Navigace
Obsah
Hrádek - obec
Adresa
Hrádek342 01 Sušice
GPS: 49° 15′ 40.579″N 13° 29′ 54.593″E
V říčce Ostružná se rýžovalo zlato a v okolí obce byly stříbrné doly.
Zbynice jsou uváděny od roku 1169 a Čejkovy dokonce od roku 1045. Do roku 1479 obec příslušela k hradu velhartickému.
Hrádek, jako celé panství, se dědil z pokolení na pokolení a nebo prodával jiným. A tak se koncem 14. století (1391) přes obě dcery Jana z Velhartic dostaly Velhartice a také Hrádek do rodu pánů z Hradce.
I v době vlády pánů z Hradce na Velharticích patřil Hrádek k panství a měl své purkrabí. V letech 1407 a 1408 to byl purkrabí Matěj a v roce 1415 Ojíř z Vlčkovic.
V roce 1452 po smrti Oldřicha z Hradce bylo panství prodáno Děpoltovi z Rýzmberka. 15. července 1479 Vilém Švihovský z Rýzmberka vydal listinu, podle které se po velkém požáru obnovuje městečku Hrádku zákupní právo a vymezují další povinnosti i svobody. Po požáru byla opuštěna tvrz a zanikl i purkrabský úřad na Hrádku.
Během 1. poloviny 16. století přišel Hrádek do rukou různým majitelům, kteří prodejem panství vyrovnávali své dluhy. Až v roce 1565 koupili polovinu Hrádku Račínové z Račína a z Čejkov a roku 1588 dokoupili druhou. Po roce 1590 byl pravděpodobně vybudován renesanční zámek na místě středověkého hrádku.
V roce 1686 koupil "statek Hrádek a Mokrosuk, tvrz Hrádek s dvorem poplužním Hrádeckým a s městečkem Hrádkem" Jan Heřman Černín z Chudenic.
Z majitelů Hrádku v 18. století stojí za zmínku Jan Ferdinand, hrabě Desfours z Montu a Athienville. Statek Hrádek koupil roku 1731. Ještě v tomtéž roce začal přistavovat ke starému renesančnímu zámku nový barokní zámek. Roku 1746 bylo k hrádeckému panství připojeno velhartické. Hrádecké panství bylo označováno jako Hrádek Desfours a bylo sídlem panské správy.
Jan Ferdinand Desfours vystavěl na vrchu Svatobor, v místě pramenu léčivé vody, kapli. Při silnici Hrádek - Sušice nechal postavit sochu sv. Jana.
Bedřich Desfours nechal postavit ve dvoře zámku kapli sv. Valburgy se vstupem ze zámku i zvnějšku. Po smrti Bedřicha se stala dědičkou Františka Romana Desfoursová. Po její smrti a smrti jejích dětí převzal panství její manžel Karel Theodor Sturmfeder (1827).
Karel Strumfeder se podruhé oženil. Jeho syn Otakar byl psychicky narušený hoch, v dětství se o něj staral místní učitel Ondřej Šváb (pozdější ředitel školy) a od roku 1847 František Pravda. Po smrti Strumfedera zůstal Hrádek čtyřem dětem jeho dcery Otílie. Za děti vedl správu panství Karel Henn.
V roce 1898 převzal panství Bohumil Henneberg-Spiegel a spravoval ho až do své smrti roku 1934.
Zámek je dochován dodnes.
Pramen: http://www.hradekususice.cz/
Zbynice jsou uváděny od roku 1169 a Čejkovy dokonce od roku 1045. Do roku 1479 obec příslušela k hradu velhartickému.
Hrádek, jako celé panství, se dědil z pokolení na pokolení a nebo prodával jiným. A tak se koncem 14. století (1391) přes obě dcery Jana z Velhartic dostaly Velhartice a také Hrádek do rodu pánů z Hradce.
I v době vlády pánů z Hradce na Velharticích patřil Hrádek k panství a měl své purkrabí. V letech 1407 a 1408 to byl purkrabí Matěj a v roce 1415 Ojíř z Vlčkovic.
V roce 1452 po smrti Oldřicha z Hradce bylo panství prodáno Děpoltovi z Rýzmberka. 15. července 1479 Vilém Švihovský z Rýzmberka vydal listinu, podle které se po velkém požáru obnovuje městečku Hrádku zákupní právo a vymezují další povinnosti i svobody. Po požáru byla opuštěna tvrz a zanikl i purkrabský úřad na Hrádku.
Během 1. poloviny 16. století přišel Hrádek do rukou různým majitelům, kteří prodejem panství vyrovnávali své dluhy. Až v roce 1565 koupili polovinu Hrádku Račínové z Račína a z Čejkov a roku 1588 dokoupili druhou. Po roce 1590 byl pravděpodobně vybudován renesanční zámek na místě středověkého hrádku.
V roce 1686 koupil "statek Hrádek a Mokrosuk, tvrz Hrádek s dvorem poplužním Hrádeckým a s městečkem Hrádkem" Jan Heřman Černín z Chudenic.
Z majitelů Hrádku v 18. století stojí za zmínku Jan Ferdinand, hrabě Desfours z Montu a Athienville. Statek Hrádek koupil roku 1731. Ještě v tomtéž roce začal přistavovat ke starému renesančnímu zámku nový barokní zámek. Roku 1746 bylo k hrádeckému panství připojeno velhartické. Hrádecké panství bylo označováno jako Hrádek Desfours a bylo sídlem panské správy.
Jan Ferdinand Desfours vystavěl na vrchu Svatobor, v místě pramenu léčivé vody, kapli. Při silnici Hrádek - Sušice nechal postavit sochu sv. Jana.
Bedřich Desfours nechal postavit ve dvoře zámku kapli sv. Valburgy se vstupem ze zámku i zvnějšku. Po smrti Bedřicha se stala dědičkou Františka Romana Desfoursová. Po její smrti a smrti jejích dětí převzal panství její manžel Karel Theodor Sturmfeder (1827).
Karel Strumfeder se podruhé oženil. Jeho syn Otakar byl psychicky narušený hoch, v dětství se o něj staral místní učitel Ondřej Šváb (pozdější ředitel školy) a od roku 1847 František Pravda. Po smrti Strumfedera zůstal Hrádek čtyřem dětem jeho dcery Otílie. Za děti vedl správu panství Karel Henn.
V roce 1898 převzal panství Bohumil Henneberg-Spiegel a spravoval ho až do své smrti roku 1934.
Zámek je dochován dodnes.
Pramen: http://www.hradekususice.cz/
Název obce Hrádek u Sušice je odvozen od malého hrádku (tvrze), jehož zbytky jsou dodnes zachovány pod náspem v zámeckém parku. Toto drobné sídlo vzniklo pravděpodobně v souvislosti s nedalekou těžbou zlata (městečko Vzduny, jehož jediným zbytkem je kostel sv. Vavřince na Zdouni).
Pramen: vysvětlující tabule v zámeckém parku
