Navigace
Obsah
Žihobce - Kadešice - místní část obce
Adresa
Žihobce - Kadešice342 01 Sušice
GPS: 49° 12′ 38.5″N 13° 35′ 53.4″E
Kadešice jsou místní částí obce Žihobce. Minulost obce Kadešice se vyvíjela jinak než minulost ostatních obcí tvořících dnešní správní území obce Žihobce. Jejich historiografie není zaplněna dlouhým seznamem jmen jejich šlechtických majitelů. Měly totiž od svého počátku až do roku 1848 jen dva, nanejvýše snad tři pány. Jedním z nich byl sám český král. Ten byl ovšem zastupován správci královského hradu Kašperk, jimž od dob císaře a krále Karla IV. byl Kašperk s řadou šumavských a pošumavskýkch vesnic propůjčován.
Když pak císaři a králi Rudolfu II. chyběly peníze potřebné pro válčení s Turky, prodal území kolem Kašperku. Kupujícím se stalo tehdy velmi bohaté město Sušice. Kadešice a kadešičtí, stejně tak jako třeba Podmokly a podmokelští se najednou stali poddanými města Sušice. Toto poddanství trvalo od konce 14. do poloviny 19. století. Komu však patřila ves do 14. století, než ji Karel IV. učinil součástí državy pohraničního hradu? Nabízí se úvaha, nebyly-li částí území, které se dostalo do majetku albrechtického kláštera mnichů, kteří přišli přes hranice z kláštera windberského, aby v našem Pošumaví spolu s nezamyslickými benediktiny provedli christianizaci místních obyvatel. Toto území se přece ve 14. století stalo součástí kašperské državy a bylo jí až do jejích prodeje městu Sušice. Byly? Nebyly?
Je ještě jedna otázka, která čeká na odpověď. V sedmdesátých létech minulého století tvrdil poučený laický archeolog pan Špička z Čímic, že v době nacistické okupace viděl v Kadešicích při jakémsi výkopu "hroby s kroužky". Podle jeho popisu by se mohlo jednat o bronzové staroslovanské náušnice. Potvrzení domněnky, že někde v Kadešicích je staroslovanské pohřebiště, by významně pohnulo informacemi o postupu slovanského osídlení našich zemí. Z prokázané historie je nutno říci ještě to, že už nejpozději v 17. století získali kocovští majitelé žihobeckého panství v "cizopanských" Kadešicích jakýsi nemovitý majetek. Dokazuje to především August Sedláček v popisu majetku, který v roce 1613 prodali bratři Kocové Lidmile Lokšanové-Kocové.
Pramen: www.zihobce.eu
Když pak císaři a králi Rudolfu II. chyběly peníze potřebné pro válčení s Turky, prodal území kolem Kašperku. Kupujícím se stalo tehdy velmi bohaté město Sušice. Kadešice a kadešičtí, stejně tak jako třeba Podmokly a podmokelští se najednou stali poddanými města Sušice. Toto poddanství trvalo od konce 14. do poloviny 19. století. Komu však patřila ves do 14. století, než ji Karel IV. učinil součástí državy pohraničního hradu? Nabízí se úvaha, nebyly-li částí území, které se dostalo do majetku albrechtického kláštera mnichů, kteří přišli přes hranice z kláštera windberského, aby v našem Pošumaví spolu s nezamyslickými benediktiny provedli christianizaci místních obyvatel. Toto území se přece ve 14. století stalo součástí kašperské državy a bylo jí až do jejích prodeje městu Sušice. Byly? Nebyly?
Je ještě jedna otázka, která čeká na odpověď. V sedmdesátých létech minulého století tvrdil poučený laický archeolog pan Špička z Čímic, že v době nacistické okupace viděl v Kadešicích při jakémsi výkopu "hroby s kroužky". Podle jeho popisu by se mohlo jednat o bronzové staroslovanské náušnice. Potvrzení domněnky, že někde v Kadešicích je staroslovanské pohřebiště, by významně pohnulo informacemi o postupu slovanského osídlení našich zemí. Z prokázané historie je nutno říci ještě to, že už nejpozději v 17. století získali kocovští majitelé žihobeckého panství v "cizopanských" Kadešicích jakýsi nemovitý majetek. Dokazuje to především August Sedláček v popisu majetku, který v roce 1613 prodali bratři Kocové Lidmile Lokšanové-Kocové.
Pramen: www.zihobce.eu
