Navigace
Obsah
Klatovy - barokní lékárna U bílého jednorožce
Adresa
náměstí Míru339 01 Klatovy
GPS: 49° 23′ 43.5″N 13° 17′ 34.1″E
Vzácná a ojedinělá farmaceutická a kulturně historická památka v České republice. Na klatovském náměstí v domě č. 149 se nachází památka mimořádného významu - barokní lékárna, jež přibližuje prostředí tehdejších apatykářů i jejich nelehkou práci.
V roce 1639 získal dům čp. 149 (v 16. století zvaný Skřivánkovský, později Panský) lékárník Tobiáš Stilling. Z tohoto období pochází zařízení zadní místnosti, nazývané přípravna, kde je možno shlédnout nejen různé ruční a mechanické přístroje a nástroje sloužící k přípravě léků, mastí a čípků, ale také starou třístupňovou z vnější chodby vytápěnou pec na sušení bylin a zbytky starých léčiv, ať již rostlinného nebo živočišného původu.
Mimořádně vzácný nábytek, kterým je vybavena přední místnost zvaná oficírna, vyřezal pro lekárnu jezuitské koleje laický řádový bratr Jan Geschwendt v roce 1733. Původně byl umístěn v jezuitské koleji vedle Černé věže.
Po zrušení řádu v roce 1773 zařízení odkoupil za 330 zlatých pro svoji potřebu tehdejší klatovský lekárník Jan Michal Firbas a přestěhoval do lékárny na náměstí. U stěn kolem oficírny stojí repozitoria se sloupy jednoduše až trojnásobně vinutými nebo jednoduchými s bohatě vyřezávanými hlavicemi. U vchodu je zaznamenán rok dokončení Geschwendtova díla plastickým nápisem "ANNO 1733".
V centru oficírny si návštěvník, ocitnuv se u prodejního pultu - táry, může lehce představit pana apatykáře navažujícího léčivé bylinky z okolních zásuvek.
Archanděl Michael, tyčící se nad malým pracovním stolkem, ničí mečem ďábla a předvádí tak nekonečný zápas s nemocí. Dvě sochy černochů nesoucích cínové nádoby na theriaky - dryjáky, nám zas ukazují význam těchto medikamentů. Podel velikosti nádob si můžeme představit, jak často pan apatykář tato dávidla a projímadla nemocným vydával.
Narvalí zub umístěný v horní části repozitoria vpravo od vchodu připomíná období, kdy lékárník dostal povolení používat označení lékárny U bílého jednorožce. Přes dva metry dlouhý zub, představuje roh bájného bílého jednorožce, z něhož se prý vyráběly zázračné léky. Těch ostatně nebylo v dobách baroka málo.
V repozitoriích se nachází bohatý stojatkový materiál: dřevěný, majolikový, skleněný, cínový, i porcelánový.
V roce 1639 získal dům čp. 149 (v 16. století zvaný Skřivánkovský, později Panský) lékárník Tobiáš Stilling. Z tohoto období pochází zařízení zadní místnosti, nazývané přípravna, kde je možno shlédnout nejen různé ruční a mechanické přístroje a nástroje sloužící k přípravě léků, mastí a čípků, ale také starou třístupňovou z vnější chodby vytápěnou pec na sušení bylin a zbytky starých léčiv, ať již rostlinného nebo živočišného původu. Jsou zde k vidění i kozlí krev, mletí švábi, jelení parohy, kančí zuby, či španělské mušky. Dále se zde návštěvníci seznámí s přístroji na výrobu pilulek a čípků, se strojkem na pouštění krve žilou a se živými exponáty v podobě pijavek lékařských. Dozví se také o práci starých apatykářů, lécích a dalších oblíbených způsobech léčby.
Lekárna sloužila běžnému provozu až do roku 1966, kdy byla prohlášena za památku, pro provoz uzavřena přešla pod správu klatovského Vlastivědného muzea Dr. Hostaše. Od té doby slouží návštěvníkům jako lékárenská expozice. Expozice byla zrestaurována a znovu zpřístupněna návštěvníkům u příležitosti Mezinárodního dne muzeí 18. května 2010.
