Obsah
Dolany - obec
Adresa
Dolany 188339 01 Klatovy
GPS: 49° 26′ 34.692″N 13° 14′ 53.516″E
Obec Dolany se poprvé připomíná v roce 1232 v Ottově naučném slovníku. Obec Dolany leží v údolí řeky Úhlavy 6 km severně od města Klatovy. Poprvé je ves připomínána v roce 1232, kdy patřila Drslavovi z rodu Drslaviců. Od roku 1238 je ves uváděna jako sídlo jedné větve pánů z Rýzmberka. V letech 1237 - 1245 se "z Dolan" psal Drslav se synem Sezemou. Byli příbuzní Švihovských z Rýzmberka.
V Ottově naučném slovníku se dočteme, že z Dolan u Klatov pocházela panská větev Drslaviců, jejíž členové rodem i sídlem byli nejbližší příbuzní pánů Švihovských a měli též společný erb: „štít nazdél rozdělený a v pravé, nebo levé polovici, jeho červené tři bílé pruhy příčné, na helmě byla dvě rozložená křídla červená, s týmiž třemi pruhy, jakými na štítě přepažená.“
Tento rod se ve vsi udržel až do 15. století a vybudoval zde i své sídlo - vodní tvrz, která původně sloužila pouze hospodářským účelům. Teprve o několik let později byla přistavěna obytná část. Objekt byl obehnán vodním příkopem. Tvrz poté často měnila majitele a prošla řadou úprav.
V 18. století vlastnila dolanský statek jezuitská kolej v Klatovech. Jezuité tvrz rozšířili a upravili pro své potřeby.
Po zrušení jezuitské koleje spadly Dolany pod královskou komoru, od níž roku 1805 Dolany koupil hrabě Czernin z Chudenic.
V posledním století byla tvrz rozprodána soukromým majitelům k bydlení, ale nyní chátrá. Z původní stavby se dochovala věžovitá stavba starého paláce, vyčnívající ze středu obytných stavení. Vodní příkop byl zasypán a změněn v zahradu.
Dominantou obce je kostel sv. Petra a Pavla z roku 1384. Roku 1796 byla provedena jeho celková rekonstrukce, kdy z původní gotické stavby byla ponechána pouze věž a zbytek kostela přestavěn do barokního slohu.
Prostor návsi doplňuje socha sv. Jana Nepomuckého a pomník padlých z roku 1920.
V obci se dochovalo několik staveb lidové architektury, z nichž nejvýznamnější je usedlost čp. 16.
Vysoko nad řekou Úhlavouna ostrohu stával hrad Komošín ze 14. století. Střežil zdejší zemskou stezku z Bavorska ke hradu Švihov a dále na Plzeňsko.V 15. století přestal být obýván a od té doby pustl.
Doalny se mohou pochlubit bohatou ochotnickou a loutkářskou tradicí. V současné době připravují 2 hry ročně.
Pramen: Běleč mikroregion, vydalo Běleč z.s.p.o., 2013
V Ottově naučném slovníku se dočteme, že z Dolan u Klatov pocházela panská větev Drslaviců, jejíž členové rodem i sídlem byli nejbližší příbuzní pánů Švihovských a měli též společný erb: „štít nazdél rozdělený a v pravé, nebo levé polovici, jeho červené tři bílé pruhy příčné, na helmě byla dvě rozložená křídla červená, s týmiž třemi pruhy, jakými na štítě přepažená.“
Tento rod se ve vsi udržel až do 15. století a vybudoval zde i své sídlo - vodní tvrz, která původně sloužila pouze hospodářským účelům. Teprve o několik let později byla přistavěna obytná část. Objekt byl obehnán vodním příkopem. Tvrz poté často měnila majitele a prošla řadou úprav.
V 18. století vlastnila dolanský statek jezuitská kolej v Klatovech. Jezuité tvrz rozšířili a upravili pro své potřeby.
Po zrušení jezuitské koleje spadly Dolany pod královskou komoru, od níž roku 1805 Dolany koupil hrabě Czernin z Chudenic.
V posledním století byla tvrz rozprodána soukromým majitelům k bydlení, ale nyní chátrá. Z původní stavby se dochovala věžovitá stavba starého paláce, vyčnívající ze středu obytných stavení. Vodní příkop byl zasypán a změněn v zahradu.
Dominantou obce je kostel sv. Petra a Pavla z roku 1384. Roku 1796 byla provedena jeho celková rekonstrukce, kdy z původní gotické stavby byla ponechána pouze věž a zbytek kostela přestavěn do barokního slohu.
Prostor návsi doplňuje socha sv. Jana Nepomuckého a pomník padlých z roku 1920.
V obci se dochovalo několik staveb lidové architektury, z nichž nejvýznamnější je usedlost čp. 16.
Vysoko nad řekou Úhlavouna ostrohu stával hrad Komošín ze 14. století. Střežil zdejší zemskou stezku z Bavorska ke hradu Švihov a dále na Plzeňsko.V 15. století přestal být obýván a od té doby pustl.
Doalny se mohou pochlubit bohatou ochotnickou a loutkářskou tradicí. V současné době připravují 2 hry ročně.
Pramen: Běleč mikroregion, vydalo Běleč z.s.p.o., 2013