letokruhů stáří přibližně na 150 let, což by odpovídalo, že mohla být vysazena u příležitosti prvního výročí zrušení roboty v roce 1849. Na její místo slavnostně vysadili novou lípu v roce 2009 starosta obce Miroslav Panuška a Karel Klozar. Lípa byla posvěcena farářem Stanislavem Buštou z Velkého Boru. Na západní straně ke kapličce přiléhá kamenný klenutý sklep, který je pravděpodobně starší než morový sloup před kapličkou. K čemu původně sloužil se už dnes neví. Ještě dále na západ stojí bývalá panská hospoda č.p. 18, která sloužila i jako zájezdní hostinec. První doklady o její existenci jsou v Tereziánském katastru z roku 1748, na kterou vrchnost z Oselec dosadila šenkýře Panušku a v roce 1809 se stal majitelem Antonín Panuška.

Pramen: Vysvětlující tabule na naučné stezce v Maňovicích - zpracoval Karel Klozar