Pramen: Muzea okresu Klatovy, vydalo Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech a leták Barokní lékárna U Bílého jednorožce v Klatovech, vydalo Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, 2011
O lékárně byl natočen Českou televizí pořad v rámci cyklu Toulavá kamera, který je k dispozici na adrese: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/7599-regiony/?r=520&o=522&strana=12
V roce 1639 získal dům čp. 149 (v 16. století zvaný Skřivánkovský, později Panský) lékárník Tobiáš Stilling. Z tohoto období pochází zařízení zadní místnosti, nazývané přípravna, kde je možno shlédnout nejen různé ruční a mechanické přístroje a nástroje sloužící k přípravě léků, mastí a čípků, ale také starou třístupňovou z vnější chodby vytápěnou pec na sušení bylin a zbytky starých léčiv, ať již rostlinného nebo živočišného původu.
Mimořádně vzácný nábytek, kterým je vybavena přední místnost zvaná oficírna, vyřezal pro lekárnu jezuitské koleje laický řádový bratr Jan Geschwendt v roce 1733. Původně byl umístěn v jezuitské koleji vedle Černé věže.
Po zrušení řádu v roce 1773 zařízení odkoupil za 330 zlatých pro svoji potřebu tehdejší klatovský lekárník Jan Michal Firbas a přestěhoval do lékárny na náměstí. U stěn kolem oficírny stojí repozitoria se sloupy jednoduše až trojnásobně vinutými nebo jednoduchými s bohatě vyřezávanými hlavicemi. U vchodu je zaznamenán rok dokončení Geschwendtova díla plastickým nápisem "ANNO 1733".
V centru oficírny si návštěvník, ocitnuv se u prodejního pultu - táry, může lehce představit pana apatykáře navažujícího léčivé bylinky z okolních zásuvek.
Archanděl Michael, tyčící se nad malým pracovním stolkem, ničí mečem ďábla a předvádí tak nekonečný zápas s nemocí. Dvě sochy černochů nesoucích cínové nádoby na theriaky - dryjáky, nám zas ukazují význam těchto medikamentů. Podel velikosti nádob si můžeme představit, jak často pan apatykář tato dávidla a projímadla nemocným vydával.
Narvalí zub umístěný v horní části repozitoria vpravo od vchodu připomíná období, kdy lékárník dostal povolení používat označení lékárny U bílého jednorožce. Přes dva metry dlouhý zub, představuje roh bájného bílého jednorožce, z něhož se prý vyráběly zázračné léky. Těch ostatně nebylo v dobách baroka málo.
V repozitoriích se nachází bohatý stojatkový materiál: dřevěný, majolikový, skleněný, cínový, i porcelánový.
V roce 1639 získal dům čp. 149 (v 16. století zvaný Skřivánkovský, později Panský) lékárník Tobiáš Stilling. Z tohoto období pochází zařízení zadní místnosti, nazývané přípravna, kde je možno shlédnout nejen různé ruční a mechanické přístroje a nástroje sloužící k přípravě léků, mastí a čípků, ale také starou třístupňovou z vnější chodby vytápěnou pec na sušení bylin a zbytky starých léčiv, ať již rostlinného nebo živočišného původu. Jsou zde k vidění i kozlí krev, mletí švábi, jelení parohy, kančí zuby, či španělské mušky. Dále se zde návštěvníci seznámí s přístroji na výrobu pilulek a čípků, se strojkem na pouštění krve žilou a se živými exponáty v podobě pijavek lékařských. Dozví se také o práci starých apatykářů, lécích a dalších oblíbených způsobech léčby.
Lekárna sloužila běžnému provozu až do roku 1966, kdy byla prohlášena za památku, pro provoz uzavřena přešla pod správu klatovského Vlastivědného muzea Dr. Hostaše. Od té doby slouží návštěvníkům jako lékárenská expozice. Expozice byla zrestaurována a znovu zpřístupněna návštěvníkům u příležitosti Mezinárodního dne muzeí 18. května 2010.
Pramen: Muzea okresu Klatovy, vydalo Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech a leták Barokní lékárna U Bílého jednorožce v Klatovech, vydalo Vlastivědné muzeum Dr. Hostaše v Klatovech, 2011
O lékárně byl natočen Českou televizí pořad v rámci cyklu Toulavá kamera, který je k dispozici na adrese: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/7599-regiony/?r=520&o=522&strana=12
