Obsah

Horažďovice - Městské muzeum Horažďovice

Adresa

Mírové náměstí
341 01 Horažďovice

GPS: 49° 19′ 17.8″N  13° 41′ 54.6″E

zobrazit v mapě
Muzeum vlastivědného typu založené roku 1895. Muzeum se nachází v gotické tvrzi, která byla vystavěna ve 13. století. V 17. století byla tvrz přestavěna na barokní zámek. V současné době je na zámku kromě tvrze umístěna zámecká galerie.

K velkému rozmachu zakládání muzeí přispěla Národopisná výstava českoslovanská v roce 1895. Výstavě předcházel rozsáhlý sběr materiálů, které se nejdříve vystavovaly v regionech sběrů na Krajinských hospodářsko-průmyslových a národopisných výstavách. V Horažďovicích byla taková výstava otevřena 8. září 1894 a konala se na panském ostrově a v městských budovách.

Byl na ní vystaven obsáhlý materiál z celého Horažďovicka, který dokládal velké bohatství lidové kultury a připomínal minulost města, které leželo ve středu bývalého Prácheňského kraje. Ke sbírání materiálů dal popud okresní národopisný odbor ustavený v roce 1893 výzvou k občanům, aby pomohli při sběru národopisného materiálu. Většinu tvořily součásti krojů, nábytek, nářadí a nástroje, ale i staré tisky, mapy, fotografie a také doklady lidové slovesnosti, např. písně, pořekadla, zvyky a pověsti.

V čele dobrovolníků, kteří materiál sbírali byl učitel Štěpán Karel Vydra, pozdější první správce a zakladatel muzea. Po skončení Krajinské výstavy bylo 275 předmětů zapůjčeno do Prahy a po vrácení se spolu s ostatními sběry staly základem muzejních sbírek.

Rozhodnutí o zřízení muzea padlo na schůzi městského zastupitelstva 20. prosince 1895. Muzeu byly věnovány dvě místnosti v nově postavené měšťanské škole. Byla také ustavena Muzejní společnost jejímž účelem bylo podle stanov: „mravně i hmotně podporovati městské muzeum.“ Jejím předsedou se podle stanov stal starosta města a jednatelem správce muzea. Před prvním správcem muzea stála nelehká práce se zapsáním, utříděním a uložením veškerého sebraného materiálu. Štěpán Karel Vydra byl člověk velice obětavý a pilný a pro muzeum a kulturní život v Horažďovicích vykonal nepřehlédnutelný kus práce. Vlastní činnost muzea pro veřejnost byla zahájena 8. 9. 1898. Otevřeno bylo v neděli dopoledne. Muzeum prospívalo a také přibývalo sbírkových předmětů, např. byla vytvořena celá sbírka cechovních památek. V roce 1911 Š. K. Vydra náhle umírá a dalším správcem muzea se stává ředitel měšťanské školy Hynek Brejcha. Ten v roce 1919 odešel do důchodu a novým správcem muzea se stal Karel Němec, který svoji funkci vykonával až do roku 1972. Nové prostory pro stále se rozšiřující sbírky získává muzeum v zámku a to za podpory hraběte Kinského, tehdejšího majitele panství. V expozici parohové chodby je vystaven dochovaný originál děkovného dopisu spolku jeho Jasnosti za jeho podporu a zdarmé poskytnutí prostor pro muzeum. Stěhování probíhá v roce 1920. Karel Němec udržoval muzeum ve vzorném pořádku, svědčí o tom i revizní zpráva dr. Fridolína Macháčka z roku 1935, ve které je Horažďovické muzeum zařazeno mezi dobře vedená česká muzea.

V době druhé světové války byla činnost muzea omezena, povinně se vyřazovaly závadné předměty ze sbírek (např. seznamy legionářů, čsl. mince a další). Z obavy před leteckými útoky byla většina sbírek z muzea odnesena a ukryta. Po válce, ještě před otevřením, se muzeum stěhovalo znovu. Byly mu poskytnuty prostory bývalého bytu hraběte Kinského, který po válce musel na základě konfiskací panství a zámek opustit. K výstavním prostorám přibyl i velký sál a zámecká kaple. Po přemístění sbírek a přípravě na otevření přišlo najednou rozhodnutí, aby byly sbírky opět vystěhovány a muzeum uvolnilo prostory pro ubytování vojska. Jenom díky úsilí Karla Němce a jeho výborné pověsti v muzejních kruzích bylo toto nebezpečí odvráceno. Muzeum bylo znovuotevřeno v roce 1946 a ve stejných zámeckých prostorách je dodnes.

Expozice muzea se skládá z zámeckého sálu a kaple s freskovou výzdobou, stavebně historické expozice vývoje zámku, velkého sálu s nově restaurovanými freskami, z expozice život Horažďovicka a ze stále výstavy obrazů horažďovického rodáka profesora Jaroslava Němce.

Stálá expozice muzea seznamuje návštěvníka se dějinami Horažďovicka. Návštěvníkům nabízí dějovou linii, která začíná archeologickými nálezy od pravěku až po středověk.

Život Horažďovic ve středověku dokumentuje vyjímečný soubor dokladů o působení a rozvoji cechů, včetně vystavení kadlubu na výrobu kachlů z roku 1677. Umění středověku je zastoupeno také dřevěnými plastikami datovanými od 15. století po vrcholné baroko. V expozici jsou připomínány doklady o židovské komunitě v Horažďovicích. Vystaven je i unikát středoevropského významu, dřevěný náhrobek starého židovského hřbitova.

Stálou částí expozice se stala i mineralogická část. Vystaveno je okolo 1000 mineralogických ukázek. Obdivovat můžete i zlato rýžované v Otavě a místní zajímavost, kterou je chov perlorodek. Doklady lidové kultury jsou zastoupeny textiliemi datovanými od počátku 18. století do konce 19. století. Interaktivní dílna nabízí po celý rok vyzkoušet si stará řemesla, jako je tkaní na stavu, zpracování vlny, výroba předmětů ze dřeva a paličkování.

Speciální sbírku tvoří otavské perlorodky.

Pramen: Malá muzea Pošumaví, pro město Hartmanice vydal AgAkcent s.r.o., 2009 a Internetové stránky muzea v Horažďovicích

O městském muzeu v Horažďovicích byl natočen pořad České televize v rámci cyklu Toulavá kamera, který je k dispozici na adrese: http://www.ceskatelevize.cz/porady/1126666764-toulava-kamera/7599-regiony/?r=520&o=522&strana=9